Pět pravd o každém vztahu

Žádné dva vztahy na světě nejsou stejné. Tvoří je jiní lidé, jejich interakce je vždy unikátní. Věřte, nebo ne, ale i tak intimní úroveň, jako je romantický vztah, se dá zobecnit. Protože s podobnými problémy se potýká vlastně každý pár, který spolu tráví více než jedno léto. Pokud to spolu myslíte vážně, milujete se, máte děti, rodinu, závazky a léta vzpomínek, určitě následující pravdy potvrdíte. A pro všechny, kteří jsou na začátku cesty dlouhodobým vztahem, nechť je to upozornění a dobrá rada.

Láska by mělo být sloveso. Protože to není pasivní pocit. Je to něco, co se projevuje skrze naše činy, náš přístup k druhému, naše akce. Hluboké city nemůžou být pasivní, projevují se navenek – konáním skrze související pocity. Respekt, podpora, pomoc, to všechno ukazuje míru závazku, který láska předkládá. Zamilovanost a bláznivá láska časem odezní, ať chceme, nebo ne. Ale základy pro tu trvalou, vyspělou, klidnou a vyrovnanou lásku budujeme skrz to, jak se ke svému partnerovi chováme.

Partner tady není od toho, aby byl náš život kompletní a šťastný. To si musíme vytlouct z hlavy. Protože pokud přijmeme myšlenku, že náš život bez partnera je prázdný a nikdy nebude tak úplně šťastný, nebude šťastný ani s partnerem. Protože partner je něco, co obohacuje, ne něco, co je třeba mít proto, abychom byli kompletní. To jsme sami o sobě a veškeré štěstí a spokojenost bychom měli mít sami pro sebe uvnitř. Teprve potom nebudeme na nikom druhém závislí a naplní se význam slova „partner“. Každý z nás musí střízlivě analyzovat vlastní očekávání.

Vaše drahá polovička není dokonalá. I když jste si to na začátku možná mysleli (a bylo by smutné, kdyby ne). Jenomže všichni máme chyby, všichni máme maličké vady na kráse jak fyzické, tak psychické. S některými jde pracovat, některé jsou dokonce třeba kompatibilní s těmi našimi. No a některé prostě musíme přijmout. Dřív nebo později nás bude něco rozčilovat, možná dokonce nám bude i něco ubližovat. Jenomže s někým jiným to bude něco jiného. Pokud budeme hledat ideál (a když si sáhneme do svědomí – nabízíme ho my sami?), šťastný vztah asi nenajdeme.

Od partnerství dostáváme zhruba to, co do něj vkládáme. Nic není garantováno, to je jasné. Je to jako fakt, že když budeme cvičit a jíst zdravě, budeme žít zdravěji a déle. Takový je předpoklad, ale jestli nás srazí auto, to neovlivníme, stejně tak jako jiné nepředvídané události. S manželstvím (nebo dlouhodobým partnerstvím) se to má podobně. Pokud do něj vkládáme tu správnou energii, zvyšujeme pravděpodobnost toho, že i vztah bude žít dlouho a zdravě. Myšlenky, ohledy, komunikace, láska, péče a čas jsou nezbytné pro to, abychom to samé mohli od druhého dostávat.

Partnerství je něco jako spořicí účet. Čím víc toho vkládáme, tím více roste potenciální zisk. Ale, stejně jako se spořicími účty, často na zisk nedosáhneme jen tak jednoduše. Leží v bance a má svůj termín. Nicméně vkládáním zajistíme to, že když náhodou někdy třeba zapomeneme na výročí, nevhodně zareagujeme nebo třeba neúmyslně ublížíme, v ten moment sáhneme na spoření a emocionální dopad nebude tak velký. Intimitu, krásné zážitky, smích a náklonnost bychom měli budovat naprosto cíleně, protože nejen, že je to příjemné a vlastně to, co od vztahu potřebujeme, ale taky nám to kryje záda, když se něco nepovede.