Kdy hlava uvěří?

Je to už půl roku, co umřel a já stále nevěřím, že už není mezi námi.Přijde mi to tak strašně absurdní. Nikdo nemůže přeci odejít náhle, bez rozloučení. Navíc ve věku, kdy se ještě většinou umírá.  Chápu a rozumím tomu, když umře někdo sešlý stářím. Když umře někdo, kdo všechno už prožil. Někdo komu dosloužilo tělo i rozum. Takovou smrt moje hlava bere. Takové smrti věřím. Ale takto? Jak se smířit s něčím, s čím se smířit nejde?

Kdy tomu moje hlava uvěří? Až jí to srdce dovolí.