Věci, které bychom neměli tolerovat. Především u sebe.

V našem životě, u ostatních, mezi našimi přáteli, s rodinou. Všemi aspekty našeho života prorůstají toxické faktory, které, pokud chceme být v životě spokojení, bychom měli eliminovat. Respektive to platí i naopak – u doopravdy spokojených lidí si můžete všimnout, že se jich následující věci netýkají. A které to jsou?

Náš čas na tomto světě je limitovaný. Co bude potom, nevíme. A tak bychom se měli snažit tento náš čas prožít co nejkvalitněji tak, abychom byli šťastní. A někdy to neznamená nové věci do života přibírat, ale také se některých zbavovat.

Potřeba, aby nás ostatní přijali a měli rádi

Ano, je vždycky asi lepší, když se setkáváme s všeobecným přijetím naší osobnosti, často se to ale děje právě na její úkor. Abychom vyhověli požadavkům všech z našeho okolí, společenským nárokům a očekáváním, často ustupujeme ze sebe samotných. Slevujeme na našich názorech, měníme své návyky i přesvědčení, až se nakonec vytratíme. A rozhodně je lepší být sami sebou!

Negativní lidé v našem okolí

Nedá se nic dělat, všichni je kolem sebe máme. Ale často více méně z vlastní vůle. Nikdo nás totiž vesměs čas s nimi trávit nenutí. Přátelé, kolegové, někdy i rodina – nemusíme se rozhodně nechat strhnout vírem negativních myšlenek, katastrofických scénářů a depresí. Naše okolí by nám mělo dělat především radost, ne se zbytečně utápět v beznaději.

Stádní myšlení

Je snadné se nechat strhnout, pokud nemáme vlastní, ověřené informace, pokud se nezajímáme, pokud si neděláme vlastní názory. Poté se velmi snadno staneme součástí davu, čímž vymizí trocha naší identity. Nemusíme mít na všechno stejný názor, jak je obecně přijímáno za žádoucí, můžeme mít vlastní hodnoty, vlastní měřítka, vlastní vnitřní hlas, který posloucháme.

Zůstáváme v práci, kterou nesnášíme

Možná si to tolik nebereme, možná bereme práci jako nutnou součást života, možná ji máme rádi, naplňuje nás a my bychom jinou nechtěli. Je mezi námi ale hodně lidí, kteří ne jen, že svoji práci nemají rádi, ale doslova ji nenávidí, ničí je. To se může stát ze samotné náplně práce, což se dá většinou řešit rekvalifikací. Taky se to může stát kvůli lidem, se kterými nebo pro které práci vykonáváme, to je pak také potřeba odejít za lepším. Nebo alespoň za jiným. Rozhodně ale nezůstávat v prostředí, které třetinu každého dne stravuje naši duši.

Kontrolují nás peníze

Peníze a materiální statky částečně nahradili pocit uspokojení, štěstí a naplněnosti. Vzhlížíme k bohatství, obdivujeme věci a nepracujeme tolik na tom, aby nestrádalo naše nitro. Protože každá radost z nákupu vydrží jen chvíli, na jakýkoliv luxus si zvykneme. Vědět, co v životě chceme (a často to nejsou úplně peníze) a jít si za tím je to největší bohatství. Najít rovnováhu mezi materiálními a duševními potřebami, mezi všemi způsoby, jak trávit svůj čas, je naprosto esenciální pro spokojený život.

Lenost

Spousta negativních věcí v našem životě se děje především proto, že jsme líní. Přiznejme si to. Čekáme na vhodné „až“, viníme okolnosti, když něco „nemůžeme“. A často proto trtpí naše psychické i fyzické zdraví. Nerozvíjíme se, odkládáme věci na poslední chvíli, stresujeme se, necvičíme, máme málo pohybové i psychické aktivity. Sečteno a podtrženo, jsme líní na to dát náš život do pohybu.

Lidé, kteří neposlouchají

Každý jsme jiný. A to, že dáváme někomu svoje vlastní maximum, neznamená, že poslouchá a rozumí. Přijmout odlišnosti v osobnostech a smířit se s tím, že zdaleka není v našich silách přesvědčit každého o vlastní pravdě, je klíčem ke klidu. Protože pokud přijmeme nekompatibilitu, zjistíme, že je mnohem jednodušší nechat z našeho života odejít ty, kteří nás stojí jen energii, aniž bychom měli jakékoliv výsledky.