Zobrazit přihlášovací formulář

Náušnice místo natáčení

Náušnice místo natáčení

V kurzu Abeceda prvňáka je fofr. Videa a materiály pro rodiče se pilně připravují každý den. Vše provází atmosféra tvořivosti, setkávání, společných svačinek i her. Obvykle se s Janičkou vídáme ve čtvrtek, ale tentokrát tomu tak nebylo. Proč? Janička šla k paní doktorce kvůli nastřelení náušniček. Důvod, který přesunul naše setkání na středu, mě vedl k zamyšlení o sdílení, pocitech nejistoty, podpory, bezpečí a lásky.

Každé děvčátko se chce parádit. Přijde ta chvíle, kdy se začne zajímat o střevíčky, máminy šaty a šály, korálky a také náušnice. Janička dostala k sedmým narozeninám od babičky vskutku krásné zlaté náušničky. Skvěly se v malé ozdobné krabičce. A co dál?  Rozhodnutí, že si nechá propíchnout uši se upevnilo při rozbalení tohoto dárečku. Bolí to? Jaké to asi bude? Zvládnu to? S drobným váháním se Janička vydala za paní doktorkou. Tak moc je chtěla nosit, že překonala prvotní strach. A zvládla to na jedničku. Malé štípnutí a několik dnů podpory a péče od maminky.

Události, jako je tato, nám přichází do denního shonu. Je dobré, když se s dětmi pozastavíte, pohovoříte s nimi o tom, co je čeká a poskytnete jim podporu. Budou vědět, že jste s nimi a těšíte se na to, jak to zvládnou. V té chvíli upevňuje vztahy s dětmi a dáváte jim najevo, že i když je čeká nějaká „těžká“ chvilka, tak se na Vás mohou spolehnout.

Přeji Vám, aby se Vám podařilo zachytit tyto chvíle a dát jim tu důležitost, která pohladí duši Vašich dětí.

2.8
10×
Publikováno , přečteno 2003x

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

petula.s 24. 11. 2015, 0:17
... Je dobré, když se s dětmi pozastavíte, pohovoříte s nimi o tom, co je čeká a poskytnete jim podporu.... No,... Marně přemýšlím, co by si rodiče měli vzít z článku za ponaučení. Nebo - fakt myslíte, že by některá maminka jen tak dotáhla sedmileté dítě bezeslova k doktorce a mlčky mu nechala propíchnout uši, aniž by mu poskytla podporu? *-)
Mi grafo 27. 11. 2015, 21:26
@ Vidím, že situaci vnímáte citlivě, to mne těší, ale to také každý nedovede. Mám kolem sebe hodně rodičů, kteří si o svých prvňáčcích myslí, že už jsou "velcí, že to zvládnou, přeci je nemůže rozhodit kde co." Tento příspěvěk není o bezcitných maminkách. Má vybízet k zamyšlení, jestli jsme, i v době hektického kolotoče denních starostí, ke svým dětem citliví. Zda vnímáme emoce, obavy, zaváhání, které v dětech vězí ... a zda se s nimi zastavíme a spoluprožijeme chvíle, které jsou pro děti nové a těžké a pro nás známé a jednoduché. Přeji pohodové dny.
GabcaK 24. 11. 2015, 9:22
@ (Y)
Brůs 24. 11. 2015, 6:49
@ ,-)

Kategorie