Panenka Cry Babies, to byla láska na první pohled

Tomu, že by se nám podařilo a byli jsme vybráni k testování panenky, jsme popravdě moc nevěřili. Své 4 leté dceři jsme tedy předem nic neříkala, aby nebyla zbytečně zklamaná. O to bylo větší překvapení, že se na nás štěstí usmálo a panenka během pár dní dorazila.

Naše dcera úplně „panenková“ není. Má ráda stavebnice, puzzle a panenky jí zatím až tolik nezajímaly. Byla jsem tedy zvědavá, jak se skamarádí s hračkou Cry Babies. No a byla to láska na první pohled. Nejdřív na panenku koukala s otevřenou pusou, po vysvobození z krabice si ji bylo možné prohlédnout důkladněji. Panenka má k tělu trochu nepoměrnou hlavu a obrovské oči, ale po chvíli si na to zvyknete a působí to roztomile. Také se mi líbí výrazné barevné oblečení, barevné hračky k dětem patří.

Jaké bylo překvapení, když Alenka - jak panenku hned pojmenovala, začala plakat. Pláč je to opravdu poctivý a od skutečného miminka k nerozeznání. Také se na její usedavý pláč „chytila“ babička, která slyšela pláč přes telefon i sousedka, která k nám přišla. Obě si myslely jediné. Máme nový přírůstek do rodiny a nikomu jsme to neřekli .) Panenka má výraznější pláč spíše v sedě. Pokud ji nepohoupáte, začne k tomu i vydatně plakat a kapesníky jsou určitě potřeba po ruce. My jsme dokonce museli měnit i prostěradlo, jelikož se nám rozplakala večer v posteli. Panenka má ukrytou nádobku na vodu v zadní části hlavičky, která je přetažena roztomilou čepičkou.

Chvíli nám trvalo, než jsme vychytali moment, kdy začne slzet, ale stačí k tomu pár hodin a už víte, jak na to. Pokud si chcete od pláče a slz na chvíli odpočinout, u Cry Babies to na rozdíl od normálního mimča není problém :) Stačí totiž jednoduše vzadu vypnout.

Ale musím přiznat, že naše dcera se o panenku stará opravdu poctivě, takže žádný usedavý pláč se u nás nekoná. Až mě překvapilo, jak pozorná dcera k panence je. Holčičky to prostě asi mají v krvi.

Jediné, s čím zatím občas bojuje, je dudlík, který se jí do pusinky hůře dává, musí se najít ta správná poloha, aby zapadnul tam, kam má a miminko plakat přestalo. Myslím ale, že to je otázka pár dní, kdy na to dcera přijde. A co bychom ještě k panence uvítali? Určitě další náhradní oblečky, dcera už si o ně píše Ježíškovi :)

A jak naše sbližování pokračuje?

Dcera panenku ani po 3 týdnech neodložila a neustále si s ní hraje. Naučila už se ji i sama ovládat, zapínat a vypínat. Dokonce i už pozná, v které poloze panenka vydává jaké zvuky. Už se ví, že pokud panenka roní slzy, je dobré mít při ruce látkové plenu nebo alespoň dostatek kapesníků.

Panenka už stihla navštívit několik kamarádek, jednu dětskou narozeninovou oslavu, návštěvu babičky a už se byla podívat i ve školce. Z toho jsem sice moc nadšená nebyla, jelikož ve školce většinou hračky přijdou k úrazu, ale v tomto případě dopadlo vše dobře. Panenka totiž vypadá i celkem nerozbitně a i občasné spadnutí na zem ji nedělá sebemenší problém. Výsledkem různých návštěv zatím jsou jen dotazy maminek, kde jsme panenku koupili..

A jestli jsme přišli za tu dobu na nějaké nedostatky? Povedlo se nám už vybít jedny baterie, což bude ale nejspíše neustálým používáním. Poslední drobností je vyšší hmotnost panenky, což jsem poznala díky neustálému nošení panenky všude možně. Ale to je, v porovnání s tím, jak si s ní dcera pořád nadšeně hraje, opravdu zanedbatelné.