VTÍPKY

Linda K. (Linda.K) ID 61480

Oblast: České Budějovice

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 4.6.2007

Naposledy: 30.9.2015 20:06

Aktualizace: 16.6.2015 8:37

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 0

VŠECHNY FOTOGRAFIE 1
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 9

RECEPTY 0

NÁVODY 0

Celkem: 8 (zobrazuje se 1-8)

O ŽENÁCH

Deníčky

Její a jeho deníček
JEJÍ deníček:
V sobotu večer se choval podivně. Chtěli jsme si jít někam sednout. Byl naštvaný. Možná kvůli tomu, že jsem byla s kamarádkou celý den po nákupech a přišla jsem pozdě. Skoro jsme nepromluvili, tak jsem zkusila navrhnout jít někam jinam. Neprotestoval, ale přesto pořád mlčel a byl duchem nepřítomný. Když jsem se zeptala, co se děje, řekl jen: „Nic.“ Ptala jsem se ho, jestli je naštvaný kvůli mně. Ale odpověděl, že to nemá se mnou nic společného a že si nemám dělat starosti. Když už jsme jeli domů, řekla jsem mu, že ho miluji, ale nevěnoval tomu pozornost. Jednoduše nechápu, proč mi neřekl: „Také Tě miluji.“ Když jsme došli domů, cítila jsem, že jsem ho ztratila a že už se mnou nechce nic mít. Jen nepřítomně seděl a koukal do prázdna. Pak jsem si šla lehnout. Přišel o 10 minut později a k mému překvapení zareagoval na mé něžnosti. Pak jsme se milovali. Avšak stále jsem měla pocit, že je svými myšlenkami daleko ode mne. To bylo na mně příliš, tak jsem se rozhodla, že si otevřeně promluvíme, ale on již spal. Než jsem usnula, tak jsem plakala. Nevím, jak to půjde dál. Jsem si skoro jistá, že má jinou. Pak můj život nemá skoro žádný smysl.
JEHO deníček:
Baník sice prohrál, ale večer jsme si prima zašukali.

KOMENTÁŘE (18) poslední: 3.10.2010, 21:42 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

HOLKY HLASUJTE!!!!!!!!OBLEČENÍ ČESKÉ VÝPRAVY ZATÍM VEDE!!!!

Omlouvám se že to dávám do vtípků...
List Huffington Post nabídl čtenářům galerii s fotografiemi všech výprav na olympiádě a nechal hlasovat čtenáře o nejhezčí oblečení...a Češi zatím vedou!!!!

PŘEJÍT NA ODKAZ

KOMENTÁŘE (69) poslední: 2.3.2010, 18:51 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŠKOLE

Základka..........

Ty vole, na základní škole...

Lákají vás adrenalinové sporty? Už máte za sebou bungee jumping, let stíhačkou, potápění mezi žraloky či střemhlavý skok do propasti? Tak zkuste něco opravdu nebezpečného – učit na základní škole!

Pokud si myslíte, že učitelem může být každý, kdo 45 minut udrží křídu a moč, jste na omylu. V Anglii dnes verbují do školství důstojníky s výcvikem pro přežití v extrémních podmínkách. Současné učitelství je služba v permanentně nepřátelském prostředí bez možnosti obrany. Krizové situace tu jedou na běžícím pásu a napětí, stres a adrenalin stříkají jak Niagarské vodopády. Jedna hodina učitele rovná se tři hodiny v jiné práci. Zkuste si to jediný den! Vsaďte se, že o velké přestávce se budete cítit vyčerpaní, jako byste holýma rukama povalili stoletý dub, a po odpoledce radši strčíte hlavu lvovi do tlamy, než byste si znovu stoupli před tabuli.

Highway to Hell
Vítejte v klubu odvážlivců! Cestou za adrenalinovým nářezem si nevšímejte dopravního značení – všechny otočené a zasprejované značky jsou jen dílem žáků krátících si cestu z domova. Zásadně neparkujte před školou, pokud nechcete mít urvané stěrače, ucpaný výfuk, poplivané sklo. V učitelské šatně si všimněte nápisu: „Když Pán uviděl mzdu služebníků tohoto domu, vložil hlavu do dlaní a hořce zaplakal.“ Typický příklad zoufalého humoru univerzitně vzdělaných lidí, kteří berou plat srovnatelný výší i prestiží s počišťovači kanálů. Jo, ještě před otevřením školy si dojděte na záchod. Až tu budou žáci, mohli by vás na WC zabarikádovat. Pokud budete nuceni se jít vymočit během dne, stoupněte si zády ke dveřím. Jinak vás vyfotí mobilem a fotku pověsí na web školy.
Po pravdě řečeno, dnešní základka druhého stupně je tak trochu odpadkový koš školství. Lepší žáci odešli na gymnázia a zůstalo to, co zůstalo. Abyste si užili, vybral jsem vám 9. třídu v čase, kdy jsou všichni přijati na střední školy. Člověk by řekl, proč sem vlastně ty vousaté a prsaté děti ještě chodí a nezůstanou radši doma, když se stejně odmítají učit? No protože je pro ně škola druh zábavy, estráda, show.
Tak připraveni ke vstupu do třídy?

Totální výtlem
Nenechte se zmýlit malým počtem žáků v učebně. Zbytek přijde tak za čtvrt hodinky – musí nakoupit v Žabce naproti kuřivo, čipsy a redbuly. Když omladina dorazí, vevalí se s ní do třídy čmoud trávy, cigár a tabáku z vodních dýmek. Jakmile se žáci usadí, začnou si vyměňovat flašky s pitím (pitný režim zaručuje školní řád). Vzduchem létají z první do poslední lavice plastové lahve, které se občas za letu srazí. „Kreténe, debile, zmrde!“ ozve se obvykle po takové kolizi, což druhá strana kvituje slovy: „Mrdám na tebe, čůráku vyjebanej! (oslovení „čůráku“ je dnes mezi mládeží konverzační obrat stejně jako kdysi „vole“).
Když ty štěbetálky za cenu vyřvaných hlasivek ztišíte, začíná nejklidnější fáze hodiny. Třetina třídy zalehne se staženými kapucemi na lavice dospat noc strávenou na ICQ či Wowku (World of WarCraft), třetina si začne vyřizovat korespondenci v mobilu a zbytek osazenstva tupě zírá vyrývaje žiletkou klikyháky do lavic či, patří-li k hnutí emo, do svého předloktí. Nyní můžete začít s výkladem. Ovšem i kdybyste jim říkali, že jste právě vynalezli elixír nesmrtelnosti, jedinou reakcí bude cedulka NUDA K CHCÍPNUTÍ! opřená o penál dívenky, kterou vzali bez přijímaček na gymnázium, přestože běžně píše „bríle“, „výtr“ či „lžýce“.
Při psaní na tabuli dejte pozor, aby v křídě nebyl špendlík a uvnitř tabule přilepená vložka nebo použitý toaleťák. Nikdy nedávejte k rozboru věty jako Chlapec měl malého ptáčka, Láďa objel vesnici či Jedli jsme vejce natvrdo. Jakýkoli dvojsmysl dohání znalce Kameňáků a Prciček k nepříčetným záchvatům smíchu. Při „totálním výtlemu“ začnou hýkat, nekoordinovaně sebou zmítají, až se smíchy svalí pod lavici, kde ještě dlouze tlučou rovnátky o lino. Žáci s největším počtem uhrů na cm² jsou dvojsmysly uneseni natolik, že zuřivě čmárají po lavici kosočtverce a nápisy PRC, MRD, ŠUK. Donutíte-li je to smazat, vylijí na lavici celý obsah ředidla a ve třídě je rázem nedýchatelno. Po otevření oken dozajista nějaký šikula zapálí na parapetu noviny, takže se dovnitř vevalí hustý dým.

To si snad děláte...
Vytrženi cvrkotem z letargie začnou žáci kolektivně syčet, bučet, mečet, mňoukat, vzájemně si prozvánět mobily či pouštět písně typu: „Jsem gay, jsem teplej!“ Hoch, jenž za celý rok nesundal z hlavy kšiltovku, v níž vypadá jako lego panáček, na vás ukazuje vztyčený prostředník „jako že jste jednička“ (vivat, Topolánek). Než se stačíte naštvat, nahrnou se zadní řady k oknu, protože po ulici právě projíždí bývalý propadlík na čtyřkolce. Po návratu do lavic zjišťují, že jim zmizel gel na vlasy, rozečtený Blesk či Inteligentní modelína (!). Během vyšetřování se ozývají výkřiky: „Drž hubu, prase, buzno, faráři!“ Směřují k žákovi v přední lavici, který celou hodinu zarytě mlčí a provinil se tím, že nechodí s ostatními krást do Žabky ani hulit na kuželník. To víte, jsou to citlivé děti z rozvedených rodin a mají svůj názor.
„Můžu na záchod?“ ptá se mládenec, který byl během letních prázdnin dvakrát venku, tj. 60 dní strávil od rána do noci u počítače, a už dávno ztratil pojem o realitě. Jelikož je tuto hodinu už sedmnáctý, kdo chce na WC, nepustíte ho. „To si snad děláte prdel? To je moje právo!“ začne křičet a vy máte máte chuť srolovat závěsnou tabuli Práva dítěte, co visí na zdi, a prásknout ho s ní, až by hubou smazal tabuli. Ale nemůžete. Nemůžete jim zabavit mobil, vyloučit je ze školy ani poslat do zvláštní bez jejich souhlasu. Můžete od nich akorát tak chytnout vši, žloutenku nebo křivé obvinění ze sexuálního obtěžování. A tak se raději modlíte, aby někdo z té hordy konečně zavolal, že je ve škole bomba.
Tím adrenalinová lekce končí. Učitelé při evakuaci vybíhají naproti do Žabky vsadit si Sportku, jedinou vidinu záchrany, anebo je sanitky odvážejí rovnou do Bohnic, pokud si už předtím neprokláli srdce ukazovátkem. Ti největší šílenci zůstávají až do důchodu.

KOMENTÁŘE (5) poslední: 20.11.2009, 20:14 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Příjmenář

Tady zjistíte,kdy má vaše rodina "příjmeniny".
Naše rodina například 30.září

PŘEJÍT NA ODKAZ

KOMENTÁŘE (47) poslední: 28.9.2010, 13:13 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

ČERNÝ HUMOR

Hooodně černý humor

Mitsubishi Pajero vrazí do skupinky 16-ti cikánů a všechny
rozmasakruje.
Řidic v klidu vystoupí, sedne si na kapotu, zapálí cigaretu
a dívá se na hromadu masa.
Za několik minut dorazí policejní auto, z něhož vyleze
policajt.
Chvilku se dívá na tu spoušť, nevěřícně kroutí hlavou a
nakonec se obrátí k řidiči auta a povídá:
"Jakou rychlostí běželi, když do vás vrazili ti
sebevrazi?"

KOMENTÁŘE (10) poslední: 21.3.2008, 20:04 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Hledám chlapa

(Údajně jde o doslovný inzerát z Annonce, ale i kdyby nešlo, je to kouzelné.) Hledám chlapa

Nejsem žádná "inteligentní krasavice", ani bohatá "zelená vdova". Jsem úplně normální, ani ošklivá, ani chudá ženská a hledám k sobě taky „normálního" chlapa.
Chlapa, který nemá pošlapaný ego od svojí dominantní matky a nesnaží si ho hojit na své partnerce, nechrápe a ráno netvrdí, že v noci vůbec nespal, nedrbe se neustále při hovoru na koulích, případně v řiti, splachuje po sobě záchod a umyje si ruce poté, co "ho ždímal" do mušle, netelefonuje s kamarádama a neprobírá s nimi poslední fotbalový zápas celou cestu, zatímco jedeme ke tchýni na kafe zvaným "čurifrnda", nenutí mě uklízet každý víkend a nikdy nepronese nad natřískanou ledničkou větu "tady zase nejni nic k jídlu!", netúruje auto u čerstvě pověšeného prádla a nedojíždí auta řízený "no jo ženskou" a nedělá pak na ni "fakáče", nebere mě na párty s jeho nadřízenejma jako "špendlík v kravatě", nechce po mě, abych měla najednou 127 cm dlouhý nohy, čtyřky kozy a dlouhé blond vlasy, nenechává nespláchnuté oholené fousy aj. porosty v umyvadle a roztahuje mokrý ručník, aby nesmrděl, nekrká u stolu a neprdí při každém podřepu, když si sahá pro lahváče, neomračuje mě zážitkama z poslední pařby a obsah žaludku po pitce nevyprazdňuje do postele, nestříhá si nehty u jídla, nemá chuť na jahodové knedlíky, zrovna když jsem připravila chilli con carne, nenutí mě skákat padákem a bangee jumping a nekritizuje moje kamarádky z jógy, neříká mi, kde všude mám celulitidu a jak bych mohla vypadat, kdybych "něco se sebou dělala", neopravuje moji angličtinu, když se snažím poradit zbloudilým cizincům, nezapomíná na moje narozeniny a při sexu nevykřikuje "Lído, dělej, přirážej!!!", když se jmenuji Alena, nedosoluje si každé jídlo, aniž by ho ochutnal, neptá se mě po sexu "tak co, jaký to bylo?" a "byla jsi?", nechodí doma nahej s ponožkami, nevyndává si u televize holuby z nosu a necvrnká je kolem sebe, nezapomíná mi vyřizovat důležité vzkazy typu "tvůj táta je v nemocnici s infarktem", nepočítá s tím, že mám nadpřirozenou schopnost číst myšlenky, nechce společný sex ve třech s impotentním kamarádem Jardou "aby si taky čuchnul, kurňa"...
Já vlastně ani nechci chlapa!

KOMENTÁŘE (4) poslední: 8.3.2008, 19:30 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

Co čeká těhotnou ženu

co čeká těhotnou ženu
# #
# #
# # 1.měsíc # # # Stojím v lékárně ve frontě a chce se mi omdlít. Je tam vedro,
# # vydýchaný vzduch a paní přede mnou má prostě nesnesitelný parfém. Ale pořád
# # je to lepší než pán před ní, který smrdí zřejmě od přírody a je mi tak nějak
# # fyzicky odporný. Fuj, teď jsem si všimla lupů v jeho vlasech. Asi se
# # pozvracím. "Těhotenský test," odpovím na otázku lékárnice, co si přeju. Mám
# # mžitky před očima a venku si musím chvilku sednout na parapet výlohy, abych
# # se neskácela. Jsem si jistá svou věcí a 2 čárky na počuraném papírku mi to
# # pak doma jen potvrdí. Asi brzo omdlím, třeští mi hlava, ale jsem šťastná.
# #
# # 2. měsíc # # # Je 7 hodin ráno, já stojím v kuchyni před ledničkou a vedu
# # vnitřní boj: když ledničku neotevřu a nevytáhnu si z ní něco na snídani,
# # brzy se pozvracím. Pokud ji otevřu a ucítím to, co člověk cítí, když
# # ledničku otevře, pozvracím se taky. Jdu si napustit do sklenice ledovou
# # vodu, napiju se, opláchnu si čelo, otevřu dokořán okno, zadržím dech a
# # risknu to. Rychle otvírám lednici a bleskově vytahuju máslo a mlíko.
# # Vyhrknou mi slzy do očí a ženu k oknu to rozdýchat. Hurá, ustála jsem to, už
# # mám aspoň na dopoledne vyhráno. Snídám bílý rohlík s máslem a bílou kávu, to
# # jediné, co dopoledne snesu k jídlu. Posilněná snídaní jdu odvážně uklidit
# # věci zpět do lednice a zrak mi padne na 2 buřty v igelitovém pytlíku, co si
# # koupil manžel na večer na opékání. Ty už jsem neustála. Nesnáším zvracení,
# # takže zvracím s křečovitě zavřenýma očima, abych to neviděla, pak poslepu
# # tápu po toaletním papíru a po splachovadlu. Opouštím záchod, pustím si na
# # hlavu studenou vodu a jdu na dvůr to rozdýchat. První, co uvidím po otevření
# # dveří na dvůr, je hromádka od našeho štěňátka. Poslepu zvedám prkýnko. Jsem
# # vyložená z kuchyňského okna, zhluboka dýchám a přemýšlím, že bych měla něco
# # sníst. Jediné, na co jsem schopná pomyslet bez odporu, je rohlík s máslem a
# # bílá káva. Stojím před ledničkou.......... Věčný koloběh. Mám pocit, že se
# # neudržím na nohou. Ležím v posteli, hlavu jsem si osprchovala studenou
# # vodou, mám okno dokořán a zhluboka dýchám. Asi bych měla něco
# # sníst.......... Přichází domů manžel s oblíbenou žertovnou otázkou na rtech:
# # "Cos tady celý den dělala?" Bez jakýchkoli skrupulí pronáším neomaleně:
# # "Blila." Manžel se hurónsky směje, považujíc to za dobrý vtip, otvírá
# # dokořán ledničku a volá na mě: "Co máme k jídlu, maminko ???"
# #
# # 3. měsíc # # # Miminku na ultrazvuku bije srdíčko, vše je v pořádku a já
# # dostávám konečně těhotenskou průkazku a přemýšlím, jak se vyrovnám s pokynem
# # sestry, abych přišla příště nalačno. Smlouvám s ní aspoň o kapku kafe nebo
# # čaje a vyhrožuju poblinkáním sesterny. Směje se a povoluje mi trochu vody.
# # Přicházím domů a rozrážím dokořán všechna okna: nesnáším vůni našeho domu.
# # "Nepřipadá ti, že nám to tady strašně smrdí?", vyzvídám na každém. Smrdí mi
# # sprchový šampon, tělové mléko, je mi odporný olej na opalování, hnusí se mi
# # jídlo, je mi odporný dokonce i rohlík s máslem a bílá káva. Jediné, co mi
# # voní a na co mám chuť prakticky pořád, je pivo. Opuchly mi nohy a obličej a
# # na bradě se mi vyrašil lišej záhadného druhu. Večer k nám přišlo pár známých
# # na grilovačku. Cpou se masem a mají odporně mastné brady a prsty. Maso
# # odporně smrdí. Manžel odlamuje nožičky špekáčku a dává je synovi, který
# # mlaská a omastek mu teče po bradě. Odbíhám blinkat. Když se vrátím, úplně
# # bílá, syn si mi sedne na klín, obejme mě mastnýma ručičkama a zeptá se mě:
# # "Copak je maminko?" # # # # # #
# #
# # 4. měsíc # # # Všechny kolem nesnáším. Nesnáším naše štěně, leze mi na nervy
# # manžel, příbuzní, mamka. Syn má tisíc otázek ve chvíli, kdy se mi nechce ani
# # trochu mluvit. Manžela zajímá jen, co je k jídlu a jestli jsem vyřídila
# # všechno, co jsem měla. Ještě ke všemu si ráno ohřál buřta k snídani a ten
# # kastrůlek s mastnou smradlavou vodou nechal na sporáku. Dvakrát se
# # pozvracím, než dokážu sejít z ložnice v patře dolů do kuchyně. Sobec jeden
# # hnusná. Vůbec ho nezajímají moje starosti, mamku zase zajímají až moc...
# # Hlavně, ať se mi dneska nikdo nedostane do rány. Mám chuť všechno rozkopat.
# # Syn mi sděluje, že on spát rozhodně nepůjde. Začínám asertivně vysvětlovat,
# # že rozhodně půjde, ale nějak se to zvrtne a ječím na celé kolo, že už toho
# # mám dost, že mi tady nikdo odmlouvat nebude a že vůbec. Vztekle kopu do
# # balónu na cvičení a odcházím trucovat do ložnice, kde se vzteky rozbrečím.
# # Slyším, jak manžel potichu vysvětluje: "Maminka je trošičku nervózní, nesmíš
# # jí moc zlobit..." "Tak dobže," odpovídá syn a já pro změnu pláču
# # dojetím...... # # # # # #
# #
# # 5. měsíc # # # Dojetí z konce 4. měsíce mi zůstalo. (Mimochodem stejně jako
# # lišej v obličeji). Nemůžu se dívat na televizní noviny, protože téměř u
# # každé zprávy pláču. Pláču i u reklam, nemůžu jít na žádnou kulturní akci,
# # protože mě k pláči dojímá krásná hudba. Potají utírám slzy v divadle, kam
# # jsem se synem dorazila na doják Perníková chaloupka. Večer pláču, protože
# # babička s dědečkem chtějí vzít syna do ZOO a povezou ho tam autem. Jsem
# # přesvědčená, že se vybourají. Mám panickou hrůzu a pláču dlouho do noci.
# # Manžel konstatuje, že mu mé vzteklé období bylo přece jen o trochu
# # sympatičtější a vypíná televizi, protože právě začíná nějaká riziková
# # reklama už ani nevím na co, zřejmě na polévky od Vitany. Zvracím už jen
# # jednou týdně, ale musím nosit vysoce elegantní gumové punčochy kvůli
# # křečákům. Jednou pláču, protože jsem si vsugerovala, že mám nějakou zákeřnou
# # nemoc krve, protože mi na nohách vyskákaly takové červeno-fialové tečky,
# # které si moc dobře pamatuju od taťky, než zemřel. Asi půl hodiny se zmítám v
# # hrozných představách, jak jsou moje děti sirotkové, případně jim jejich otec
# # dovalil macechu , nějakou pipku s pevnejma prsama, kterou třeba ještě ve
# # finále budou mít rádi a nikdo si na mě ani nevzpomene....., pak mi dojde, že
# # je to obvyklá vyrážka po holení nohou, pořádně se vysmrkám a jdu spát. # # #
# # # # # # # #
# #
# # 6. měsíc # # # Přestala jsem zvracet, ale mám nesnesitelné bolesti v
# # žebrech. Ukázalo se, že mám jakési mezižeberní srůsty, které se mi pomalu
# # trhají. Dělají se mi podlitiny a já mám bolesti ve všech polohách kromě lehu
# # na zádech, kdy je to jakž takž snesitelné. Kromě toho si z pátého měsíce s
# # sebou stále nesu lišej na bradě, gumové punčochy a pipku s pevnejma prsama.
# # Žárlím na všechno, co je ženského rodu. Prohlížím se v zrcadle a vidím
# # jakousi rozplizlou ropuchoidní maminu se zplihlýma vlasama, opuchlým
# # obličejem, pletencema žil na nohách a obrovským břichem. A pak vidím všechny
# # ostatní sexy ženy a dívky, sportující, vysmáté, vyzývavé a netěhotné. Manžel
# # při pohledu na mé svlečené tělo vypadá jako já v prvních měsících těhu při
# # pohledu na buřta. Ze všech stran se naznačuje, že nejsem žena, ale matka. V
# # knížkách se o mých pohlavních orgánech mluví jako o rodidlech (slovo, které
# # je mi tak odporné, že je mi nevolno i teď), prsa se začínají stávat továrnou
# # na mlíko. Vyjdu schody do prvního patra a funím jak lokomotiva. Nenajdu na
# # svém těle místo, které by nebylo aspoň trochu oteklé. (Na rodidla si pravda
# # přes břicho nevidím, tak nevím...) Manžel vymetá podnikové večírky a zjevně
# # se výborně baví s pevnoprsařkama. Asi ho brzo nakopnu nožkou zpevněnou v
# # gumové punčošce... # # # # # #
# #
# # 7. měsíc # # # Sláva, dotrhly se srůsty, ze dne na den je klid. Začala jsem
# # ale pro změnu znovu zvracet. Ne tak často, ale zato trochu brutálněji,
# # málokdy to totiž vůbec stihnu doběhnout na záchod. Taky k nám přišel Mikuláš
# # s čertem. Čert zahudroval a zachrastil řetězy a já se rozplakala. Čert
# # trochu znejistěl, tuto reakci asi čekal spíš od dítěte než od maminky.
# # Manžel po jejich odchodu vážně pokyvoval hlavou a s uspokojením konstatoval,
# # že mi konečně došlo, že jsem celý rok zlobila a začala se po právu bát. Pak
# # mě se synem společně uklidňovali, že čert jen tak hudruje, ale že by mě ve
# # skutečnosti nechtěl. Těžko už mi někdo někdy uvěří, že mě k pláči dojal
# # strach spatřený v synových očích. Novinkou pro tento měsíc je absolutní
# # neovládání svěračů. Zakašlu, kýchnu, zasměju se a můžu se jít převléknout.
# # Lehkou ostudu jsem udělala na oslavě Silvestra, kdy jsem se doslova smíchy
# # počurala, naštěstí tam byli jen naši nejbližší známí... Navíc mě trápí
# # střevní problémy, což je společně s předchozím problémem dost vražedná
# # kombinace. Nejlepší je pro mě vůbec nevycházet z domu, v době předvánočních
# # nákupů dost problematický úkol. # # # # # #
# #
# # 8. měsíc # # # Odhazuji gumové punčochy, protože už je prostě nesnesu. Mám
# # pocit, že červenými proužky uprostřed stehen, které mi tam zůstaly vytlačené
# # po okrajích punčoch, budu ocejchovaná asi už nadosmrti. Taky přemýšlím,
# # jestli vůbec kdy ještě svoje nohy budu moct někomu ukázat. Zmizel mi lišej z
# # brady a nahradilo ho jakési postpubertální akné. V kabelce musím pořád nosit
# # Rennie, protože mě má žáha asi brzo sežehne. Praskly na mně moje těhotenské
# # rifle. Mám sice ještě jedny, ale ty mi zase hrozně kloužou po břiše dolů a
# # následně spadnou úplně. Musím na nich teda nosit kšandy, což sice slouží k
# # výbornému pobavení mé drahé polovičky, ale já z toho zrovna dvakrát nadšená
# # nejsem. Mohla bych nosit sukně a šaty, to bych ale musela dopnout kozačky,
# # což je při současném stavu mých lýtek absolutně nereálné. Praskly mi zipy u
# # obou zimních bund a ulomila se mi čtyřka vpravo nahoře. Takový lehce
# # destrukční měsíc. # # # # # #
# #
# # 9.měsíc # # # Na poslední chvíli jsem si s vypětím všech sil sundala všechny
# # mé (dva) prstýnky, protože hrozilo, že by mi je pak museli odříznout i s
# # prsty. Ulomila se mi pětka vpravo nahoře. Kromě jiných zábavných
# # akrobatických prvků při zavazování bot, depilaci atd...provozuji těhotenskou
# # jógu při nesčetných pokusech ostříhat si nehty na nohou. Konkrétně tedy na
# # pravé noze, na levé to jde celkem v pohodě. S pravou jsem měla dlouho
# # problémy, pak jsem ale našla výborný způsob - nutné asi půlhodinové
# # rozcvičení zadních a vnitřních stehenních svalů, šikmých zádových a krční
# # páteře: V široko rozkročmém sedu na zemi přitáhnete tělo k pravé noze šikmo
# # tak, aby břicho splývalo volně mezi rozkročené nohy a netlačilo se.
# # Zkroutíte hlavu tak, aby bylo vidět na prsty u nohou. Při dobrém rozcvičení
# # je možno v této poloze ostříhat všechny prsty najednou, druhou variantou je
# # pomalu kmitat, při každém kmitu pak ošetřit jeden prst. Třetí variantou je
# # návštěva pedikérky. Konečně porod. Břicho je pryč a v mém náručí stvoření,
# # do kterého jsem se nekonečně a na první pohled zamilovala, které celých těch
# # 9 měsíců prožilo se mnou, na nic si nestěžovalo a snášelo všechny mé nálady,
# # propady, poklesky a nepříliš vzorné chování. Bezpečně poznávám ty patičky,
# # které usilovně a bez přestání kopou do prázdna, jakoby hledaly to břicho
# # zevnitř, do kterého byly zvyklé se tak nádherně zabořovat. Bezděčně
# # nastavuji břicho zvenku, zdá se, že je to jak náhražka přijato. Netrvá to
# # ani tak dlouho a já začínám mít při pohledu na maminky těhulky neodbytný
# # pocit krásné nostalgie. To bylo přece tak nádherné období, no řekněte.......
# # # # # # # # # # # # # # # # # # # #

KOMENTÁŘE (6) poslední: 29.2.2008, 23:04 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

HRY

Umíte zeměpis?

Klikněte START a už frčte-je nastavený celý svět,ale můžete si zvolit třeba jenom Evropu.

http://www.travelpod.com/traveler-iq/game1

PŘEJÍT NA ODKAZ

KOMENTÁŘE (3) poslední: 21.3.2008, 15:03 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 8 (zobrazuje se 1-8)

MIMIAUKCE.cz