VTÍPKY > O DĚTECH

Martina L. (Lopina) ID 21660

mimibazar.cz/lopina

Oblast: Sokolov

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 29.8.2006

Naposledy: 7.11.2019 11:10

Aktualizace: 16.11.2017 8:04

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 682

VŠECHNY FOTOGRAFIE 9
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 13

RECEPTY 0

NÁVODY 0

Celkem: 2 (zobrazuje se 1-2)

O DĚTECH

Nejkrásnějších 9 měsíců v životě ženy - Stoji za precteni :-)

Dostala jsem e-mailem toto krasne vypraveni :o)

Těhotenství : Nejkrásnějších 9 měsíců v životě ženy
#
# 1.měsíc Stojím v lékárně ve frontě a chce se mi omdlít. Je tam vedro,
# vydýchaný vzduch a paní přede mnou má prostě nesnesitelný parfém. # Ale pořád je to lepší než pán před ní, který smrdí zřejmě od přírody a je
# mi tak nějak fyzicky odporný. Fuj, teď jsem si všimla lupů v jeho vlasech. # Asi se pozvracím. "Těhotenský test," odpovím na otázku lékárnice, co si
# přeju. Mám mžitky před očima a venku si musím chvilku sednout na parapet
# výlohy, abych se neskácela. Jsem si jistá svou věcí a 2 čárky na počuraném
# papírku mi to pak doma jen potvrdí. Asi brzo omdlím, třeští mi hlava, ale
# jsem šťastná.
#
# 2. měsíc
# Je 7 hodin ráno, já stojím v kuchyni před ledničkou a vedu vnitřní boj: # když ledničku neotevřu a nevytáhnu si z ní něco na snídani, brzy se
# pozvracím. Pokud ji otevřu a ucítím to, co člověk cítí, když ledničku
# otevře, pozvracím se taky. Jdu si napustit do sklenice ledovou vodu, napiju
# se, opláchnu si čelo, otevřu dokořán okno, zadržím dech a risknu to. Rychle
# otvírám lednici a bleskově vytahuju máslo a mlíko. Vyhrknou mi slzy do očí
# a ženu k oknu to rozdýchat. Hurá, ustála jsem to, už mám aspoň na dopoledne
# vyhráno. Snídám bílý rohlík s máslem a bílou kávu, to jediné, co dopoledne
# snesu k jídlu. Posilněná snídaní jdu odvážně uklidit věci zpět do lednice a
# zrak mi padne na 2 buřty v igelitovém pytlíku, co si koupil manžel na večer
# na opékání. Ty už jsem neustála.
#
# Nesnáším zvracení, takže zvracím s křečovitě zavřenýma očima, abych to
# neviděla, pak poslepu tápu po toaletním papíru a po splachovadlu. Opouštím
# záchod, pustím si na hlavu studenou vodu a jdu na dvůr to rozdýchat.První,
# co uvidím po otevření dveří na dvůr, je hromádka od našeho štěňátka. # Poslepu zvedám prkýnko. Jsem vyložená z kuchyňského okna, zhluboka dýchám a
# přemýšlím, že bych měla něco sníst. Jediné, na co jsem schopná pomyslet bez
# odporu, je rohlík s máslem a bílá káva. Stojím před ledničkou.......... # Věčný koloběh. Mám pocit, že se neudržím na nohou. Ležím v posteli, hlavu
# jsem si osprchovala studenou vodou, mám okno dokořán a zhluboka dýchám. Asi
# bych měla něco sníst.......... Přichází domů manžel s oblíbenou žertovnou
# otázkou na rtech: "Cos tady celý den dělala?" Bez jakýchkoli skrupulí
# pronáším neomaleně: "Blila."
# Manžel se hurónsky směje, považujíc to za dobrý vtip, otvírá dokořán
# ledničku a volá na mě: "Co máme k jídlu, maminko ???"
#
# 3. měsíc
# Miminku na ultrazvuku bije srdíčko, vše je v pořádku a já dostávám konečně
# těhotenskou průkazku a přemýšlím, jak se vyrovnám s pokynem sestry, abych
# přišla příště nalačno. Smlouvám s ní aspoň o kapku kafe nebo čaje a
# vyhrožuju poblinkáním sesterny.
# Směje se a povoluje mi trochu vody. Přicházím domů a rozrážím dokořán
# všechna okna: nesnáším vůni našeho domu. "Nepřipadá ti, že nám to tady
# strašně smrdí?", vyzvídám na každém. Smrdí mi sprchový šampon, tělové
# mléko, je mi odporný olej na opalování, hnusí se mi jídlo, je mi odporný
# dokonce i rohlík s máslem a bílá káva. Jediné, co mi voní a na co mám chuť
# prakticky pořád, je pivo. Opuchly mi nohy a obličej a na bradě se mi
# vyrašil lišej záhadného druhu. Večer k nám přišlo pár známých na
# grilovačku.Cpou se masem a mají odporně mastné brady a prsty. Maso odporně
# smrdí. Manžel odlamuje nožičky špekáčku a dává je synovi, který mlaská a
# omastek mu teče po bradě.
# Odbíhám blinkat. Když se vrátím, úplně bílá, syn si mi sedne na klín,
# obejme mě mastnýma ručičkama a zeptá se mě: "Copak je maminko?" #
# 4. měsíc
# Všechny kolem nesnáším. Nesnáším naše štěně, leze mi na nervy manžel,
# příbuzní, mamka. Syn má tisíc otázek ve chvíli, kdy se mi nechce ani trochu
# mluvit. Manžela zajímá jen, co je k jídlu a jestli jsem vyřídila všechno,
# co jsem měla. Ještě ke všemu si ráno ohřál buřta k snídani a ten kastrůlek
# s mastnou smradlavou vodou nechal na sporáku. Dvakrát se pozvracím, než
# dokážu sejít z ložnice v patře dolů do kuchyně. Sobec jeden hnusná. Vůbec
# ho nezajímají moje starosti, mamku zase zajímají až moc...
# Hlavně, ať se mi dneska nikdo nedostane do rány. Mám chuť všechno rozkopat. # Syn mi sděluje, že on spát rozhodně nepůjde. # Začínám asertivně vysvětlovat, že rozhodně půjde, ale nějak se to zvrtne a
# ječím na celé kolo, že už toho mám dost, že mi tady nikdo odmlouvat nebude
# a že vůbec. Vztekle kopu do balónu na cvičení a odcházím trucovat do
# ložnice, kde se vzteky rozbrečím. Slyším, jak manžel potichu vysvětluje: # "Maminka je trošičku nervózní, nesmíš jí moc zlobit..." "Tak dobže," # odpovídá syn a já pro změnu pláču dojetím...... #
# 5. měsíc
# Dojetí z konce 4. měsíce mi zůstalo. (Mimochodem stejně jako lišej v
# obličeji). Nemůžu se dívat na televizní noviny, protože téměř u každé
# zprávy pláču. Pláču i u reklam, nemůžu jít na žádnou kulturní akci, protože
# mě k pláči dojímá krásná hudba. Potají utírám slzy v divadle, kam jsem se
# synem dorazila na doják Perníková chaloupka. Večer pláču, protože babička s
# dědečkem chtějí vzít syna do ZOO a povezou ho tam autem. Jsem přesvědčená,
# že se vybourají. Mám panickou hrůzu a pláču dlouho do noci. # Manžel konstatuje, že mu mé vzteklé období bylo přece jen o trochu
# sympatičtější a vypíná televizi, protože právě začíná nějaká riziková
# reklama už ani nevím na co, zřejmě na polévky od Vitany.
# Zvracím už jen jednou týdně, ale musím nosit vysoce elegantní gumové
# punčochy kvůli křečákům. Jednou pláču, protože jsem si vsugerovala, že mám
# nějakou zákeřnou nemoc krve, protože mi na nohách vyskákaly takové
# červeno-fialové tečky, které si moc dobře pamatuju od taťky, než zemřel. # Asi půl hodiny se zmítám v hrozných představách, jak jsou moje děti
# sirotkové, případně jim jejich otec dovalil macechu , nějakou pipku s
# pevnejma prsama, kterou třeba ještě ve finále budou mít rádi a nikdo si na
# mě ani nevzpomene....., pak mi dojde, že je to obvyklá vyrážka po holení
# nohou, pořádně se vysmrkám a jdu spát.
#
# 6. měsíc
# Přestala jsem zvracet, ale mám nesnesitelné bolesti v žebrech. # Ukázalo se, že mám jakési mezižeberní srůsty, které se mi pomalu trhají. # Dělají se mi podlitiny a já mám bolesti ve všech polohách kromě lehu na
# zádech, kdy je to jakž takž snesitelné. Kromě toho si z pátého měsíce s
# sebou stále nesu lišej na bradě, gumové punčochy a pipku s pevnejma prsama. # Žárlím na všechno, co je ženského rodu. Prohlížím se v zrcadle a vidím
# jakousi rozplizlou ropuchoidní maminu se zplihlýma vlasama, opuchlým
# obličejem, pletencema žil na nohách a obrovským břichem. A pak vidím
# všechny ostatní sexy ženy a dívky, sportující, vysmáté, vyzývavé a
# netěhotné. Manžel při pohledu na mé svlečené tělo vypadá jako já v prvních
# měsících těhu při pohledu na buřta. Ze všech stran se naznačuje, že nejsem
# žena, ale matka. V knížkách se o mých pohlavních orgánech mluví jako o
# rodidlech (slovo, které je mi tak odporné, že je mi nevolno i teď), prsa se
# začínají stávat továrnou na mlíko. Vyjdu schody do prvního patra a funím
# jak lokomotiva.
# Nenajdu na svém těle místo, které by nebylo aspoň trochu oteklé. (Na
# rodidla si pravda přes břicho nevidím, tak nevím...) Manžel vymetá
# podnikové večírky a zjevně se výborně baví s pevnoprsařkama. # Asi ho brzo nakopnu nožkou zpevněnou v gumové punčošce...#
# 7. měsíc
# Sláva, dotrhly se srůsty, ze dne na den je klid. Začala jsem ale pro změnu
# znovu zvracet. Ne tak často, ale zato trochu brutálněji, málokdy to totiž
# vůbec stihnu doběhnout na záchod. Taky k nám přišel Mikuláš s čertem. Čert
# zahudroval a zachrastil řetězy a já se rozplakala. Čert trochu znejistěl,
# tuto reakci asi čekal spíš od dítěte než od maminky. Manžel po jejich
# odchodu vážně pokyvoval hlavou a s uspokojením konstatoval, že mi konečně
# došlo, že jsem celý rok zlobila a začala se po právu bát. Pak mě se synem
# společně uklidňovali, že čert jen tak hudruje, ale že by mě ve skutečnosti
# nechtěl. Těžko už mi někdo někdy uvěří, že mě k pláči dojal strach spatřený
# v synových očích. Novinkou pro tento měsíc je absolutní neovládání svěračů. # Zakašlu, kýchnu, zasměju se a můžu se jít převléknout. Lehkou ostudu jsem
# udělala na oslavě Silvestra, kdy jsem se doslova smíchy počurala, naštěstí
# tam byli jen naši nejbližší známí... Navíc mě trápí střevní problémy, což
# je společně s předchozím problémem dost vražedná kombinace. # Nejlepší je pro mě vůbec nevycházet z domu, v době předvánočních nákupů
# dost problematický úkol.
#
# 8. měsíc
# Odhazuji gumové punčochy, protože už je prostě nesnesu. Mám pocit, že
# červenými proužky uprostřed stehen, které mi tam zůstaly vytlačené po
# okrajích punčoch, budu ocejchovaná asi už nadosmrti.
# Taky přemýšlím, jestli vůbec kdy ještě svoje nohy budu moct někomu ukázat. # Zmizel mi lišej z brady a nahradilo ho jakési postpubertální akné. V
# kabelce musím pořád nosit Rennie, protože mě má žáha asi brzo sežehne. # Praskly na mně moje těhotenské rifle. # Mám sice ještě jedny, ale ty mi zase hrozně kloužou po břiše dolů a
# následně spadnou úplně. Musím na nich teda nosit kšandy, což sice slouží k
# výbornému pobavení mé drahé polovičky, ale já z toho zrovna dvakrát nadšená
# nejsem. Mohla bych nosit sukně a šaty, to bych ale musela dopnout kozačky,
# což je při současném stavu mých lýtek absolutně nereálné. Praskly mi zipy u
# obou zimních bund a ulomila se mi čtyřka vpravo nahoře.
# Takový lehce destrukční měsíc.
#
# 9.měsíc
# Na poslední chvíli jsem si s vypětím všech sil sundala všechny mé (dva)
# prstýnky, protože hrozilo, že by mi je pak museli odříznout i s prsty. # Ulomila se mi pětka vpravo nahoře. Kromě jiných zábavných akrobatických
# prvků při zavazování bot, depilaci atd...provozuji těhotenskou jógu při
# nesčetných pokusech ostříhat si nehty na nohou.
# Konkrétně tedy na pravé noze, na levé to jde celkem v pohodě. S pravou jsem
# měla dlouho problémy, pak jsem ale našla výborný způsob - nutné asi
# půlhodinové rozcvičení zadních a vnitřních stehenních svalů, šikmých
# zádových a krční páteře: V široko rozkročmém sedu na zemi přitáhnete tělo k
# pravé noze šikmo tak, aby břicho splývalo volně mezi rozkročené nohy a
# netlačilo se.
# Zkroutíte hlavu tak, aby bylo vidět na prsty u nohou. Při dobrém rozcvičení
# je možno v této poloze ostříhat všechny prsty najednou, druhou variantou je
# pomalu kmitat, při každém kmitu pak ošetřit jeden prst. Třetí variantou je
# návštěva pedikérky.
#
# Konečně porod. Břicho je pryč a v mém náručí stvoření, do kterého jsem se
# nekonečně a na první pohled zamilovala, které celých těch 9 měsíců prožilo
# se mnou, na nic si nestěžovalo a snášelo všechny mé nálady, propady,
# poklesky a nepříliš vzorné chování.
# Bezpečně poznávám ty patičky, které usilovně a bez přestání kopou do
# prázdna, jakoby hledaly to břicho zevnitř, do kterého byly zvyklé se tak
# nádherně zabořovat. Bezděčně nastavuji břicho zvenku, zdá se, že je to jak
# náhražka přijato.
# Netrvá to ani tak dlouho a já začínám mít při pohledu na maminky těhulky
# neodbytný pocit krásné nostalgie.
#
# To bylo přece tak nádherné......... období, no řekněte....... #

KOMENTÁŘE (24) poslední: 28.3.2008, 9:45 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O DĚTECH

O Pepickovi :-))

Přijde učitel do třídy a řekne:
Tak děti tato místnost má 15m2, sluníčko
sem svítí pod úhlem 20°, kolik mi je let?
Udivené děti otevřou pusu dokořán a neví.
Přihlásí se Pepíček a řekne: 48 let
Na to učitel řekne:
Jak jsi na to přišel Pepíčku?
Pepíček odpoví:
Já mám doma bratrance, kterému je 24 let a táta říká, že je napůl debil...

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 2 (zobrazuje se 1-2)

MIMIAUKCE.cz