VTÍPKY > O MUŽÍCH

Zuzana B. (zuzu) ID 352

mimibazar.cz/zuzu

Oblast: Slaný

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 9.1.2005

Naposledy: 22.3.2024 9:16

Aktualizace: 17.3.2016 21:07

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 252

VŠECHNY FOTOGRAFIE 558
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 40

RECEPTY 7

NÁVODY 4

Celkem: 14 (zobrazuje se 1-14)

O MUŽÍCH

Zoufalý výkřik manželky workoholika :o))

Žárlivost mám na triku,
nesnáším tu fabriku!!!!
Konečně je pravda venku,
snad bych byla radši za milenku!!!
Ač jsem jinak žena činu,
dneska žárlím na mašinu!!!!
Fakt to není vůbec hezký,
píše mu i sms.ky!!!
Já jsem potom druhá, třetí,
jak ona pískne, hned k ní letí.
Mají zvláštní libůstku,
píše: přijeď, stojím na můstku.
Zášť je ostrá jako nože,
zdrhá za ní už i z lože!!!

Uchýlím se k poruše,
třeba taky nakluše...
Slzy se mi z očí derou,
volám : lásko, alarm, eror,
zažeň chmury z mojí tváře,
já chci taky údržbáře........
Jak nepřijdeš, třikrát běda,
asi obrátím se na souseda!!!!

KOMENTÁŘE (13) poslední: 8.6.2011, 13:51 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Z deníčku uštvané manželky

Z deníčku uštvané manželky

„Maminko, budeme už vstávat, jo?“ žadoní můj milovaný šestiletý poklad u postele.
Těžko mu budu vysvětlovat, že jeho maličká ségra měla v noci mléčný mejdan a pařila až do šesti do rána co hodinu, a tak lehce po slepu popadnu Viktorku a jdeme nahoru na barák ( tohle přebíhání mě, milý deníčku žere čím dál víc)

Udělám snídani pro Maxíka, nakrmím Viktorku, kterou přenášení probralo opět do stavu bdělosti, který jí upřímně závidím a macešsky nepřeju a jdu nakrmit zvířata.
Dám se do žehlení, pořád ještě na jedno oko spící. K úplné bdělosti mě probírá řev monitoru dechu, Viktorka se rozhodla opět vyzkoušet co vydržím. Popadnu to lehce modrající sluníčko, ona zalapá po dechu a kření se na mne od ucha k uchu, zatímco já, zelená jako ten hnusnej přerostlej trávník, kterej na mne škodolibě čumí za oknem, vypínám žehličku, protože jsem vyklepaná tak, že jsem ráda za to, že udržím moč, napařovačka už by byla příliš. Tenhle roztomilý fórek za dnešek Viktorka ještě dvakrát zopakuje, pravděpodobně doufajíc, že trénování dělá mistra.

Pověsím prádlo, zahraju si s Maxíkem pexeso a vyženu ho ven, hlídat ke kočárku, zatímco sekám spodní zahradu a dvorek. Za odměnu mu pak nalakuju dřevěného panáka, kterého večer přišroubujeme na vrátka od dětského hřiště. Ano, dětské hřiště, to je to, na co jsem myslela. Uhrabu zoranou hlínu, naseju trávu, lehce přelíznu hráběma a pokropím, než začne pařit sluníčko, doufám že tam dětem vyroste krásnej trávník. Při kropení se přesvědčuji, že prokojená noc zanechala následky a s jiskřičkami v očích vzpomínám na vtípek mého dětství..“ ano, můj rudý bratr také šlápl na hrábě.

Popláču si nad naším chlupatým autobusem, kterému se zhoršily kožní potíže, zas je to o něco horší. Při pokusu vykoupat ji veterinárním šamponem obdržím takovou sprchu, že naprosto jistě vím, že se mi psí kožní alergie, blechy a všichni sousedi se zdravým zrakem a čichem budou vyhýbat dalších půl roku. Zadoufám, že se nějaký šampon dostal i čubě na kůži, s povzdechem se smířím s nutností vyhledat veterináře specialistu a telefonicky čubu objednávám. ( milý deníčku, v pondělí musím hodit na mimiaukci levou ledvinu, tohle bude zase drahé)

Po nekonečné debatě na téma na co na všechno nemá chuť udělám svačinu pro Maxíka, opět nakrmím Vikču a jdeme sekat vrchní zahradu. Tenhle členitý plácek má asi 1000metrů čtverečních, takže se slušně zapotím a Maxík dostatečně otráví z hlídání sestřičky, jestli nehouká monitor, aby mě ani nenapadlo zapřáhnout ho při pletí jahod. Normální lidi jich mají záhonek, u nás je to plantáž. Na druhou stranu, někdo musí jezdit na jahody do zahraničí, my to máme doma….

Vikča začíná nabírat, jako obvykle hned v okamžik, kdy vlezu do brambor, abych vyplela i je… doběhnu si umýt ruce, ona mezi tím zesílí na frekvenci požární sirény, dřepnu si na mez a doufám že se nakrmí rychle. Doufám marně. Jako vždycky se pokusí bojkotovat levé prso, čímž mě znervózní a vytane mi na mysl nedávno spatřený inzerát… „ prodám kozu, momentálně zasušenou“ Nedůstojně zkusím jestli chyba není na mém přijímači a nutím tu chudinku aby to zkusila znovu. Má smůlu, kdybych ji při jejím apetitu krmila jen z pravého, za chvíli bych na něj místo košíčku podprsenky kupovala náhubek na jezevčíka.

Dokojím, dopleju brambory, prořežu větve a startuji křovińák, pokoušejíc Maxíkovu trpělivost, stran péče věnované mladšímu sourozenci. Po dosekání okrajů zahrady, na které jsem se klasickou sekačkou nedostala nasázím hrášek, uklidím nářadí a svištím udělat pozdní oběd.

Po jídle spláchnu nádobí, opět prohraju v pexesu, abych udělala malému radost za jeho vzorné hlídání a poklidím oba baráky, aby až se nám vrátí tatínek z pracovního výletu, pořádaném firmou za účelem utužení kolektivu, nebyl doma bordel jako v tanku.

Zbytek odpoledne pak budu trávit tím, že se z toho urvaného, ospalého jezeďáka který na mne mžourá ze zrcadla, udělám sexy odpočatou ženušku. Hlínu zpod nehtů sice vydrbu horkou vodou, ale zelené od trávníku jsou pořád, vyřeším to tedy lakem na nehty. ( ano, opravdu praktické, když nejpozději zítra bude při práci dole) Z vlasů vyklepu listí a větvičky, zaženu myšlenku na znovunastartování křoviňáku a jdu je rozčesat a umýt. Pozůstatek těhotenského megapupku rafinovaně ukryju do saténové noční košilky ( díky výrobcům za velikost „berouskovo šapito“ ) Dám chladit šampáňo, doběhnu otrhat pár jahod a po uspání našich dvou miláčků budu doufat, že než milovaný manžel dorazí z utužovacího výletu ve společnosti bezdětných, usměvavých a odpočatých kolegyň, nebudu už únavou slintat do polštáře a dokážu se s přirozeným výrazem vybičovat k nějakému, alespoň trošku uspokojujícímu postelovému výkonu.

Víš milý deníčku, představa toho, jak se mu okamžitě zhroutím do náručí, vypovídám ze všech starostí, které se v době jeho nepřítomnosti nastřádaly a nechám se opečovávat je taaak přitažlivá…. Když si ale vybavím to rozesmáté kvokání, které mu znělo za zády ve chvíli, kdy se rozhodl zatelefonovat domů, aby se přesvědčil, že to tu bez něj nějak plní bezmoci přežíváme, mě od toho spolehlivě odrazuje. A tak se večer mírně líznu, budu se tvářit vášnivě a odpočatě a po sexu se budu oddaně tulit a šuškat mu o tom, jak jsem tu bez něj byla totálně bezmocná, přes den si neuměla poradit a v noci se hrozně bála… při sexu pak budu myslet na Seanna Conneryho, kterého by docela jistě taková hovadina, jako pořizovat si bramborové pole a lán jahod určitě v životě nenapadla.

KOMENTÁŘE (42) poslední: 4.6.2011, 23:03 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

JSEM DIVNÁ...

už je to tady, už mi hrabe.... Ano, já věděla že nemám pročítat stránky MMB tak často....

Klasický začátek dne... ráno se přemlouvám, abych vylezla z postele. Přemlouvám se tak dlouho, až mě pohled na čas na mobilu donutí vystartovat jako raketa. Bezva, vstávám čile, ale ukopla jsem si palec na noze. Kleju jak pohan a páčím z pelechu mladého.
Maxík odmítá vstávat. Nejdříve nasadím něžný mateřský tón, pak slibuju jak Paroubek a nakonec vyhrožuju tak, že by u nás mohly světové teroristické skupiny založit výcvikový tábor.

Donutím malého se oblíknout a nasnídat. Já snídat nebudu, tlustá jsem dost. Kouknu do zrcadla, už mám praxi a nelekám se ( tedy když na zrcadlo nenarazím náhodně v obchodě, to pak trávím půl dne přemýšlením, proč mají před velikonocemi výzdobu na haloween) na ten příšernej ksicht namaluju člověka, kterého se učitelky neleknou a stačím si skoro vypíchnout jedno oko tužkou na oči, když slyším před domem troubit sousedku, která nás vozí do školky. V rychlosti strhnu z věšáku Maxíkovu bundu a v tu chvíli se do té doby klasické ráno zastaví.

Z věšáku se spolu s ní zřítila i budna přítele, z náprsní kapsy vypadla krabička kondomů. Matku roku nevyhraju, před synem mi uklouzlo " a do pr@ele" Na deprese není čas, do školky se musí.
Skočíme do auta a vysadíme malého ve školce. Cestou zpátky mám dojem, že se mi kouří od uší. Odolám touze vytáhnout drahého za centrální mozek z práce, za pomoci rezavého víčka od konzervy ho od něj odpojit a teprve potom žádat vysvětlení. Bezva, prvotní šok přešel...

Mám jet se sousedkou na výlet, drahému jsem slíbila dortík a nějaký malý dárek z lásky... V cukrárně mi padne do oka rakvička se šlehačkou..bezva, nic příhodnějšího bych nevybrala. V drogerii kupuji kondomy / podstatně kvalitnější než ty, které tahá v kapse) Je jaro, všichni přezouvají na kvalitní letní gumy, nic vhodnějšího mě nenapadá.

Sms.kou informuji o tom, že by si příště mohl prezervativy dávat do zapínací kapsy ( neprojíždím mu kapsy ani před praním, po jedné špatné zkušenosti z dob dávných vztahů) protože když mi ráno na hlavu spadnou špr@ky, stojí pak den za dvě věci a informuji ho o nutnosti přezutí na kvalitnější letní gumy, na tomhle přece jezdit nemůže.

Miláček volá, ví že jsem v Baumaxu, zaúkoluje zamluvit dlažbu a mile se poptá po tom, jak mi je. Jsem skvělá, ovládám se. Ovládám se natolik, že se vcelku vlídně otážu, jak myslí že by mi mělo být, jsem přece v pohodě. Roztomile to odkývá a ještě se láskyplně rozverným tónem rozloučí s tím, že se uvidíme doma. Zaklapnu telefon, už se neovládám... od@ral to muškát, který jsem právě zakoupila... škoda ho. Ten chlap snad nemá pud sebezáchovy...

Přijedu domů z výletu a jedeme pro dlažbu. Drahý se celou dobu chová, jako by se nechumelilo...nechumelí, venku svítí sluníčko, ale v autě začíná setsakra přituhovat... po chvíli, kdy je mu moje neobvyklá zamlklost už podezřelá ( mlčím už asi hodinu v kuse, když si konečně všiml) se bezelstně otáže "co je"?? Tvářím se jako terminátor a vyčkávavě na něj zírám vražedným pohledem..... za chvilku mi dojde že mám před sebou chlapa a polopatě sedotazuju, jestli mi nechce můj ranní nález alespoň trošku přiblížit. Měl celý den na to, aby něco vymyslel, ale přišel s tak totálně nablblým vysvětlením, že prostě musí být pravdivé ( jsem spolu půl roku, šlo o minulé zásoby, jen se je pokusil propašovat z nočního stolku ( kde by mě nepřekvapily) v bundě, kterou jsem dva týdny před tím prala, takže mě v ní překvapily dost.

Zhodnocení situace.... i když to hlodalo, věřila jsem mu, jinak by byl okamžitě odpojený od centrálního mozku. Přes všechnu zamilovanost si uvědomuji, že mám doma zase jen chlapa... rakvičku jsem doma sežrala, musím si přece obalit nervy tukem a navíc on si ji za to celodenní ignorantství vůbec nezaslouží... kondom s růžovým prasetem, který jsem mu taky zakoupila si nechám na památku.. co kdybych zas někomu potřebovala naznačit, že je kus doby@ka.

KOMENTÁŘE (24) poslední: 4.6.2011, 1:26 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

čokoláda .o)

k nakousnutí? .o)

KOMENTÁŘE (8) poslední: 19.12.2008, 12:42 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Japonská kuchyně :o)

:o)

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Tak kvůli tomuhle bych porušila dietu :o)

V tomhle případě bych si dala říct .o)

KOMENTÁŘE (3) poslední: 5.5.2009, 21:04 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Něco ke kafíčku :o)

:o)

KOMENTÁŘE (8) poslední: 17.7.2008, 12:29 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

jediná pro mne přijatelná úprava marshmallow :o))

:o)

KOMENTÁŘE (12) poslední: 17.7.2008, 8:01 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

muži po čtyřicítce

Vite co ma chlap po ctyricitce ve slipech?
Jednoho nezamestnanyho a pytel vzpominek !

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

HÁDANKA

Proč jsou ženy tak slabé v matematice?
Protože muži jim pořád tvrdí, že tohle ----------------------------- je dvacet centimetrů

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Hádanka o mužích

Jak nejlíp spáchá muž sebevraždu?
Skočí ze svého ega na své IQ.

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Muži a věk

Chlapi sledují na druhém břehu koupající se dívky.
Mužů je pět - od 20 do 60 let.
20letý: "Kluci, pojďte, přeplaveme řeku a na všechny ty holky vlítneme!"
30letý: "Na všechny ne. Budeme si vybírat!"
40letý povídá: "A víte co? Počkáme až doplavou ony sem.
50letý: "Bacha, bacha, už sem plavou!"
60letý zděšeně vykřikne: "Dělejte, že jsme mrtví!"

KOMENTÁŘE (1) poslední: 10.7.2008, 16:55 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

KDYŽ DÁRKY, TAK PRO VŠECHNY :O)