Kterak jsem hlídal syna :-)

Tak na Mimibazaru spustili blogy ... Tak to bych měl taky něco přispět :-)
Tak tady to máte a buďte shovívaví, teprve s tím začínám :-)

Příběh psaný životem.

Jména a místo není podstatné, proto není nutná bližší identifikace. Manželka se po dlouhé době vypravila na pedikuru. Na starost jsem dostal našeho nejmenšího synátora. Říkam si, vše v pohodě, jako zasloužilý otec vše hravě zmáknu. Na stole byla nachystána polévka, oba jsme ji s chutí snědli. Nebudu popisovat, že po snězení své porce se synátor dožadoval pokračování v mém talíři, nejsem přeci žádný lakomec.
Poté nastal povel jdem stavět komín. Je jasné, že z kostek, cihly a malta by nán asi neprošla. Stavba bude na na pohodu, vemu si polštář a lehce se odeberu do polohy ležmo, abych sem tam doplnil kostku lega. Ale nyní jsem ucítil zvláštní zápach. Vše je jasné, potřeba na sebe nedala čekat. Říkam si, za chvílí se přesunem a splníme očistu. Nicméně zápach neustupoval, naopak zesílíl. Povel tedy zněl jasně, přesun a přebalení. Zvednu se a koukám na ruce syna. Krásně, hnědě zabarvené. A hned samozřejmě křičí umýýýt ... No jak jinak, je samozřejmě čistotný.
Jdeme do koupelny, umývám ruce a najednou zvonek. Výborně, pošťák nejspíše čekal, až budeme v nejlepším a hrnul se ke zvonku. Syna nechávám v koupelně s povelem "Čekej tady !".
Jaké bylo mé překvapení, když vylezl samozřejmě ven a to i s nadílkou a rukama pokrytýma .... Běhěm cesty ven si samozřejmě nezapomněl zašpinit i tepláky i triko ... No výýýborně. Takže směr koupelna. Svléknout, nacpat do vany a začíná polední koupel ...
Podrž prosím tě tu sprchu. Podržel, ale špatným směrem. Samozřejmě jsem mokrý nejen já, ale i podlaha celé koupelny.
Už je po všem, nakonec se podařilo najít oblečení, utřít to nejhorší a čekáme na návrat maminky, která se již od dveří zeptá, tak jak jste to tady zvládli ? No samozřejmě na výbornou, za její nepřítomnosti se nic zásadního nedělo, samozřejmě.