ZNOVU PANAMA S CÍLEM MÍT SE KRÁSNĚ

             Takže už týden jsem zase v Panamě. Zatím jsem bydlela jen tři dny v hlavním městě apak se přesunula do oblasti Río Hato na playa Santa Clara. Hlavní město mi nijak nezaujalo ani loni, ale jednak je třeba aklimatizace a jedak jsem tam měla schůzku s obědem se známýma z loňska. 

V podstatě se potvrzuje, že to co jsem už zjistila jsou fakta: kvalifikovanou práci práci bych dostala až na základě rozdílových zkoušek a ve španělštině, což mi nijak neudivuje, páč co se sestrou, která neumí španělsky, žejo....Krom toho jsou i tady určitý kvóty na zaplnění kvalifikovaných míst místníma prioritně, což taky chápu. Takže plán B):

Sehnat levný pronájem domu na venkově na zajímavym místě, a pak pronajímat max dva pokoje českým cestovatelkám, jak sem psala v předchozích blogách. Tuto cestu mi defakto schvalují všichni tady,kterým jsem zatím pokládala zvídavé otázky. Takže mapuju území, sháním možnosti levného pronájmu a buduju pavučinky vtahů a známostí.

Udělala jsem si výlet do turistický zóny, ale jsem zvědavá holka a zavítala jsem i do okrajových částí zóny neturistické. Vzhledem k tomu, že jsem si udělala známýho taxikáře svýho osobního za lepší cenu, tak když mi přestalo bloudění v džungli velkoměsta bavit, zastavila jsem policistu, podala mu telefonn s taxikářem na drátě a by mu řekl, kde jsem, páč jsem neměla tušení...Pak mi policista dělal čestnou stráž až do odjezdu ze čtvrti :-)

když jsem odjížděla, tak mi na autobusovym nádraží prodali lístek, i když věděli, že se na nástupiště nedostanu bez metro karty, kterou jsem neměla a proto jsem si kupovala ten lístek. Po tomto zjištění jsem se vrátila k pokladně a švihla lístkem s několika sprostýma slovama směrem k pokladnímu, který se zvedl a šel mi dostat k autobusu. 

Cesta by byla bývala super, kdyby ovšem náhle z 30 stupňů vedra a 100% vlhosti nebylo sotva 16 klimoškových. I když jsem se a to vybavila a měla dlouhý rukávy a nohavice, upřímně sem si přála klimakterickej nával, kterej by mi zahřál. Cítila sem jak mi tuhnou klouby a navíc, což vlastně nevíte, mi chytlo po ošetření zubů v ČR ucho, který dosud nepovolilo a to beru celou dobu antibiotika. Takže sem si nasadila i čepici, v který sem odlítala. Ještě že to trvalo jen asi hoďku a půl.

Ovšem všechno to utrpení stálo za to. Aktuálně se poflakuju na playa Santa Clara u francouzkých manželů. Ubytko na pět dní s královskou snídaní za 4 tisíce, přímo na pláži. Nejen že s nima konzultuju svoje plány, ale už sem stihla vést dlouhý rozhovory s místním  venezuelským prodavačem ve španělštině, soused rybář mi nosí objekty pro foto z moře, kam je pak vracíme, a já dělala bramboráky..Chutnaly jak francouzum, tak rybáři i prodavači...,Ten mi přinesl v alobalu kukuřičnou kapsu s kuřecím masem, kterou udělal jako típico comido venezuelana ( typický venezuelský jídlo)....

Dneska jsem se snažila pokořit přílivový vlny a dostat se za ně, aby mi pak jemně kolébal oceán...Mno, pěkně mi to semlelo, sem odřená od písku, ale stálo to za to...I když trochu sem se bála, když jsem evěděla, kde je nahoře a kde dole...nemohla jsem vylézt, páč odliv byl tak silný, že mi strhnul zpátky...Bohužel to nejde úplně odhadnout, která vlna mi pomůže....třikrát mi to vyplivlo na břeh, než se mi zadařilo...

V úterý se pohnu směrem na Santa Fé, který je v pohoří a nad nám everně je džungle a za ní Karibik. Mám v plánu navštívit s průvodcem džungli a vodopády, a ptát se po domě.

Takže hastala vista pará un semana

nashledanou za týden