VTÍPKY - ALOU DO BAČKOR!!!! BREČELA JSEM SMÍCHY

HRY

ALOU DO BAČKOR!!!! BREČELA JSEM SMÍCHY

# # > Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé
# # nevyzuté
# # > návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle. Proto bez
# # > milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje.
# # >
# # > Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi
# # > manžel oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po poledni
# # > zastaví jeho
# #
# # > šéf.
# # > ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v
# # > pořádku a nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to pedant a
# # > neodpustí žádnou
# #
# # > chybu.
# # > A taky jsem se chtěla vytáhnout...
# # >
# # > Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela
# # > voda
# #
# # > na
# # > domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci. Děti až těsně před
# # obědem
# # > dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách vypadaly jako andílci.
# # Ovšem
# # > jen
# # > do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým
# # > vřískotem a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůůů.
# # >
# # > Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v
# # > tom
# # se
# # > ozval
# # > u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, že
# # > je
# # to
# # > manžel, houkla přes rameno: "Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty
# # > dobytku, uklízet nebudu." Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu
# # > hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve
# # > dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. "Mladá
# # > paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat
# # na
# # > vašeho pana manžela."
# # >
# # > Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá
# # > jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi
# # > nakrmit
# # dítka,
# # > než
# # > zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten
# # > se slovy, že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal.
# # >
# # > Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně
# # > vypnula mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo
# # > divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první
# # > chvíli vůbec nic závadného
# # na
# # > jeho
# # > porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět myšlení
# # > naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se
# # > jenom na to stát
# #
# # > a tupě
# # > zírat na stůl před šéfa.
# # >
# # > Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou,
# # > na něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i
# # > maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých
# # > stoličkách. Když mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu", byl
# # > v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak
# # > rozchechtal, až mu tekly slzy. Když jsem se mu sápala po talíři, abych
# # > vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou polévkovou
# # > lžící tu "šlichtu" snědl a ještě zdvořile poděkoval.
# # >
# # > Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já
# # > mu
# #
# # > to
# # > vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou
# # > v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už viděla
# # > miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela.
# # >
# # > Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech
# # stavbách
# # > v
# # > širokém okolí.
# # > Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se dveře, a než
# # > stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda
# # > mě donutila
# #
# # > zůstat
# # > a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno vysvětlilo s tím, že
# # > dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd.
# # > Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání -
# # > asi
# #
# # > abych
# # > paní domu neupatlal ubrus - polívkovou lžíci - nejspíš abych si
# # > příborem neublížil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným
# # obědem.
# # Fakt
# # > jsem
# # > chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že
# # > mě tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych
# # > dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až
# # > půjdete k
# # Martinovi!
# # > Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!"
# # >
# # > Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali -
# # neodpustili
# # > narážky typu: Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele, chlapi, už jsem
# # > velkej, dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? A už od
# # > dveří řvali:
# #
# # > "Já
# # > vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!"
# # >
# # > Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem.

Vložil(a) Anonymní uživatel (Zrušený účet) ID 22202 | zobrazit další vtípky

<< OSTRAVAČKA | ALOU DO BAČKOR!!!! BREČELA JSEM SMÍCHY | MODLITBA MUŽE :-) >>

nahlásit

VTÍPKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ

	ALENA K. (HOBLINKA) ID 73410, mimibazar.cz/hoblinka (9.3.2008, 17:55)

	ODPOVĚDĚT nahlásit

	Ingrid Ř. (inka) ID 390, mimibazar.cz/ingrid (2.3.2008, 17:28)

	ODPOVĚDĚT nahlásit

Renáta B. (cumova) ID 5159, mimibazar.cz/cumova (2.3.2008, 17:09)

Peckááááááááááááááááááááááááá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (clamp)

ODPOVĚDĚT nahlásit

	Hana B. (brundice) ID 2897, mimibazar.cz/brundice (2.3.2008, 8:30)
	Slzy mi fakt tečou....nějak jsem si vzpomněla jak jsem manželovi v zápalu přípravy oběda na stůl pokrájela maso jako dětem hezky na housátka ...ale cizímu se mi to teda ještě nestalo
	ODPOVĚDĚT nahlásit

	Jarka S. (pupuša) ID 91897 (2.3.2008, 8:18)
	Vžíte se do mé situace!! Mě fakt do smíchu nebylo. Ale byla jsem vystresovaná matka ........ Je to tak pořád... Co ostatní dělají normálně, u mě znamená jisto jistou katastrofu.
	ODPOVĚDĚT nahlásit

		Anonymní uživatel (Zrušený účet) ID 22202 (2.3.2008, 9:21)
		Jarko,opravdu jste autorka??? Tento mail tady totiž koluje na mailu a mě se tak líbil,že jsem si ho nemohla nechat pro sebe což jistě pochopíte Je to super povídka Takže se omlouvám za uvedení zde a zároveň děkuji za krásnou povídku ze života
		ODPOVĚDĚT nahlásit

			Jarka S. (pupuša) ID 91897 (2.3.2008, 11:06)
			Fakt jsem autorkou a fakt mi nevadí že to koluje.Mě se to taky vrátilo na mail Jinak originál tady toho je na ž-in kde je to pod mým nickem kominice
			ODPOVĚDĚT nahlásit

				Anonymní uživatel (Zrušený účet) ID 22202 (2.3.2008, 16:49)
				Jaruš,tak to buďte pyšná,že umíte tak nádherně psát a pobavit ,je to fakt skvělý
				ODPOVĚDĚT nahlásit

	Hana Stočesová (Calimerka) ID 7507, mimibazar.cz/calimerka (2.3.2008, 1:33)
	tak to je fakt super fakt bombičkovej příběh, no aspoň je legrace
	ODPOVĚDĚT nahlásit

	Miluše Š. (mijabylinka) ID 17264 (2.3.2008, 1:21)

	ODPOVĚDĚT nahlásit

Štěpánka J. (Strepinka) ID 113193 (2.3.2008, 1:08)

Opravdu super příběh (clamp)

Brečela sem smíchy nejen já, ale i přítel :-D

ODPOVĚDĚT nahlásit

	Kat J. (funkymama) ID 43507 (1.3.2008, 21:26)
	mě to přijde spíš smutný
	ODPOVĚDĚT nahlásit

		Věra K. (Robodrak) ID 5728, mimibazar.cz/robodrak (1.3.2008, 21:40)

		ODPOVĚDĚT nahlásit

			Kat J. (funkymama) ID 43507 (1.3.2008, 21:42)
			no abysme nebyly jediný dvě
			ODPOVĚDĚT nahlásit

				Věra K. (Robodrak) ID 5728, mimibazar.cz/robodrak (1.3.2008, 22:27)
				no bóže, nemůže mít každej smysl pro humor
				ODPOVĚDĚT nahlásit

	Jarka S. (pupuša) ID 91897 (1.3.2008, 21:23)
	Jasně- je to super! Já to prožila na vlastní kůži, já to sepsala a teď se trhá půlka národa Že já si s tím psaním nedám pokoj.
	ODPOVĚDĚT nahlásit