Kdy dát a kdy nedat?

První kontakt, jiskření, rande, večeře, kino, doprovodit domů. A aspoň třikrát zopakovat. Žhavý pohled, trocha alkoholu, sex na pláži. Dlouhé dopisování, nesmělé poznávání, několik měsíců povídání, první pusa. Začátky vztahů jsou různé. A o to různější jsou, když je jasné, že to ani pro jednoho není „poprvé“. Každá žena v takových začátcích řeší zásadní otázku.

Kdy je ten správný čas na první sex? Vyzpovídali jsme pro vás několik žen, ale především několik mužů, a dali dohromady pár užitečných poznatků.

Téma prvního sexu se řeší na mnoha fórech, v nepřeberném množství článků. Ale má to jeden háček – řeší se první sex v životě. Jako by první milování s novým partnerem nebylo tolik zásadní. Jenže ono je, dokonce mnohdy zásadnější než to úplně poprvé. Protože když je nám „-náct“, s aktuálním partnerem většinou do konce života nezůstaneme. S každým dalším potenciál roste.

Od půl hodiny po půl roku

S přibývajícím věkem je jasné, že sex pro nás přestává být tabu, dokážeme si ho užít, těšíme se na něj, už dávno to pro nás není stres (nebo aspoň ne v tom smyslu, že bychom nevěděli, o co vlastně půjde). Když žena žije bez partnera nebo jen s jednorázovými známostmi, nutně musí přijít on – někdo, kdo ji donutí uvědomit si fakt, že nechce nic pokazit. A tak logicky vyvstane otázka – kdy se s ním vyspat?

Budeme předpokládat hladký průběh, nějak proběhlo seznámení, je jasné, že oba mají zájem (o sex určitě, o vztah… to se neví), mají zevrubnou představu o svém rodinném stavu. A dál? Existují začátky, kdy to vezme rychlý spád. Nějaká akce, vzájemná jiskra, porozumění a je to. Milování tohoto typu probíhají málokdy extra romanticky, nicméně stát se to může. V takové situaci ženě odpadá stres z přemýšlení, kdy se s panem pravým vlastně vyspat. Jenže přichází stres nový: „Teď si o mně bude myslet, že jsem moc povolná. A bude mě chtít jenom na sex. Pokud se vlastně vůbec kdy ještě uvidíme.“ Ano, sexem po pár hodinách známosti se dá vymazat jakékoliv souznění duší a nastavit nová pravidla hry – oba chceme jen to jedno (i když to minimálně v jednom případě většinou není pravda).

Opačným extrémem jsou vztahy přechozené už zezačátku. Domluvené rande, dlouhé hodiny příprav, skvělé povídání. Vzrušení probíhá a probíhá, ale nic se neděje a neděje. Pokud si pár dává se sexem načas, hrozí zase jiné nebezpečí – co když to za moc nebude stát? A nejsme vlastně jenom kamarádi?

Dobrá zpráva 

Podle zahraničních studií prokazatelně nevyplývá, že by doba uskutečnění prvního sexu měla významný vliv na realizaci a kvalitu následujícího vztahu. Prostě je to individuální, pár od páru, člověk od člověka.

„První sex ve třiceti je jako první pusa v patnácti, rosteme, dospíváme, tak proč bychom s tím nadělali zbytečné průtahy. Navíc není čas ztrácet čas, jak se říká, takže když bude něco špatně, aspoň se to dozvím dostatečně dopředu a máme možnost to ukončit bez zbytečné emocionální vazby.“

Uživatelka Mimibazaru Tereza

„Kdybych se s chlapem vyspala na prvním rande, nemohla bych se na něho pak už ani podívat, aniž bych nebyla polomrtvá rozpaky. Jak se k sobě mají chovat dva lidi, kteří se vlastně moc neznají, ale prožili spolu něco tak intimního, jako je sex?“

Uživatelka Mimibazaru Radka

Takže to vidíte, co člověk, to názor a každý má něco do sebe. Dost ale teoretizování, pojďme se zeptat těch, kterých se to týká.

Jak to vidí muži?

„Myslím, že málokterý chlap si z prvního sexu dělá hlavu. Proč by měl být rozdíl v tom, jestli se s chlapem na prvním rande rozhodne vyspat ženská, nebo tím, že se s ní chce vyspat chlap? Oba jsou na jedné lodi, když chtějí, proč ne. A když jeden nechce, tak ten druhý s tím samozřejmě nic nenadělá. No a když nechce ani jeden, tak proč se do něčeho nutit, že jo.“

Ivan, 34 let

„Jasně, ženská, která spí s chlapama na prvním rande je dost podezřelá, asi bych pak neměl problém si myslet, že přistoupí na variantu ´přátelé s benefity´. Nechci, aby moje partnerka měla takovou pověst. Taky si nechci říkat, že když se vyspala se mnou, tak bůh ví, s kým ještě. Takže za mě raději počkat… Když má jít o vztah.“

Petr, 26 let

„Ženské, které spí s chlapama na prvním rande, mi vadí. Ale nevadí, když se to stane mi.“

Alex, 28 let

„Doopravdy nemám rád takové ty upejpavé a romantické duše. Prostě je to jako obchod, chceme? Ano. Brání nám něco? Ne. Tak proč čekat? Sex je důležitou součástí každého vztahu, rád bych věděl dopředu, jestli i třeba něco nebude vadit. Jakmile si dva ´nezavoní´, je to průšvih. A nikde jinde se to nepozná tak intenzivně, jako v posteli. Na vyprávění o prababičkách a dovolených bude dost času později. Stejně tak ale nemám rád takové ty hry potom – tři dny vydržet, než se ozvu, atd. Prostě narovinu.“

Jan, 39 let

Z té rozmanitosti odpovědí se dá zjistit vlastně jedna věc. Člověk to může úplně stejně pokazit, jako nepokazit. Nedá se dopředu říct, jaké jsou lhůty a termíny prvního polibku, sexu nebo třeba společného víkendu. Z oficiálních čísel ani z laického průzkumu mezi lidmi nic jednoznačného nevyplývá. Stejně tak, jako máme každý rád jinou zmrzlinu, máme každý jiný názor na ostatní věci. Důležité je, ať ti dva, kterých se to týká, mají názor co nejvíc podobný. A o zbytek už se nemusí starat.

Existuje podle vás nějaká univerzální rada nebo doporučení? Co je podle vás nevkusné, co přípustné a co naprosto v pořádku? Znáte případy, kdy se ze sexu na jednu noc vyklubal vztah? A naopak -  z dlouhého chození nakonec nic nebylo? Povězte o tom ostatním!