Zobrazit přihlášovací formulář

A zase ta Panamá - kterak jsem o pomoc ozbrojence požádala

A zase ta Panamá - kterak jsem o pomoc ozbrojence požádala

             Lehce komplikovaný závěr přesunu ze Santa Fé do Las Lajas :-

Ne, nebojte, nikdo mi nechtěl znásilnit ani na orgány. Teda zatim :-D
Takže cesta běžela celkem slušně, ale stejně se protáhla, páč jsem jela třema busama. Ale jak stále platí, fakt to odsejpá. Dohoda zněla tak, že německá kamarádka z loňska mi dala spojení a tip na ubytko za 25 dolarů u jejích kamarádů. Takže sme si s novou známou napsaly, že až budu na zastávce San Felix, zavolám jí. Měla jsem jen whatsap kontakt bez adresy. V Panamě se všechno odvíjí od Panaamerické dálnice. Podél ní je všechno. A u většiny zastávek i supermarkety, bankomaty a tak. Takže v jedné takové jsem vystoupila. Teplota vzduchu 32 stupňů, 100 procent vlhkosti a doposud jsem seděla si 4 hodiny v busu s klimou. Takže po výstupu jsem se co? Totálně opotila a jakoby nestačilo, že mi tečou z řas vodopády potu, ještě jsem potřebovala fakt čůrat. Ženy v klimakterickém věku určitě tuší blížící se pohromu. Jako....když musíš, tak musíš....
Jeeenže:
Pokusila jsem se telefonovat, což bylo marný a protože jsem žena v růžovém, došlo mi až za chvíli, že k whatspu potřebuju wifi. zkusila jsem v domnění, že mám roaming telefonovat normálně, na jedno z čísel...ani to nešlo. A byla jsem dost v úzkých. Kdybych nebyla tak mokrá, řekla bych, že jsem se poněkud orosila. Takže jsem zašla do supermarketu, který hlídal ozbrojenec a požádala ho o pomoc. Pokusila jsem se španělsky vysvětlit co se děje. Zjistil, že se opravdu nedovolám a tak mi doporučil koupit dobíjecí kartu, což jsem učinila. Poté jsme zjistili s nějakým místním znalcem a prodavačem kreditů, že to neklapne, páč nemám druhou simku. Já vim prd a o to ztracenější jsem byla. Naštěstí mi nabídl supermarkeťácký heslo na wifi, abych si přivolala pomoc. Napsala jsem oběma ženám, že jsem tu a nevim co dál. Jedna nebyla na příjmu, druhá byla mimo domov a tak zkoušela tu první telefonicky hrotit. Začalo se opět hlásit čůrání, na který jsem pod tlakem zapomněla. Tady je důkaz, že všechno je o hlavě. Chvilku jsem měla nutkání si začít okusovat svoje shelakové nehty, ale nakonec jsem vymyslela plán: protože už jsem v tom místě byla loni, tak jsem se rozhodla, že si vezmu taxi a zajedu se najíst do pizza naturalezza v centru městečka, v klidu si čůrnu a budu čekat, až mi někdo vyzvedne. Poděkovala jsem vděčně všem zůčastněným a řekla řidiči taxi kam chci. Vypadal jako ganstabro: tetování, zlatý řetězy a prsteny, kšiltovka dozadu a v taxi už seděla mladičká indiánka s novorozencem, evidentně jedoucí z porodnice...Pochválila jsem jí miminko a byla dojatá. Ještě dojatější jsem ovšem byla, když po tom, co mladá maminka vystoupila, jsme zjistili, že pizza otevírá v 17.30. Bylo 13.30. TVL. Já snad začnu hledat ubytko na vlastní pěst. Pak mi napadla další spásná myšlenka. Byla jsem tu mimo jiné taky loni v poměrně drahym hotýlku u Itala, tak jsem vyhledala spojení a protože bůhvíjakto šla wifi, zavolala jsem tam, páč se má ubytovatelka nehlásila. Po cestě tam, jsme viděli na silnici policejní hlídku a můj řidič zesinal. Zeptala jsem se, jestli je problém a on ukázal výmluvné gesto rukou v želízkách. Naštěstí nás nechali projet. Řidič si hlasitě oddechl. Za celý to objíždění jsem mu dala 2 dolary a protože byl rád, že ho nezatkli, tak byl spokojen. U Itala jsem se konečně vyčůrala ( jako fakt je to důležitý, páč jestli jo nebo ne, může ovlivnit vývoj leckteré situace). A hned po tom se ozvala Nicol, kde teda nakonec čekám a za chvilku mne vyzvedla. Vyklubalo se z toho neskutečně příjemný setkání a jsem tady opět hýčkaná, jako princezna. Velký překvapení bylo, když zastavila u stejného ubytka, kde jsme loni taky bydleli s Maxem. Prý to koupili od majitele a začínají pronajímat. A dělají to dobře a celým srdcem. Ještě tedy v den příjezdu jsme s Nicol stihly jet dolů k pláži a mě se vybavovalo, jak jsme tam loni s Maxem stopovali nazpět, a bylo mi smutno...Ale teď už si užívám co den přináší přesně v duchu motta: pura vida - čistej život ( něco jako pohoda jahoda, hatuna matata a tak). Takže: na zdraví.

Tady bydlim a mám se fakt krásně.

 

Výlet do mangrovů v deltě řeky

Porost v mangrovech je zajímavý svým uzpůsobeným kořenovým systémem

Kobylka alias kobyla velká cca okolo 15 cm, takovej mazlík

A všudy přítomní opravdoví mazlíci

4.0
Publikováno , přečteno 1061x

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Kategorie