Online bazar a rodinný inzertní server

Eva T. (tafíci) ID 120581 (27.3.2015, 20:44)

Vy jste kouzelnice. Na chatě máme 2 kredence a několik židlí a 2 skříně k renovaci. Strašně bych to vše chtěla zrenovovat, bohužel mám málo času a taky se bojím, že bych to nezvládla. Vaše renovace už dlouho obdivuju, jsou parádní. (Y)

Tereza Š. (kulismulis) ID 164224 (18.3.2015, 7:10)

Evičko, děkuji |:o)

. My dříve bydleli v našem 3+1. Krásně jsme si ho předělali, ale já celý život chtěla bydlet v domečku. Hledala jsem parcelu mimo město, nejlépe někde nedaleko rodičů. Parcela nebyla, ale na inzerátu jsem sehnala hrubou stavbu domečku, který si mi vážně moc líbil. Tak jsem se pustila do vyřizování. Manžel sice po domečku netoužil, ale když viděl, jak moc ho chci, tak souhlasil. Vše jsem ale musela vyřídit také sama. Od koupě domečku, přes hypotéku, prodej našeho bytu až ke kolaudaci. Byla jsem nadšená. Bylo mi 24, byla jsem plná elánu a radosti, takže jsem to zvládla i s 2 letým kloučkem a chozením do práce (na mateřské jsem nikdy nebyla). Neměli jsme kdoví co, ale byla jsem spokojená, jen jsem měla pořád pocit, že přijde chvíle, kdy se sbalíme a pojedeme domů. Zvykla jsem si, ale pořád ani po 10 letech to není ono. Sice se snažím občas něco změnit, ale stále to není k obrazu mému :-S

Eva T. (tafíci) ID 120581 (17.3.2015, 22:15)

Nebuď té smutná, my už 15 let bydlíme ve 2+1 v domě u mých rodičů. Máme 5 let parcelu a myslím, že nikdy nepostavíme. Tak tam jezdím setkat trávu. Manžel se ohledně bydlení neangažuje, mrzí mě to, ale je skvělej táta, děti ho milují. Mně děti vyčítají, že nemají pokojíčky. Těžko se mi smiřuje s tím, že bydlení nezlepšíme. Bohužel si nedokážu najít čas a energii, abych vše zařídila. Dojíždím od nás ze vsi do práce do jiného města, mám pracovní dobu od 8-16,30 a 2x týdně vyzvedávám dceru z LŠÚ a 2x týdně syna z fotbalu z vedlejších vesnic. Mám z toho někdy mindrák, že nejsem schopná při práci a péči o domácnost zajistit organizaci stavby. Nechápu, jak to některé ženy zvládají. :-$

		Tereza Š. (kulismulis) ID 164224 (18.3.2015, 7:10)
		Evičko, děkuji . My dříve bydleli v našem 3+1. Krásně jsme si ho předělali, ale já celý život chtěla bydlet v domečku. Hledala jsem parcelu mimo město, nejlépe někde nedaleko rodičů. Parcela nebyla, ale na inzerátu jsem sehnala hrubou stavbu domečku, který si mi vážně moc líbil. Tak jsem se pustila do vyřizování. Manžel sice po domečku netoužil, ale když viděl, jak moc ho chci, tak souhlasil. Vše jsem ale musela vyřídit také sama. Od koupě domečku, přes hypotéku, prodej našeho bytu až ke kolaudaci. Byla jsem nadšená. Bylo mi 24, byla jsem plná elánu a radosti, takže jsem to zvládla i s 2 letým kloučkem a chozením do práce (na mateřské jsem nikdy nebyla). Neměli jsme kdoví co, ale byla jsem spokojená, jen jsem měla pořád pocit, že přijde chvíle, kdy se sbalíme a pojedeme domů. Zvykla jsem si, ale pořád ani po 10 letech to není ono. Sice se snažím občas něco změnit, ale stále to není k obrazu mému .

LOGIN
HESLO

KOMENTÁŘE NA TÉMA NAŠE BYDLENÍ 2015