Miluji svého muže

Každou chvíli slyším z nejrůznějších stran výtky, hanění a jízlovost na adresu partnerů. V duchu si vždycky říkám, že tohle je přeci špatně. O muži svého života by měla žena mluvit s láskou a úctou. Samozřejmě to platí i pro pány, když mluví o svých drahých polovičkách.

Stalo se však jakousi módou neustále si stěžovat a kritizovat. Jak kdyby se lidé předháněli v tom, kdo žije s horším partnerem a kdo to má v životě těžší.

Stále však platí moudré pořekadlo, jak si to uděláš, tak to máš. Žehrat na osud, na špatné dětství, na nedostatek příležitostí nikam nevede. A hlavně partnera nám to k lepšímu nezmění.

Podle mě je to nejdůležitější ve vztahu hned na začátku. Vybrat si dobře hned na startovní čáře.

Já měla štěstí až napodruhé. Přesto ani o svém prvním muži nemluvím s despektem. Kdysi jsem ho milovala. To že jsme si přestali rozumět, ale neznamená, že na něj budu kydat hnůj.

Musela jsem si projít slzavým údolím, naučit se spoustu věcí o sobě, poučit se z chyb, abych mohla začít po ztroskotaném manželství opět potkat lásku a zamilovat se.

Vyplatilo se na sobě makat. Dnes jsem již sedm let šťastná se svým druhým manželem. Přesto, že jsme spolu už pár let, stále jsme do sebe zamilovananí jako na začátku. Vlastně, nejspíš i víc. Naše láska společně prožitými roky sílí.

Jasně, já mám své chyby, chyby má i můj muž. Nesnašíme se však jeden druhého převychovávat, necháváme si volný prostor, respektujeme se navzájem a hlavně si stále užíváme přítomnost toho druhého.

 Jsem zastáncem tradičního rozdělení rolí. Muž je živitel a ochránce rodiny a žena se stará o děti a rodinný krb. Vyhovuje nám to tak oběma. Muž se stará o čistě mužské záležitosti a já o ten zbytek. Neznamená to, ale že muž nepomáhá. Pomáhá a myslím, že i rád. Ale nikdo ho k tomu nenutí. On mě na oplátku hýčká a rozmazluje jako svoj královnu.

Miluji ho, protože se vedle něj cítím jako jeho milovaná žena. Dává mi to často najevo, nejen slovně, ale i činy. Ví, co mám ráda, čím mě potěšit. Podporuje mně v mých zájmech. Pohladí, povzbudí, když potřebuji pevní obejmutí.

Někdy si říkám, že je to zázrak. Sedm let spolu a ani jednou jsem nezapochybovala o tom, že je ten pravý. Vím od první chvíle, že je.