Můj sen

Můj dosavadní život byl klasický rodina a práce.Uvědomila jsem si nebo spíše mi někdo pomohl si uvědomit,že se vůbec nevěnuji sama sobě a svým koníčkům.Dcera je už větší přes týden na internátě a skoro vůbec mě již nepotřebuje.A zůstali jsme doma sami jen já a manžel.A začala jsem se docela nudit.

A jak vlastně začal můj sen?

Vlastně docela průšvihem.dcera v květnu slaví narozeniny.Tehdy jí bylo 14 a týden před narozeninami jsme zjistili,že kamarád co měl dělat dcři dort na něho úplně zapoměl a odjel do Norska.Moje zděšení si dovedete představit.Ale co teď.Jsem sice profesionální kuchař,ale cukrář ne.V cukrárně by byl děsně drahý a navíc jsem neměla čas na objednání.

Tak co zkusim ho splácat sama.

K mému údivu to nebylo tak hrozné a ještě mě to ke všemu děsně bavilo.Dceři se dort strašně líbil.To byla moje odměna za dřinu a obrovské nervy.Od té doby jsem dělala dorty pro kamarády a kamarádky a děsně mě to baví.Kolegyním v práci se mé výtvory líbí a diví se proč se tím neživím.Proč asi!Nejsou finance.

A můj sen je na světě a vlastně tak trochu mých kolegyň a kamarádů.

VLASTNÍ CUKRÁRNA

Vlastně začalo to u cukrárny ,ale sen se poněkud rozšířin na pension z cukrárnou a bazénem,tělocvičnou a posilovnou pro kamaráda na tréninky karate.A kavárnou pro kamarádku.

Tento sen se asi z mnoha důvodů nikdy nesplní ,ale snít se musí.