Zobrazit přihlášovací formulář
Lu

Rodiče by neměli odcházet II. - vzbudit se, tohle musí být sen

Rodiče by neměli odcházet II. - vzbudit se, tohle musí být sen

Říká se, že spánek je milosrdný....no, jak kdy. Dlouho do noci koukám do stropu a přemýšlím, že se asi někdo zbláznil, že je to chyba, nějaký omyl. Nadávám si, jak jsem na mamku byla předevčírem hnusná. Volala mi a já po ní štěkla, proč zase brečí - podivně chraptěla, jestli se zase doštěkali s taťkou, že jsou snad dospělí a musí se spolu naučit mluvit. Telefon je pak už jako vždy báječný, frčím za mamkou a odpoledne je nám spolu fajn.

Krávo, krávo, krávo - nadávám si, jak jsem pitomá. Neměla zlomený a chraplavý hlas kvůli pláči, ale to ten zatracený otok a nádor! Náno blbá....ale jak jsem to mohla vědět. Snažím se zavřít oči a usnout. Vidím maminčinu laboratoř v Lachemě. Nikdy jsem přímo v ní nebyla, jak to, že jsem teď uvnitř? Znám ji z vyprávění, přesně vím, kde co je. Lachema - strůjce tohohle všeho. Maminka byla chemik - pracovala na cytostatikách - měla na svědomí Dakarbazin a Tamoxifen - kdo si prošel rakovinou....ví. Jsou to léky, které se používají na udržovací léčbu po rakovině. Tolika lidem dala život, možnost ještě několik let být s milovanými a sama? Jí to za čas vezme úplně vše....

Ze spánku toho moc není. Ráno volám mamince, jak se cítí. Chválí snídani a je veselá. V průběhu dne se dozvídám, že jsou naplánovány vyšetření CT, MR a krev na onkomarkery. Pořád dostává kortikoidy na otok mozku, protože až opadne, bude snadnější diagnostika.

Odpoledne jedu do nemocnice, snažím se přinést dobrou náladu, být veselá, přinesu chlebíčky z Barunky, které má maminka nejraději a nějakou drbárnu (časopisy). Češu mamce vlasy a ona si to užívá. Pořád jí naštěstí nedochází, jak vážné to může být.

Z nemocnice jedu za tatínkem, ptá se co mamka, tak mu říkám, že je jí fajn a zatím toho moc nevím. Nakoupím, vyvenčím pejska a jedu domů a nepřeju si nic jiného, než se vyplakat příteli v náručí.

Tohle je jediné datum, které nevím, jaké bylo, ale přesně vím, kdy mi pan náměstek volal, na kterém místě jsem procházela a jaké bylo počasí. Pracovala jsem kdysi na ředitelství a bylo tam hodně lidí, co mě mělo rádo a nyní se nám snažili všemocně pomoct. Tedy i s informacemi, co a jak a jak nejlíp postupovat. "Lucinko, mám výsledky...", odmlčel se, to není dobré. "Je to Glioblastoma multiforme (WHO gr. IV)". Mozek mi vypovídá službu. dej se do kupy Lucíku! Po pár dotazech se dozvídám, že je to nejagresivnější typ rakoviny mozku, maminka má nejtěžší stádium, doba přežití bez terapie jsou jen 3 měsíce, s terapií cca 12. Je mu to líto, že mi to říká zrovna on, ale od nikoho jiného bych to slyšet nemohla. Zná maminku, byl mi za svědka na svatbě s exmanželem, má ji moc rád, sám za ní párkrát zašel, aby jí potěšil.

Odpoledne přicházím do nemocnice, stojím přede dveřmi pokoje a bojím se vzít za kliku. Pozná to na mě, pozná, že vím a bude to chtít slyšet. Hlavu vzhůru, nádech, výdech, úsměv a jdeme. "Ahoj beru, jak je? Cos měla dobrého k obědu? Nesu věnečky." Směje se na celé kolo, když mě vidí, pocit k nezaplacení. Holka moje, kdyby jsi věděla. Než jsem přijela do nemocnice, projela jsem internet, wikipedii, studie a já nevím, co všechno, o té odporné čůze nádoru už vím úplně vše. Hned, okamžitě teď hned vyměním svoji hlavu za tu maminčinu, jen ať je zase zdravá.

Při dotazu, zdali jsou nějaké novinky zkouším lhát, ale moc mi to nejde. Jak ale chcete mámě říct, že víte, že to prostě není dobrý, že víte, že i když svolí se zákrokem, je to jen na rok? Během chvíle mám slzy v očích, říkám jí, že má nádor a i když bych hrozně ráda maskovala tu vážnost, zná mě až moc dobře. Takže ze sebe soukám, co vím. Je to po poradě s lékařem, že můžu. Je bojovnice a asi po milionté za tu dobu, co je v nemocnici mi říká, že to zvládneme, jako vše. Vždyť jí i brali jednu ledvinu a taky jsme to spolu zvládly. Mami, jak Ty to jen děláš, že na všem hledáš to pozitivní.... Sama se tohle naučím až za dlouhých 7 let....

 

5.0
Publikováno , přečteno 964x

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Kategorie