VTÍPKY > OSTATNÍ

Hana E. (HD_x) ID 23066

mimibazar.cz/hd-x

Oblast: Hradec Králové

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 11.9.2006

Naposledy: 10.1.2020 22:22

Aktualizace: 6.10.2019 17:47

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 173

VŠECHNY FOTOGRAFIE 36
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 23

RECEPTY 2

NÁVODY 0

Celkem: 6 (zobrazuje se 1-6)

OSTATNÍ

Golfista

Golfista, hrající na novém hřišti,
ztratí přehled a neví, kterou jamku
hraje. Vidí ženu, která hraje před ním
a jde se jí zeptat na jaké jamce se
nachází.

Ona odpovídá:
"Já jsem na sedmičce a vy jste jamku za
mnou na šestce."

Poděkuje a vrátí se ke své hře.
Ve druhé devítce se situace opakuje.
Opět se ptá, jestli žena neví na které
jamce hraje.

"Já jsem na čtrnácté jamce a vy jste
jamku za mnou na třináctce," říká žena.

Znovu jí poděkuje a dohraje svoje kolo golfu.
V klubovně vidí ženu sedět na
baru a jde jí koupit drink za to, jak
mu pomohla.

Začne konverzaci a ptá se ženy co dělá.
Ona říká, že je prodejce.

"Já jsem také prodejce," odpovídá muž
a ptá se co tedy prodává?

"Kdybych vám to řekla, tak se budete
jenom smát."

"Ne, určitě nebudu."

Ona říká:
"Já prodávám dámské vložky."

Muž se začne smát, až skoro spadne na
podlahu.

"Já jsem věděla, že se budete smát."

"Tomu já se nesměji," odpovídá on.
"Já prodávám toaletní papír a jsem
pořád jamku za vámi."

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Milá maminko...

Matka vejde do pokoje své dospívající dcery.
Pokoj je prázdný a na posteli leží obálka.
Obávaje se nejhoršího, otvírá matka dopis a čte následující řádky:
"Milá maminko, je mi líto, že Ti musím řict, že jsem odešla z domova
se svým novým přítelem, aniž bych se s Tebou rozloučila, ale našla jsem
u něj opravdovou lásku... Měla bys ho vidět, je moc roztomilý, s tím
nádherným obrovským tetováním a piercingem! A nejvíce mu to sluší u té
jeho obrovské motorky. Dokonce mi slíbil že pod stromeček koupí přilbu,
abych nemusela jezdit při rychlosti 250 km/h bez ní. ale to není všechno,
maminko, jsem těhotná a Abul říká, že si budem krásně žít v jeho karavanu
uprostřed lesa. Jednou se možná přestěhujeme k jeho rodičům do Íránu ,
ale teď to nejde, protože tam ukrývají ty ubohé uprchlíky nějáké extremistické
skupiny. takže zatím budeme bydlet v karavanu uprostřed lesa a budeme mít kupu
dětí, protože si to s Abulem moc přejeme.A maminko, zjistila jsem, že
mariuhana je vlastně prospěšná takže ji budem pěstovat pro nás a hlavně
pro naše přátele, aby tak strašně netrpěli, když jim dojde koks nebo heroin.
Zatím budu doufat, že vìda konečně najde nějaký lék proti AIDS, aby bylo
Abulovi zase dobře, protože on si to opravdu zaslouží!
Maminko, nemusíš mít strach, zanedlouho mi bude 13 a už jsem dost stará na to,
abych se o sebe sama postarala. Snad nás brzy navštívíš a poznáš svá vnoučátka.
Sbohem, Tvá milující dcera
PS: mami, všechno je to blbost, jsem vedle u sousedù.
Chtěla jsem Ti jen říct, že jsou v životě horší věci než to vysvědčení,
co leží na nočním stolku.

KOMENTÁŘE (5) poslední: 17.6.2007, 21:06 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Stvoření světa trochu jinak .-)

Na počátku ........ pokryl Bůh zemi brokolicí, květákem a špenátem, zelenou a žlutou
a červenou zeleninou všeho druhu, aby muž a žena mohli žíti dlouho a zdravě.

A Satan stvořil Algidu a Rafaelo. A zeptal se: "ještě pár horkých višní k té zmrzlině?"
A muž odpověděl "ano, rád" a žena poznamenala:
"Mně prosím ještě horkou vafli se šlehačkou ."

A tak každý nabrali 5 kilo.
A Bůh stvořil jogurt, aby si žena mohla uchovat figuru, která se muži tak líbila.

A Satan vytvořil z pšenice bílou mouku a z řepy cukr a zkombinoval je.
A žena změnila svou konfekční velikost z 38 na 46.
I řekl Hospodin: "zkuste můj čerstvý okurkový salát."

A Ďábel k tomu stvořil dresing a česnekový toast jako přílohu.
A mužové a ženy si po tomto požitku povolili pásky alespoň o jednu dírku.
Bůh ale vyhlásil: "Dal jsem vám přece čerstvou zeleninu a olivový olej na ni!"

A Satan vytvořil malé briošky a Camembert, humrové chlebíčky a kuřecí prsíčka na másle,
k čemuž bylo již třeba druhého talíře.

A hladina cholesterolu lidstva stoupala k nebesům.
Tak Hospodin stvořil běžecké boty, aby jeho děti ztratili nějaké to kilo.
A Satan stvořil kabelovou televizi s dálkovým ovládáním, aby se člověk nemusel obtěžovat s přepínáním.

A mužové a ženy se smáli a plakali před blikající obrazovkou a počali se odívati do strečových joggingových dresů.

Nato Bůh stvořil brambory, s nízkým obsahem tuku a bohaté na draslík a další cenné látky.

A Satan odstranil zdravou slupku a vnitřek rozdělil na plátky, které pak smažil ve zvířecím tuku a poprášil pak spoustou soli.

A člověk získal dalších pár kilo.
Pak Hospodin vynalezl libové maso, aby jeho děti nemusely zpracovávat tolik kalorií, a přitom aby se zasytily.

A ďábel stvořil McDonalds a Cheeseburger za 99 centů. A pak se Lucifer
zeptal: "Hranolky?" A člověk odpověděl: "Jasně - extra velkou porci s majonézou!"
A čert řekl: "tak to má být."

A člověk utrpěl srdeční infarkt.
Bůh si povzdychl a stvořil čtyřnásobný bypas.
A Satan vynalezl státní zdravotní pojištění.

KOMENTÁŘE (5) poslední: 16.5.2007, 20:55 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Jahodová polévka

.a my si myslime, ze mame traumy z detstva :o))

Tak toto je historka čo sa mi prihodila keď som mal myslím 12 alebo 13 rokov
a bol som na pionierskom tábore v Poľsku.

Poľsko je čudná krajina, hlavne čo sa týka kuchyne. Majú značne podivné
stravovacie návyky a špeciality, napríklad Jahodovú POlievku. To je vám taká
grcanica čo su v nej rozpadávajúce sa uvarené kusy jahôd v takej neurčitej
vodičke a navrchu plávajú ozrutné mastné oká. Je to úplne nechutné a v
kombinácii s komunistickou masovo-táborovou vývarovňou sa človek móže dočkať
fakt tvrdých atakov na črevo. Ja som teda tietok ich blafy pár dní nežral a
živil som sa Krówkami a solenymi hranolkami pri výletoch do mesta. Ovšem to
sa nedá furt a není každý deň ani výlet, tak som nakoniec musel tú vydrbanú
polievku zožrať, a k tomu ežte dake hnusné masné baklažány asi so zemákmi.
Pripadal som si jak na obede u papuáncov.

Efekt sa dostavil pochopiteľne v najhlbšej noci. S ťažkou potrebou som sa
zobudil a pochopil som, že sa nevyhnem návšteve hajzľov, podivnej búdy
situovanej asi 200 metrov cesty temným lesom od okraja tábora. Tú cestu
osvetlovali žiarovky na kábli zavesenom na vetvách a hompáľajúcom sa vo
vetre. Móžem vám povedať že k večeru to tam vypadalo jako scéna zo Stephena
Kinga. Ja som tam teda ešte nikdy nebol ani len za šera ne to o druhej v
noci.

Lenže čo móžete robiť keď tie zasrané jahody už klopali na anál.

Fígeľ bol ešte v tom že tie žárovky boli pravda prima cieľ pre každého
debila čo šiel okolo a zbadal na zemi šuter, čímž bolo nemysliteľné
absolvovať ten kus bez lampy na batérky.

Ja som takú teda nemal ale moj najsámlepší kámoš mal presne takú, tak som sa
našuchol do gumákov a začal ho budiť.

"Kde máš lampáš ?"
"Čóóó?""Kde máš tu blbú baterku ?" to už ma festovo bralo na sračku.

"Pod vankúšom .." sa obrátil na bok a uvoľnil mi cestu k spásonosnému
svetlu.

Ja odhodím ten vankúš a kokos hrabnem tam a nahmatám dáke kovové smetie. Ten
jebo malý elektrikársky amatérsky tu vydrbanú lampu večer rozobral na
najmenšie kúsočky. Bol som v riti.

Už som cítil že není čas na nič iné než bežať zo stanu a vyklopiť náklad
jahod v lese za stanom tak som sxmatol hajzlák a letím von.

Samozrejme jak som vkročil na mesiačikovým svetlom zaliaty buzerplac tak to
už milá prdel nevydržala a s dosť velkým prdom to pustila šecko ...

Dosral som sa jak dementny dochodca. Ale brutálne. Všetko som to mal osraté,
celé pyžamo, hlavne jedna strana a sračky som mal v čižmách. Uplne jedna
plná čižma hovna. Stál som tam a plakal som a nevedel čo robiť .. potom som
ucítil novú mohutnú vlnu a xcel som utekať za stan ale jak som sa pohol tak
teplá tekutina sa zas valila go mojich gumákov. Tak som rezignoval a proste
som len sral postojačky. Keď už nebolo čo a slzy oschli prišiel čas nápravy
škôd .. bolo leto tak som sa vysliekol donaha a hajzlakom sa trocha utrel ..
vnikol som do stanu a s mydlom a uterakom som išiel do stredu buzerplacu,
kde pod vlnitým plechom boly také kohútiky z cisterny, asi meter nad
plechovým válovom. To boli Umyvárky.

Teraz si ešte predstavte jak sa tam krčím v tieni, mesiacom jasne osvetlený
buzerplac, zo všetkých strán asi 50 stanov po 10 luďoch, a ta voda jak robí
strašný rámus na tom plechovom koryte. Nejak to ale nikoho neprebralo tak
som sa omyl a pustil sa do prania tych gumágov a pyžama.

Samozrejme karma je karma a ja som nebol ušetrený hanby. Po chvíli šla okolo
parta starších polákov a poliek čo akože na stráži si tam vymieňali sexuálne
informácie, a mali lampu čo snáď odmontovali z protilietadlovej betérie
alebo čo, každopádne keď to mna namierili pripadal som si jak zajac pred
kamiónom. Strašne sa rehotali, ja som sa tam krčil ponížený a nahý jak
žebrák na dezinfekcii. Pár minút si zo mňa robili prdel a potom chavalabohu
odišli. Aspoň že som im nič nerozumel.

Nejak som to potom šecko dopral a vyvesil a išiel spať. Ráno som to musel
oprať znova, lebo v pyžame bolo ešte kilo zaschnutého hovna.

Už NIGDY nebudem žrať vydrbanú polskú jahodovú polievku a vám doporučujem to
isté.

KOMENTÁŘE (6) poslední: 19.5.2007, 21:50 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Perfektní vztah

Jednou se potkali perfektní muž a perfektní žena. Po perfektním chození měli
perfektní svatbu. Jejich společný život byl, samozřejmě,perfektní.V jednom
zasněženém, bouřkovém Štědrém dni perfektní pár jezdil ve svém perfektním
autě, když uviděli na kraji cesty sedět nešťastného člověka. Jako perfektní
pár zastavili, aby pomohli. Tam stál Santa Klaus svelkým baťohem hraček. Aby
nezklamali žádné dítě na Štědrý večer, perfektní pár naložil Santa Klause a
jeho hračky do svojeho auta a už byli všichni na cestě a rozdávali
hračky....
Bohužel, stalo se neštěstí a perfektní pár a Santa Klaus měli po cestě
nehodu. Jenom jeden z nich nehodu přežil.

Otázka: Kdo přežil?

Posuňtě níž a dozvíte se odpověď...

Přežila perfektní žena. Ona je totiž jediná, kdo opravdu existoval. Každý
přeci ví, že žádný Santa Klaus není a není ani nic takového jako perfektní
muž.

Ženy přestaňte číst, to je konec vtipu.
Muži pokračujte.

Takže když neexistuje žádný perfektní muž ani Santa Klaus, žena musela řídit
auto. To vysvětluje, proč se stala dopravní nehoda. A kromě jiného, jestli
jste žena a stále toto čtete, jen to potvrzuje jinou skutečnost: ženy nikdy
neposlechnou!!!!

KOMENTÁŘE (1) poslední: 17.5.2007, 18:22 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Nová hra - Rom City

# V sekci her dnes přinášíme letmý pohled na dlouho očekávanou počítačovou
# hru roku - simulátor rómské komunity ROM CITY.
# Tato hra se však od ostatních podobných her liší, v dosavadních
# simulátorech šlo totiž vždy o to, jak s malým množstvím základního
# kapitálu neustále
# něco produkovat, kupovat a vymýšlet a jak z jednoduchých věcí poskládat co
# nejsložitější fungující a prosperující systém, například město, stát,
# kontinent, planetu.
#
# ROM CITY pracuje na úplně opačném principu, na začátku hry máte složitý
# a více méně prosperující a fungující systém a vaším úkolem je za pomocí
# malé skupinky postaviček "gipsáčků" jej co nejrychleji rozložit a sociálně
# zhroutit. Za celou hru nic neprodukujete, nevytváříte a nemusíte ani
# příliš přemýšlet.
# Samozřejmě, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát, i
# vámi ovládané figurky mají ve hře spoustu nepřátel - např. pracovní úřady,
# policajty, kriminály, potulující se skupiny opilých skinheadů... kteří se
# jim všemožně snaží házet klacky pod nohy.
#
# Hra je celkem levná, protože mnoho peněz při vývoji se ušetřilo na
# programování
# - neboť autorům šlo o skutečný simulátor, takže se nemuselo věnovat příliš
# mnoho práce programování inteligence a to ani u gipsáčků, ani u jejich
# protivníků, jelikož úředníci, policajti a skinheadi rovněž ničím takovým
# neoplývají. K základním povelům "krok", "vlevo-vpravo v bok" a "zvedni"
# se gipsíkům pouze přidaly povely "ukradni", "píchni nožem", "vymluv se",
# "rozmnož se" a "zavolej bráchu".
# Hra má bohužel celkem jednotvárný průběh a vlastnosti jednotlivých
# postaviček jsou již od počátku dány tak, že gipsáčci nemohou prohrát,
# což trošku kazí dojem hratelnosti, ale jak jsem již vzpomněl, autorům šlo
# především o napodobení skutečnosti. Hra má už od začátku zabudované a
# spuštěné reálné simulace, takže i přestože např. policisté, úředníci a
# politici jsou silní nepřátelé, nemohou gipsíčkům nic udělat, protože
# když už to vypadá, že proti nim zakročí, nebo nedejbože nebohé postavičky
# zaženou do práce, gipsíkovi se u pusy objeví bublina s textem "rasista!" a
# nepřítel
# se stáhne do ústraní, protože jinak ho světe div se, napadnou vlastní
# spoluhráči a zavřou ho do kriminálu.
# Slabinou hry jsou dialogy. Je to však jen proto, že se autoři snažili
# přiblížit realitě. Poslouchat pořád do kola "tý dilino" nebo "naval
# ci-gáro!" , popřípadě"móre kokot" se velmi rychle omrzí a bohužel to
# nejde vypnout, protože jinak by spolu gipsíci nemohli dále komunikovat.
# Přestože, jak jsem již prozradil, gypsík nemůže prohrát, lze hru
# urychlit,
# ať nemusíte hrát zbytečně dlouho. Proto vám poradím několik triků, které
# když se naučíte, budou vaši gipsáčci daleko efektivnější:
# Pokud vám dojdou ukradené peníze, dojděte si na sociálku. Cestou dávejte
# pozor, abyste se obloukem vyhnuli pracovnímu úřadu, protože už jen
# pomyšlení na práci by vzalo vaší figurce veškerou vitalitu. Jestliže na
# sociálce
# začnou tvrdit, že váš gipsáček nemá na nic nárok, jděte do menu "dialogy"
# a
# vyberte položku "vyhrožovat" a pak "móre ty svině, póčkej, až pudeš domů,
# si
# na tebe počíháme ty píčo" a tuto položku opakujte tolikrát, než vám bude
# sociální dávka vyplacená. Při další návštěvě stejného gipsáčka už
# dostanete
# dávku automaticky. Přístup ostatních gipsáčků k dávkám zjednodušíte tím,
# že si toho, který má již na dávky nárok budete brát s sebou a budete
# chodit
# ve větších skupinách.
# Další trik: Jakmile obdržíte vyplacenou dávku, ukradněte úřednici
# peněženku.
# Rychle skočte do menu "dialogy", vyberte "vyhrožovat" a stiskněte "jesli
# pípneš ty kůrvo, tak si to s tebou vyžidíme, móre". Občas se stane, že to
# nestihnete stisknout v limitu a úřednice zavolá policajty. Nikam s
# gipsáčky
# neutíkejte, počkejte až se objeví policajti a nechte se zkontrolovat.
# Když cizí peněženku najdou, skočte opět do menu "dialogy", nyní zvolte
# "předstírat údiv" a stiskněte "to ta paní mi dala do kápsy. To je
# rasismus,
# my nekrádem". Policajti sice vrátí peněženku, ale nic gipsáčkům neudělají
# a
# můžete to příště zkusit znovu.
#
# Když budete mít gipsáčků asi 30 až 50, jděte s celou skupinkou k
# pracovnímu
# úřadu, skočte do menu "dialogy", pak "skandovat" a mačkejte dokola "my
# chceme pracovat". Jakmile dostanou vaši gipsáčci lopaty, kýble a nářadí,
# rychle utíkejte do sběrny, kde to všechno prodejte. Každý gipsáček za to
# dostane navíc 1 bod ke své inteligenci.
# Gipsáčky množte co nejrychleji, o peníze se nestarejte, vždycky jdou
# někomu
# ukrást, nebo skočte na sociálku. Jakmile dosáhnete ideálního stavu, kdy
# počet gipsáčků vzroste nad mez, kdy jí už zbytek populace uživit
# nedokáže, je konec světa a hra končí.

KOMENTÁŘE (8) poslední: 17.5.2007, 18:14 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 6 (zobrazuje se 1-6)

MIMIAUKCE.cz