MAGAZÍN - Vztahy a sex

Pohled muže: S čím mají ve vztahu největší problém?Publikováno 13.12.2018, 12:13
Máte odpověď na jazyku? Nedostatek komunikace, ztráta intimity, málo sexu, odcizení, málo času pro sebe.... tak zadržte. Protože to všechno jsou velmi vágní příčiny, které mohou mít mnoho vysvětlení i řešení. My ale budeme mluvit o tom, s čím se muži ve vztazích potýkají konkrétně, s jakými pocity, strachy a obavami. A co na vztazích doopravdy rádi nemají, byť to často vychází právě z nich.

Proč muži opouštějí ženy, které milují?Publikováno 10.12.2018, 20:15
Láska je ošemetná, někdy až nebezpečná věc. A věřte, nebo ne, ale pro ženy i muže. Protože milovat většinou znamená otevřít se, úplně se odevzdat, dát tomu druhému do rukou nejmocnější zbraně proti nám samým a doufat, že je nikdy nepoužije. Všichni víme, že mužské a ženské pokolení prostě nemá schopnost si nikdy úplně porozumět. Ale přesto se nepřestáváme snažit.

Jak rozdmýchat lásku, která pohasínáPublikováno 7.12.2018, 17:23
Po několika letech vztahu je jasné, že se ohňostroje jako v začátcích konat nebudou. Vztah vyspěl, zklidnil se, vášeň se transformovala v jinou, klidnější, kreativnější a ne tak překotnou. Ale... co dělat s pocitem, že tak nějak skomírá láska? Ta intimita, kterou mezi sebou mají dvě lidské duše, které mají jít životem společně, nějak slábne? Můžeme to dokázat i slovy.

Proč čekat, než si něco zasloužíme?Publikováno 4.12.2018, 21:38
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Představte si takovou situaci. Máte na talíři své oblíbené jídlo. Bude to třeba vepřo knedlo zelo. A vy si schováváte ten nejhezčí kousek masa, vydařený kousek knedlíku a hezky namíchané sousto červeného i bílého zelí nakonec, protože tohle sousto bude to úplně ze všech nejlepší. (Libovolně si ale samozřejmě dosaďte jakékoliv jiné jídlo). Ale ouha. Než jsme snědli ostatní, maso nám oschlo, zelí je studené a knedlík okoralý.

Známý, kamarád nebo opravdový přítel?Publikováno 29.11.2018, 21:07
Samozřejmě, tak nějak asi máme lidi podvědomě zařazené do kategorií blízkých přátel a kamarádů, kteří nejdou tak do hloubky. Na přátelský vztah nemusí mít nutně vliv jenom doba, po kterou se známe, ale také mnoho jiných okolností. Někdy se nám ale ty vztahy trošku popletou. Stane se, že ten, koho považujeme za dobrého známého, považuje nás za velmi dobrého přítele, nebo naopak. Jak se takové situace mezi lidmi vůbec vyskytnou? A jak poznáme jedno od druhého?

Nad jakým člověkem zlomit hůl?Publikováno 27.11.2018, 21:21
Kritérií je samozřejmě nespočet. My se ale zaměříme na ty lidi, kteří, kdybychom to vysvětlovali dětem, tak bychom pověděli, že jsou „oškliví“. Samozřejmě ne vzhledem, ale tak nějak uvnitř. Lidé hrubí, nevychovaní a vulgární jsou často skryti pod dobrosrdečným úsměvem a za sladkými řečičkami. Podle čeho poznáme, že se náš protějšek, kamarád nebo kolega dřív nebo později projeví jako hulvát i vůči nám?

Proč se neumíme přenést přes vztah, který skončilPublikováno 27.11.2018, 21:20
Proč je náš bývalý partner pořád středem našeho vesmíru, i když se v něm vlastně už nevyskytuje? Proč tolika z nás trvá tak neuvěřitelně dlouho, než skončený vztah doopravdy uzavřeme? Čím si jitříme bolest, co jsou psychické pasti, které si sami klademe? Proč nemůžeme bývalého partnera nebo partnerku dostat z hlavy?

Aby byl život dobrý, musíme přijmout to špatnéPublikováno 24.11.2018, 17:27
Život je těžký. A pokud budeme doufat, že pro nás ne, že se nám špatné věci vyhnou, bude ještě o to těžší. Protože budeme zklamaní, smutní a překvapení – a rozhodně ne v dobrém. Jaké jsou velké životní pravdy, které se týkají každého z nás? A které musíme přijmout proto, abychom se vyhnuli zbytečnému filozofování a trápení se nad tím, proč se to děje?

Chronický pocit neštěstíPublikováno 29.10.2018, 22:38
Nemusíme se bát říct, že štěstí je vlastně smysl života. Je to taková šalamounská odpověď na známou otázku, protože štěstí a naplnění může znamenat pro každého něco jiného. Není náhoda, že se v dnešní době tolik píše, mluví a polemizuje o depresích a úzkostech; tady ale pozor, to, že jsme smutní, nešťastní, nemusí znamenat, že máme depresi. A velmi často o tom, jak se sami cítíme, tak nějak lžeme sami sobě. Jak si můžeme nalít čistého vína a tak nějak rozpoznat, jak to s naším nitrem vlastně je?

Cítíte se ostatními využívaní?Publikováno 29.10.2018, 22:37
Tomu bychom se rozhodně měli bránit. Ne tomu pocitu, ale samotné skutečnosti – protože když už se tak cítíme, asi na tom bude něco pravdy. A většinou se do začarovaného kruhu, kdy si z nás ostatní berou a berou stále víc, ale my o nic moc víc nedostáváme, dostaneme tak, že to ostatním dovolíme. Může nás to uvrhnout do stavů hlubokých pochybností o vlastní hodnotě – to nás ostatní mají v životech jen pro to, aby nás využívali?