Extrémní výstup na Lysou horu (v podání Marcela Konečného)
Výstup na Lysou horu
mobilofotka cestou na vrchol |
I z tak banální tůry Jako je výstup na LHčko jsem udělal téměř něco extrémního . Můžou za to zejména poslední 3 km na totálním ledu, ale také předcházející basketbalový mač a 3 chody domácího kvašeného zelí ….. no a z toho vyplývající křeče žaludku i svalů , ztuhlá šíje a zažívací problémy .
Dokud jsem šel sám lesem bylo to ok ,ale když jsem vyšel na ledovou magistrálu nebyl jsem jiz schopen držet rovnováhu a prdy zároveň . … Bohužel se nepotvrdilo staré známé přísloví, že “hlasan” je neškodný a “tichan” je ukrutný . Prostě bořím zažité mýty a tvořil jsem pouze extrémní hlasany ukrutné .
Jenže to bych nebyl já abych to vzdal ! – mé druhé jméno je totiž Terminátor. ( tedy říkám si tak jenom já, ale třeba se to někdy ujme ) Takže silou vůle jsem se prodíral vzhůru , plazíc se po ledu a zároveň hlasitě prdíc davem, který se na mne zhnuseně koukal .
Samozřejmě jsem vrchol přes všechny nesnáze dobyl !
Nejzajímavější byl ovšem sociologický průzkum cestou nahoru ze kterého vyplynulo následující :
– Není možné absolvovat výstup na zledovatělou Lysou formou rodinného výletu bez hádky
– nejčastěji zachycené věty od slabšího pohlaví: “ty nezodpovědný debile takový hezký den to mohl být” , ” jsi blbec který chce zabít mně i vlastní děti” , ” já jdu dolů …… ne ty beze mne nahoru nepujdeš” , ” nemusíš se tady předvádět ” , ” strč si ty své rady do prdele! (odpověď na rady jak se udržet na ledě) ” a mnoho podobných
– nejčastěji zachycené věty od silnějšího pohlaví: ” miláčku vždyť to není tak hrozné , “už tam budem ” , případně ” tak si naser ty fifleno jdu nahoru sám” …a podobně
– také jsem počítal kolik lidí pozdraví a došel jsem k 19% (s usměvem 2% ) toto ovšem může být i tím jak vypadám (sličná blondýna by to asi spočítala jinak.
Nahoře jsem ve známém suprfastfoodu posečkal 47min na svou kofolu a vydal se dolů
Dolů to šlo rychleji neboť
a) led se dá sjíždět po prdeli
b) prdy přešly v potřebu vykonat bobek a tak jsem volil alternativu indiánského běhu, čili 100m běh po kterém následovalo 5min sezení na pařezu abych zarazil sraní no a tak pořád dokola, až do cíle
… tož to je tak vše co jsem chtěl napsat o mém vydařeném dni.
další články a zajímavé povídání na Marcelově webu : http://www.marcelkonecny.com
Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli
Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé