Co když o stresu ani nevíme?

Protože na všechno si člověk zvykne. Znáte princip pomalu se vařící žáby? Když hodíte žábu do vřelé vody, okamžitě vyskočí. Když ji ale dáte do studené, tu zahříváte, chudinka žába se nechá klidně uvařit. Tento obecně platný, dramatický princip můžeme vztáhnout na kde co v našich životech. A rozhodně i na stres. Protože jestli se ve vašem životě objevoval postupně, nemizel a jenom se zvětšoval, pravděpodobně byste své potíže ani jako maximální stres nepopsali.

A tak musíme chtě nechtě sledovat jiné symptomy. Protože – zaklínadlo dnešní doby, stres, stres, stres, kdo v něm není?; je našemu zdraví více než nebezpeční. Ne každý stres je nadměrný, obavy, strachy a adrenalin patří ke každodennímu životu neodmyslitelně už od pračlověka, ale my jsme si je pustili přes práh naprosto nekontrolovaně.

Všímejte si.

Potíže se spaním. Změnily se vaše spací návyky v poslední době? A drasticky? Byli jste schopní prospat třetí světovou a teď ne a ne zabrat, ráno se probouzíte před svítáním? Nebo naopak – spali byste pořád, ale odpočinout si, to ani náhodou? Budíte se nevyspaní, nemáte energii? Zdají se vám nejednou noční můry? Jakákoliv změna ve spánkovém režimu může znamenat, že je na vás stresu prostě až moc.

Padají vám vlasy. Jistá ztráta vlasů je normální, běžně nám přes den vypadne vlasů asi 100. Nikdo je samozřejmě nebudeme počítat, ale možná si můžeme začít všímat, jestli těch vlasů neztrácíme „nějak víc“. Tato fyziologická změna může být doprovázena taky zvýšenou lámavostí nehtů, i když oba tyto symptomy mohou znamenat kde co. Často „jen“ špatnou výživu (i když ta bývá taky velmi často způsobená stresem).

Změny nálad. Stres ovlivňuje naši hormonální hladinu, hormony zase na oplátku ovlivňují naši náladu. Když takhle pěkně souvisí jedno s druhým, může se vysoká hladina stresu projevit na zásadních změnách našich nálad. Stres nás může pomalu za ruku dovést k úzkostem, k závislostem, k obsedantně kompulzivnímu chování a jiným změnám v chování, prožívání a emocích. V takových případech vynechejte pokusy o meditaci a rovnou se svěřte do rukou odborníkovi.

Výkyvy váhy. Nemusíte nutně jen hubnout, protože máte žaludek stažený obavami, a tak nejíte. Můžete také přibírat, protože vyhledáváte nezdravá jídla a zpomaluje se vám v důsledku stresu metabolismus. I v tomto případě si zasloužíte péči odborníka.

Bolest. Tu často ignorujeme, protože to přeci není nic smrtelného. Ale častější bolesti hlavy, žaludku, bolest na hrudníku, neschopnost popadnout dech, průjem, bolest svalů, kloubů, bolest těla „na pohmat“... to všechno mohou být důsledky tělesné zátěže ve formě stresu.

Neschopnost být v klidu. Člověk ve stresu se cítí velmi nepříjemně, když zůstane jen sám se svou hlavou. Při nadměrném stresu si neustále vyhledáváte nějakou činnost, zaměstnáváte ruce, hlavu, tělo, jenom abyste nezůstali jen tak sedět sami se sebou. Hlavu si bohužel neustále nosíte s sebou, a pokud zrovna nespíte (a někdy ani tehdy ne), nemůžete ji jen tak na povel vypnout.

Ulpívavé myšlení. Myslíte pořád na práci? Ne a ne vypnout? Nemůžete dostat z hlavy věci, které vás trápí, neustále na ně myslíte? Tím pádem vás provází i v čase, kdy byste od nich měli mít pokoj, a brání tak jakékoliv relaxaci. Jakmile se ztrácíte v myšlenkách směrem k problému, který máte, často sami sebe zablokujete v jeho řešení.

Klesající libido. Čím větší stres, tím méně hormonů nám zůstává na odpověď na vzrušivé podněty. Ve stresu se také cítíme vyčerpaní a neschopní jakkoliv prožívat intimitu. Ale pozor: Tady mluvíme o dlouhodobém stresu. Ten krátkodobý, afektivní, má naopak opačné účinky. Nicméně potřeba sexu ve stresových situacích nemá nic společného s jakoukoliv formou lásky, jde jen o přirozený instinkt uvolnění napětí.

Málo trpělivosti na ostatní

Když jste dlouhodobě ve stresu, vaše pochopení pro druhé klesá často až k bodu mrazu. Můžete být ve vztahu k ostatním podráždění, netolerantní, vzteklí, a to dokonce i k členům rodiny a nejbližším přátelům. Najednou nemáte pochopení pro jejich problémy, odsekáváte, nekomunikujete.

• Dlouhodobý stres není v žádném případě náš přítel, a když se říká, že něco dobrého se dá najít na všem, patří stres do skupiny výjimek. Jakmile začne ovlivňovat váš každodenní život, vaše zdraví, fungování mezi lidmi, vztahy s nimi, je třeba s tím něco dělat. A ano, můžete zkoušet zvolnit, meditovat, odpočívat... ale rozhodně se nebojte o svých problémech mluvit s povolanými osobami. I praktický lékař umí hodně pomoci, když už nic jiného, může vás navést na správnou cestu řešení. Nenechte se uvařit. Věřte nám, bude vám lépe.