Co když potřebují hubnout děti? Zdraví

My, dospělí, jsme tak nějak na boj s váhou zvyklí. Čím dál tím víc rodičů se proto dnes snaží naučit své dítě co nejzdravějším stravovacím návykům, respektive se snažíme jim nepředat ty naše, které, přiznejme si, často nejsou úplně nejlepší. Uvědomujeme si, o kolik e pro člověka snazší udržet si zdravou váhu a aktivní životní styl, když je to pro něj normální. Jenomže někdy se nám to vymkne. A chlácholit sebe i své dítě tím, že „z toho vyroste“ není úplně to, co si situace žádá.

Moderní doba klade důraz na zdravý životní styl, a dává k němu poměrně dobré příležitosti. Lákadla na opačné straně spektra jsou ale také. A tak máme nepřeberný výběr ovoce a zeleniny, stejně tak ale sladkostí a zábavy v televizi. A naši rodiče mohli jíst vepřo knedlo zelo, bůček a kynuté knedlíky několikrát týdně, ale protože jejich zábava i práce bývala mnohem aktivnější a fyzicky náročnější, problémy s váhou tolik neměli. Anebo je moc neřešili. Nebo řešili, ale jídla se nevzdali, a tak je to těžké i pro nás.

Obezita je, podle některých teorií, takzvaně zděděný sociokulturní návyk. Prostě se od našeho okolí učíme, jak jíst, jak se pohybovat, pak do toho zakomponujeme něco našeho a je to. Pokud naši rodiče plenili ledničku po jedenácté večer, budeme k tomu mít pravděpodobně později sklony taky.

A co naše děti?

Generace současných rodičů je tak trošku na pomezí – víme, co v našem životním stylu děláme „špatně“, většinou se s tím snažíme bojovat, ale hlavně – nenaučit to naše děti. Ale občas se stane, že se nám náš školáček zakulatí trošku víc, než by bylo v jeho věku normální.

Je běžné, že některé děti mají konstituci křehčí, jiné jsou robustnější. Potud všechno v pořádku. Co když ale už nad tou pneumatičkou kolem pasu nemůžeme zavírat oči? Co když nám dojde, že naše děti nejsou schopné stíhat ostatní při sportovních aktivitách, nechtějí chodit na bazén nebo plavání, protože se třeba stydí, nebo si z nich ostatní dělají legraci?

Za „oplácanost“ našich dětí v současné době může několik faktorů. Jedná se především o stravování plné cukrů, procesovaných potravin a slazených (ale i light) nápojů, neaktivní životní styl (myšleno například dlouhá doba trávená před počítačem, ale také například stres, které dnešní děti zažívají. Ten je mnohem vyšší než u jakýchkoliv předchozích generací.

Tlak na vzhled sice není tak intenzivní, jako byl v minulém desetiletí, to ale neznamená, že děti nebudou mít problém mezi svými vrstevníky. Děti si často moc servítky neberou a dokážou tak třídnímu cvalíkovi pěkně znepříjemnit život.

Dalším z faktorů je také fakt, že být „při těle“ se dá považovat za něco, čím se dítě od ostatních liší, což je součástí iniciační fáze šikany.

Jak z toho ven

Pro zdraví fyzické, psychické i společenské musíme našim dětem pomoct. A protože v nich nechceme vypěstovat ještě větší komplexy, naučit je honit se za hubeným tělem a třeba tak dát základy pro poruchy příjmu potravy nebo třeba deprese, musíme opatrně.

  • Ve spolupráci s pediatrem je třeba vyloučit zdravotní problém. Mohou se projevovat například problémy se štítnou žlázou, hormonální potíže, zadržování vody, zažívací problémy, alergie, prostě musíme vědět, na čem jsme.
  • S dítětem je třeba mluvit. Musíme zjistit, jak vnímá samo sebe, jestli se mu ve škole například neposmívají, nevystrkují ho z kolektivu a podobně.
  • Měli bychom mít na paměti, že i když chceme, aby naše dítko zhublo, je stále ve vývinu, a tedy potřebuje živiny. Nasadit dítěti dietu, jakou sem tam drží dospělí, je doopravdy neuvážené.
  • Musíme vyškrtnout zbytečné kalorie. Sladké pití, sladkosti, bílé pečivo, prostě všechno, co děti jí jen tak „pro radost“. Respektive často z nedostatku jiné činnosti (ale to známe, že ano).
  • Podporovat zdravé stravovací návyky. A být jejich součástí. Snaha o změnu na váze našeho dítěte znamená, že se budeme muset haltovat i my sami. Změna stravovacích návyků celé rodiny je to, co je třeba. Těžko dítě přesvědčíme, že si má dát řapíkatý celer, když budeme sedět u kávy a pojídat bábovku.
  • Nastavme odměny. Pozitivní motivace (rozhodně ne jídlem) je na místě. Například za týden, kdy dítě bude pít vodu a čaj místo sodovek a džusů můžeme slíbit výlet nebo třeba i malou hračku. Jenom ne výlet do fast foodu.
  • Fyzická aktivita je esenciální, bez ní se dál doslova nehneme. I to bude vyžadovat zapojení rodiny, nebo alespoň některých jejích členů. Sporty, výlety, prostě cokoliv, co zamezí vysedávání u televize nebo jakékoliv jiné pasivní trávení volného času.

Všichni jsme unavení a máme mnoho povinností. Ale jídlo a pasivita nejsou tím správným odpočinkem. Čím zdravěji jíme a čím více se hýbeme, tím více energie máme. Jde jen o to začít. A ideálně včas.

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
© 2004-2019 CZECH NEWS CENTER a.s. | Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt