VTÍPKY - K zamyšlení....

HRY

K zamyšlení....

Rodiče někdy předpokládají, že pokud potomka živí, šatí a vzdělávají, on si už domyslí, proč to asi dělají. Domnívají se, že říkat: „Mám tě rád(a),“ je zbytečné.

Jenže děti si nejsou automaticky jisté vaší láskou. Sedmiletý Filip, syn obchodní ředitelky Dariny, je pro ni vším. Snesla by mu modré z nebe, přesto ji nedávno překvapil otázkou, která Darinu zranila: „Zeptal se mě, jestli ho mám opravdu ráda a jestli bych ho měla ráda, i kdyby nebyl můj syn, anebo ho mám ráda ‚jen‘ proto, že je můj syn. Nevěděla jsem, kam míří nebo proč to říká. V práci jsem dost vytížená, ale přes víkend jsme přece spolu.Snad ví, co všechno pro něj dělám!“ Později Darina pochopila, že syn se jí vlastně ptal, jestli ho má ráda takového, jaký je. Uvědomila si, že by mu měla svoji náklonnost dávat najevo i přes týden, kdy je zaneprázdněná prací, a najít si chvilku pro společnou hru nebo popovídání. Některým rodičům se může stát, že až v dospělém věku je potomek překvapí přiznáním: „Nikdy jsem netušil, jak moc ti na mně záleží. Nikdy jsi mi to neřekl.“

Malé děti potřebují, aby jim rodiče vyjadřovali lásku přímo: slovy, objetím, polibky... Nedovedou ještě odhadnout vaše pohnutky - důvody vašeho jednání. Jsou to pro ně zatím příliš abstraktní pojmy.

Zkuste proto narušit stereotyp každodenních povinností a najděte si chvilku, kdy dáte dítěti najevo, že je milované a pro vás neobyčejné. Pro inspiraci vám předkládáme několik nápadů.

1. Učte svého potomka myslet pozitivně tím, že vy se budete chovat pozitivně. Místo poznámky: „Máš hrozně špinavé ruce, co jsi proboha dělal?“ řekněte třeba: „Vypadá to, že sis skvěle hrál!“

2. Pokud máte více dětí, snažte se najít si chvilku času na každé zvlášť. Jděte spolu na oběd, na procházku nebo si třeba jenom povídejte. Dítě si uvědomí, že má pro vás cenu jako zvláštní jedinec, ne ‚pouze‘ spolu se svým sourozencem.

3. Pochvalte také snahu vašeho potomka, nejenom dobrý výsledek.

4. Oslavte každodenní drobné dětské úspěchy. Když se dítěti například povede napsat první slovo nebo nakreslit první obrázek, můžete připravit zvláštní oběd, pozvat ho jako ‚čestného hosta‘ a jenom pro něj připravit nějaký pamlsek. Podobnou ‚oslavu‘ lze uspořádat, i když mu třeba vypadne první mléčný zub.

5. Přečtěte mu večer ‚ještě jednu pohádku‘ dokonce i tehdy, když už je pozdě a dítě musí jít spát. Nezapomeňte číst také dětem, které už číst umí.

6. Ukažte potomkovi album s fotografiemi, když byl ještě miminko, a vyprávějte mu příběhy o jeho raném dětství. Předškoláci i malí školáci rádi poslouchají historky o tom, jak kdysi mluvili, chodili nebo jak byli oproti dnešní době ještě ‚nerozumní‘. Čtyřletá Rebeka se pokaždé velmi dobře baví, když jí máma říká, že v roce a půl na svého bratříčka Michala volala „Miko,“ na jezevčici Ilonku „Ika“ a na tátu „kuk“, protože si s ní často hrál na schovávanou.

7. Řekněte dětem, co jste se od nich naučili. Třicetiletý počítačový expert Tomáš přiznal, že díky své tříleté dceři pozorněji poslouchá zpěv ptáčků v lese nebo si všímá zvláštně zabarvených kamenů.

8. Vysvětlete jim pro ně srozumitelným způsobem, že je hezké být mámou nebo tátou a sledovat jejich vývoj a pokroky, které dělají.

9. Nechte je, aby si vybraly oblečení, které chtějí mít na sobě. Tím jim vlastně nepřímo říkáte, že respektujete jejich názory a rozhodnutí. Kromě toho, každý bude vědět, že vy jste je neoblékala. Nikdy byste přece nekombinovala kostkované kalhoty a mikinu s květinovým vzorem.

10. Klidně s dětmi hrajte ‚nepořádné‘ hry (a potom spolu ukliďte). Položte na zem velký kus balicího papíru a malujte na něj prstovými barvami nebo si zahrajte polštářovou bitvu.

11. Seznamte se s denním programem svého dítěte (pokud chodí do školky nebo do školy)a s jeho přáteli a učiteli. Nebudete mu muset klást obvyklé a nudné otázky jako: „Co jsi dnes dělal?“ Zeptáte se třeba: „Co jsi dnes nakreslil na výtvarce? A Petr? Zase kreslil auta?“ Učitelka ve školce vás může informovat, co v ten den děti dělaly, a vy ho požádáte: „Zazpíváš mi tu písničku, kterou vás paní učitelka dnes naučila? Možná ji budu znát a můžeme si ji zazpívat spolu.“ Dítě bude mít pocit, že se o jeho život zajímáte, i když není s vámi.

12. Přestaňte mýt nádobí a poslouchejte, pokud vám potomek chce něco (pro něj) důležitého sdělit.

13. Naučte potomka hru, kterou jste měli v dětství nejraději vy. Třeba jo-jo nebo skákání panáka. Dítě si může vybrat i nějakou novou hru, kterou se naučíte spolu.

14. Občas lze porušit pravidla. Dovolte dítěti, aby si obulo holínky a skočilo do louže, i když mu vždy říkáte, že se jí má vyhnout.

15. Zorganizujte společný oběd nebo večeři, i kdyby to mělo být jenom jednou týdně. Společné jídlo je příležitostí popovídat si o tom, co jste přes týden prožili a co se vám povedlo.

16. Udělejte dítěti chlebíčky pomocí formiček na cukroví ve tvaru srdíček nebo hvězdiček.

17. Vložte mu do kapsy milý obrázek (pokud chodí do školky). Napište mu lístek s milým vzkazem, či několika slovy podpory (když má váš malý školák v ten den třeba diktát) a vložte mu ho do tašky nebo do krabice na svačinu. Obrázek i vzkaz můžete také položit večer na postel. Dítě pocítí, že na něj myslíte po celý den, i v jeho nepřítomnosti.

18. Pochvalte potomka před jiným člověkem, když si myslí, že ho neslyšíte, ale přitom víte, že je za rohem nebo ve vedlejším pokoji a poslouchá.

19. Noste ‚šperky‘, které pro vás dítě vyrobilo, a pyšně vystavte jeho výtvarné práce na dobře viditelném místě.

20. Pokuste se nedělat ve výchově chyby vašich rodičů, když jste přísahala, že je dělat nebudete.

21. Pokud vaše dítě udělá chybu, neříkejte: „Děláš to špatně.“ Zkuste mu říct: „Proč to nezkusíš takhle?“

22. Vymyslete si nějaké tajné slovo nebo gesto pro vyjádření vzájemné náklonnosti, které budete znát jenom vy a vaše dítě.

23. Zapomeňte na to, co bylo včera. Začněte každý den znovu. Je to nová příležitost vytvářet lepší vztahy se svými dítětem a pokaždé si ho znovu zamilovat.

24. Obejměte dítě, polibte ho a říkejte: „Mám tě rád(a),“ třeba každý den. Nezáleží na tom kdy. Je to jistota, kterou potřebuje každý z nás bez rozdílu věku.

25. Svému dítěti můžete dát dar, který vydrží po celý život: kořeny a křídla. Až se osamostatní a odejde z domova, vezme si váš dar s sebou. Bude to znamenat, že jste svoji práci odvedli dobře.

Vložil(a) Zuzana B. (suzan) ID 1008 | zobrazit další vtípky

<< VULGÁRNY VTIP | K zamyšlení.... | ČÁP TO NEZACHRÁNIL ! >>

(upozornit administrátory na porušení pravidel)

VTÍPKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ

	Ludmila S. (mlsounka) ID 66324 (22.10.2007, 21:06)
	vidím to všechno rozmazaně a musím si utírat oči
	ODPOVĚDĚT

Petra Č. (Čardice) ID 4416, mimibazar.cz/cardice (7.6.2007, 9:09)

Krásně napsáno.
Určitě všechny z nás tohle dělají, nebo alespoň něco a někdy nám to prostě třeba nevyjde (F)

ODPOVĚDĚT

	Michaela B. (Míša a její tygři) ID 19831 (7.6.2007, 4:56)
	Jen ten první odstaveček - nedokážu si představit, že mi prcek příjde zamazanej jako prasátko, vyválenej, podřenej, roztrhanej a já mu s úsměvěm na tváři řeknu: Vypadá to, že sis skvěle hrál a líbnu ho na důkaz mé neutuchající lásky. Bych díky nervovýmu pětí asi vybuchla
	ODPOVĚDĚT