Moje cesta za šitím.

Má dcera (určitě jako mnoho jiných dítek) neměla ráda bryndáky a tak jsme používali papací trička. Svůj účel měly stejný jako bryndáky, ovšem dcera rostla a tak nějak si vytvořila návyk, že všechna trička se mohou od jídla ušpinit. A tady nastal problém. Trička samý flek.


Protože jsem v mládí moc ráda malovala, rozhodla jsem se, že zkusím trička vylepšit barvami na textil. Koupila jsem si první sadu barev, štětce a šla jsem do toho. Výsledky byly z mého tehdejšího pohledu úžasné :-) Ale teď už mi to nestojí ani za ukázku. Proto tady proložím fota triček (dle mého názoru) už perfektních.

Po půlročním zdobení mi malování přestalo stačit a nebylo to ono. Chtěla jsem něco víc, nějakou přidanou hodnotu, odlišit se. Bohužel jsem v té době ještě neměla šicí stroj, tak jsem začala různé detaily v rukách přišívat. Moc mě to bavilo, ale za ukázku už to taky nestojí :-). Inspirací pro mě bylo hlavně oblečení z Nextu.

Až tady. Tady už mám svůj druhý šicí stroj a do šití jsem se úplně zamilovala. Nikdo mi neřekl a nevaroval, že je to tak návykové. Malování jsem odsunula na druhou kolej, a když už, tak pouze v kombinaci s výšivkou. Tady už to za ukázku stojí, tak snad se vám to bude líbit.