VTÍPKY > OSTATNÍ

Zdenka N. (Cindy*2) ID 350964

mimibazar.cz/cindy2

Oblast: Ústí nad Labem

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 23.1.2011

Naposledy: 31.7.2018 18:31

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 88

VŠECHNY FOTOGRAFIE 0
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 144

RECEPTY 11

NÁVODY 0

Celkem: 69 (zobrazuje se 61-69)

<< předchozí 1, 2, 3, 4, 5

OSTATNÍ

Jak jsme přežili...asociace s "klepačem"

Když to tak čtu, napadá mne jeden z mailů, který před časem koloval internetem:

Gratuluji! Nám všem, kterým je mezi 20 až 55 lety. Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 50., 60., 70. a 80. letech, neměli vůbec šanci přežít...
Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo. Neměli jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky na medicínu. Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole/koloběžce, neměli jsme helmy. Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví. Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s opravdovým cukrem a a ne s náhražkami, ale nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky nás obvykle pilo několik, ale všichni jsme to ve zdraví přežili...
Několik hodin jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji demontovali. Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venku rozsvítily lampy. Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat...
Školní vyučování bylo pouze dopoledne a na oběd jsme byli doma.
Měli jsme modřiny a odřená kolena, zlámané kosti, a někdy taky vyražené zuby ale nikdy, NIKDY nebyl kvůli tomu NĚKDO obviněn – i když došlo k neshodám a rvačkám.
Hráli jsme si na dvorku s ostatními dětmi, ráno jsme šli ven, večer domů, když byla žízeň napili jsme se ze studánky a zase hurá do různých her, na stromy, na louku chytat kobylky, míč a švihadlo, kuličky… Co her jsme hráli! A gumu tu jsme skákali pořád! Na vodníka, na sochy, krvavý koleno, no bylo toho spoustu!! A lezli jsme do seniku, kradli jablka a hrušky, a hráli si na schovovanou po ulicích, a šipkovanou.... Hráli jsme fotbal na jednu bránu a když někdo nevyhrál, neměl z toho psychické trauma a nezbořil se proto svět! To byly časy.....
Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box – vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je! Směli jsme ven, pěšky nebo na kole, navštívit kamarády, i když bydleli několik kilometrů daleko, zaklepat na dveře anebo i jednoduše bez zaklepání vejít do domu a hrát si s nimi. Ano, venku, v tom nebezpečném světě!
Spadli jsme ze stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu – jen my!
Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout. Našli jsme si hry s tenisáky, klacky a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík). I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko.
Auta neměla bezpečnostní pásy, opěrky hlavy a ŽÁDNÝ airbag. Na zadním sedadle bylo VESELO a ne nebezpečno!
Někteří žáci nebyli možná tak dobří jako jiní, a když zůstali sedět, tak prostě opakovali jeden rok. NIKDO nebyl proto poslán k psychiatrům nebo psychologům. NIKDO neměl dislexii, problémy s koncentrací, nikdo nebyl hyperaktivní... Prostě si jenom zopakoval jeden rok.KAŽDÝ DOSTAL SVOJI ŠANCI. Měli jsme volnost a čas na hraní, úspěchy, neúspěchy, úkoly ...A UČILI JSME SE S TÍM ŽÍT
Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost – naučili jsme se chovat a poradit si...
Zůstává nezodpovězená otázka. Jak jsme tohle všechno mohli PŘEŽÍT? A především, jak jsme přitom mohli rozvíjet naši OSOBNOST? Co říkáte? NEBYLI JSME ŠŤASTNÍ ???

KOMENTÁŘE (1) poslední: 19.4.2011, 11:10 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Rozhovor

Když člověk mluví s Bohem - je to modlitba...
Když Bůh mluví s člověkem - je to schizofrenie...

(bez urážky ortodoxním věřícím)

KOMENTÁŘE (1) poslední: 8.4.2011, 8:01 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Američan a Francouz

Žvýkající Američan na návštěvě ve Francii vejde do restaurace, kde právě snídá jakýsi Francouz. Američan ho chvíli pozoruje a pak se ptá:
- Vy jíte ten chléb takhle celý, i s kůrkama?
- No ano, i s kůrkama.
- To my v Americe ne. My jímě jen ten měkký střed, kůrky vyhazujeme do speciálních kontejnerů, recyklujeme a uděláme nový chléb, který dovážíme do Francie.
- Hmmm
- A vy jíte s chlebem džem?
- No ano.
- To my v Americe ne. My jíme jen čerstvé ovoce. A slupky, pecky a ohryzky dáváme do speciálních kontejnerů, recyklujeme a děláme z nich džem, který dovážíme do Francie.
- A co vy v Americe děláte s použitými kondomy?
- No, vyhazujeme je...
- To my ve Francii ne. My je hážeme do speciálních kontejnerů, recyklujeme je a děláme z nich žvýkačky, které dovážíme do Ameriky...

KOMENTÁŘE (1) poslední: 8.4.2011, 21:43 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Pár básniček od Karla Plíhala

Po ulici kráčí Zdenek a je celý od písmenek.
Vpředu, vzadu, prostě hrůza, posrala ho v letu Múza.

Někdo zvoní, nadávám, nemám ruce volné, právě tchyni vyndávám z kyseliny solné.
Pár gumových rukavic marně šátrá po dně, nezbylo z ní vůbec nic, i když jí bylo hodně.

Šel jsem sypat slonům zrní a on tam stál nahý v trní.
Sloni se ho ulekli, usekli mu kule kly.

Jede Dáša na svém skútru hledat kluky něžný, v podpaží má Kámásútru, ten skútr je sněžný.
Odvážně se řítí z kopce, opět ztrácí hlavu, takto buďto skončí v hrobce nebo v jiném stavu.

Uprostřed soch a plastik, těším se domů na styk.

V parku stojí socha děvčete a hocha. S neskrývanou rozkoší, každou noc tu sousoší.

Vletěl mi pod kola zajíc - nevadí, stejně měl aids.

V deset třicet devět sed si na mě medvěd. A v jedenáct deset zase ze mě sesed.

KOMENTÁŘE (11) poslední: 31.3.2011, 21:01 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Partizáni

A babičko, co vám ti partizáni říkali, když od vás odcházeli?

- Danke Mutti, danke.

KOMENTÁŘE (1) poslední: 1.11.2011, 21:53 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Důchodci

Jak si žije ...

důchodce ve Švédsku? Ráno vstane, posnídá ze švédského stolu a jde trávit čas do klubu.
důchodce ve Francii? Ráno vstane, posnídá bagetu a jde hrát golf.
důchodce v Čechách? Ráno vstane, vezme si švédské kapky, francouzské hole a jde do práce...

KOMENTÁŘE (4) poslední: 27.3.2011, 12:00 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Dřevorubec

Jaký je rozdíl mezi dřerubcem na Šumavě a dřevorubcem v Kanadě?

Žádný.
Oba si z měsíčního platu mohou dovolit cestu do Prahy.

KOMENTÁŘE (2) poslední: 27.3.2011, 8:50 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Tři věci

Babka pošle dědu na nákup:
"Dědku, pamatuj, máš koupit tři věci - chleba, mlíko a máslo!! TŘI VĚCI, PAMATUJ!!!!"
Děda po mnoha hodinách přijde domů a táhne rouru ke kamnům a podpalovač PEPO ...
"Dědku, na všechno zapomeneš. Já se z tebe zblázním, říkala jsem ti TŘI věci - rouru, PEPO a uhlí!!!"

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Kuchařka dle úsporných balíčků (autoři Paleček, Janík)

Jablka v županu
Vezmeme na sebe župan, z jablíčka vydloubneme bubáky, které dobře schováme a jablko sníme.

Dobře schovaní bubáci
Hledáme dobře schované bubáky a vše, co cestou nejdeme, sníme.

Chlupaté knedlíky
Do těsta na knedlíky vhodíme hrst chlupů a vaříme jako obvykle.

Divoká omáčka
Docela klidnou omáčku provokujeme tak dlouho, dokud úplně nezdivočí. Podáváme ihned.

Nadívané makaróny
Uvaříme špagety a makaróny. Následně do makarónů nasuneme špagety. Jako přílohu podáváme těstoviny.

Nadívaná nádivka
Připravenou nádivku rozdělíme na několik kusů. Dáme do nádoby první část, uděláme kapsu a vložíme další kus nádivky. takto postupujeme, až máme poslední kus. po upečení nesmí být vidět rozdíl mezi vrstvami nádivek.

KOMENTÁŘE (5) poslední: 21.2.2011, 11:35 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 69 (zobrazuje se 61-69)

<< předchozí 1, 2, 3, 4, 5

MIMIAUKCE.cz