Mimibazar prochází velkými změnami a tato stránka se do nové podoby teprve připravuje.
Zavřít 

VTÍPKY - Pravdivý příběh - co dodat ...

Kateřina F. (KatVafi) ID 78987
mimibazar.cz/katvafi
Oblast: Kroměříž
+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)
Registrace: 15.9.2007
Naposledy: 30.11.2022 12:19
Aktualizace: 8.8.2018 18:33
INZERTNÍ FOTOGRAFIE 0
prodám | koupím
vyměním | věnuji | půjčím
zdarma k objednávce
slevy | akce | vzkazy
odkazy na aukce
PROBÍHAJÍCÍ AUKCE
PODMÍNKY PRODEJE
HODNOCENÍ 346
VŠECHNY FOTOGRAFIE 13
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky
KOMENTÁŘE
VTÍPKY 14
RECEPTY 4
NÁVODY 0
Maminky, stále častěji se stává, že nechodí maily a vzkazy. Proto vás prosím, pokud máte mail na Seznamu, mrkněte se i do spamů, často do nich mailíky ode mě padají! Na všechny maily, vzkazy apod. odpovídám vždy co nejdřív, nejpozději však do 24hodin
OSTATNÍ
Pravdivý příběh - co dodat ...
Bydlíme se ženou na mateřské a malým dítětem v menším okresním městě 120 km od Prahy ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno jsem pracoval jako systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával jsem na náš region slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně jsme si žili. Vydělával jsem 15 000 čistého, žena má mateřskou 3 630, za 18 630 korun se u nás dá slušně žít. Shodou různých okolností můj zaměstnavatel zkrachoval.

Nepříjemné... Slušnou práci u nás neseženu a tak jsem se rozhodl hledat v Praze. Našel jsem si práci hned, jsem profík v oboru, plat je slušný - 38 tisíc. Na denní dojíždění to ovšem není, takže si musím pronajmout byt a domů jezdit jen na víkendy a jedenkrát v průběhu týdne, když je třeba ženě pomoci, a taky aby nebyla pořád s dítětem sama. Samozřejmě něco stojí stravování v Praze, máme sice stravenky a žena mi dává jídlo sebou, ale stejně se nevyhnu občas nějaké restauraci. Ale práce mně baví, mám skvělé výsledky, firma je se mnou velmi spokojená a daří se nám. Pracuji v Praze už měsíc a půl a přišla první výplata - 26 600 korun na dlaň. Z toho okamžitě vypláznu 10 000 korun za pronájem garsonky na Jižním městě. Ještě za vodu, plyn, internet (tedy výpalné Telecomu) 2000. Soukromě najedu domů a zpět 1 920km, což mně stojí jen na benzínu 4 800. Za různé další nutné pražské poplatky, které bych doma neměl, vydám asi tisícovku. Počítám, počítám...jsem blázen, abych tady makal celý týden bez rodiny za 8 800? Moje žena bere mateřskou 3 630, náš společný příjem je tedy 12 430 korun. Jak s tím vyžít?

Naše životní úroveň upadá. Dávám výpověď, odjíždím domů a přihlašuji se na Úřad práce. Moje odměna činí 10 800 korun za celodenní hraní s dcerou. Protože se večer nudím, skládám známým pécéčka. Udělám tak jeden týdně, na každém vydělám asi 2 000, tedy 8 000 měsíčně na ruku. Uvažoval jsem, že si zřídím ŽL a začnu se tím živit. Tak jsem zašel na úřad. Paní mi vysvětlila, že musím platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, dohromady asi 3 000 za měsíc. Minimální daň mi ukousne minimálně 840 korun měsíčně. Počítám, počítám...Z mých vydělaných 8 000 mi tedy zůstane 4 160. Polovina? Pani, nechejte si ten formulář...

Podnikám dál na černo, neplatím nic, zdravotní za mne platí stát a sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostávám 10 800 od Úřadu práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže náš celkový příjem do rodiny je 22 430. Naše životní úroveň se rapidně zvedla, letos v létě si konečně dovolíme dovolenou u moře a v zimě lyžování v Alpách. Minulý měsíc jsme si vyřídili sociální příplatek na bydlení a na dopravu MHD, dcera má atopický ekzém a manželka ji musí vozit k lékaři. To udělá 3 000 měsíčně, vyděláváme už 25 430 čistého a koupili jsme si hezkou Fabii na leasing. A hodná paní na úřadě slíbila, že nám příplatek doplatí za rok nazpět, potřebuji nové lyže a manželka si vyhlédla kožíšek. Těšíme se, až manželce zvednou mateřskou na 7 000, možná bychom si pořídili druhé dítě a koupili nové, lepší, zahraniční auto, ten leasing lehce z těch 35 800 čistého lehce utáhneme. Jednou za půl roku se nechám na chvíli zaměstnat a pak hurá znovu na ÚP.

No, nějak ten měsíc vždycky přežiju...to víte, už jsem si zvykl na svůj denní režim: v 10 ráno žena zajde pro rohlíčky do pekárny, po cestě mi koupí noviny (samé potěšitelné zprávy!), pak si chvíli hraji s dcerou a vyrazíme někam na výlet, podle počasí - do přírody, na koupaliště, na běžky, do akvaparku. Jen mně občas přepadá splín a pak mne trochu mrzí, že moje dvě vysoké školy, inteligence i schopnosti nejsou využity. Nemělo by to mrzet i tu paní na Úřadě? Ale brzy mně to přejde, vždyť se máme tak dobře a já jsem nevděčný! Když se vrátíme z výletu, potkám občas kluky z bývalé práce a pozvu je na pivo. Jsou furt nespokojení, což nechápu. Makají a stále jim nestačí peníze. A přitom je to tak jednoduché... Díky státe, díky vládo, miluji tuto svoji českou zem!
<< Gratuluji! Všem, kterým je mezi 20. až 50. lety... | Pravdivý příběh - co dodat ... | Zápisky z policejního zápisníku. >>
(upozornit administrátory na porušení pravidel)
VTÍPKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt | Jednotná kontaktní místa
Autorská práva k publikovaným materiálům | Podmínky pro užívání služby informační společnosti | Informace o zpracování osobních údajů | Informace o fungování interního systému
Cookies | Nastavení soukromí | Vlastnická struktura

© 2001–2024 Copyright CZECH NEWS CENTER a.s. a dodavatelé obsahu