Zvěrolékař volá panu Majerovi: „Vaše žena je u mne s vaší kočkou a prosí mne, abych ji "uspal“. Je to v pořádku?„ "No jasně! A kočku můžete pustit na ulici, ona trefí!“
dou tri zelvicky po pousti a uz maji strasnou zizen. Najednou pred sebou vidi lezet kelimek. "To je bezva," reknou si, "az najdeme vodu, tak se sem pro ten kelimek vratime." A tak jdou dal a dal, uz strasne dlouho, az po trech letech narazi na oazu. "Konecne voda, ted se muzeme vratit pro ten kelimek." Jenze ted se zadne zelvicce nechce vracet tak daleko. Dohodly se proto, ze budou losovat. Nejkratsi klacik si vytahne druha zelvicka. "No dobre," rika druha zelvicka prvni a treti zelvicce, "pujdu pod podminkou, ze nez se vratim, tak se ani jedna nenapijete." Prvni i treti zelvicka to samozrejme slibi, a tak druha zelvicka vyrazi na cestu.
Prvni i treti zelvicka opravdu poctive cekaji. Uz jsou to dva roky, uz tri, uz pet, uz sest let, co druha zelvicka odesla. "To uz by se mohla vratit," rikaji si prvni a treti zelvicka, "tri roky tam a tri zpatky."
Kdyz uz je to sest a pul roku, co druha zelvicka odesla, povi prvni te treti, ze to se ji nejspis neco stalo a nakloni se nad vodu, aby se napily. Vtom vyskoci ze krovi druha zelvicka a cela rozcilena krici: "Tak teda kdyz si neverime, tak to ja teda nikam nepujdu!"
Jde liška lesem a najednou z křoví slyší: "Kykyrykyyyyy-kykyrykyyyy". "To bude dneska snadná kořist, to si nechám líbit," myslí si liška a skočí do křoví. Najednou se křoví začne otřásat a všude lítají liščí chlupy. Za chvíli vyleze vlk, protáhne se a říká si: "Sakra, neumět cizí jazyk, tak si ani nezasukam."
Napříč Austrálií skáče klokan. Každých 100 metrů se zastaví, z jeho vaku vykoukne tučňák a blinká. V Antarktidě sedí ve skupině tučňáku malý klokánek, občas kýchne a zamumlá: "Zatracený výměnný pobyty.
„Pujdu za ježkem, on mi lopatku určitě půjčí“. Je v polovině cesty a rozmýšlí se: „Co když mi ten ježek tu lopatku nepůjčí? Přece jen je trochu lakomej… Ale kdyz uz sem v půlce cesty, půjdu dál.“ Je ve třičvrtině cesty a řika si: „Ty vole! Co když mi ten ježek tu lopatu vážne nepujčí ?! No nevadí, když už jsem až tady, půjdu dál…“ Už je skoro u ježkova domu a řika si: „píííp! Ten ču.ák mi tu lopatu určite nepůjčí“. Prijde k ježkovo domu, vezme šutr, hodí mu ho do okna a zařve: "Strč si tu zku.venou lopatu do prdele ty buzerante!!
Dva bílí houloubci přelétají nad rozbouřenou říčkou. Uprotstřed proudu vyčnívá kámen, na něm se tísní houfek mravenců a nevědí, kudy a jak se dostat z nebezpečí. „Musíte skočit co nejdál doprava, tam je proud, který vás bezpečně donese ke břehu!“ volají shora soucitní holoubci. Mravenci se bojí, ale jiné cesty není a tak skočí, proud je strhne a všechny utopí. „To je ale zvláštní,“ říká jeden holoubek druhému, „my tady nahoře to vidíme všechno nejlépe, nejlépe radíme a vedeme - a ti dole to vždycky zkurví!“