Můžeme se začít těšit na ředkvičky

Dny se nám začnou pomalu zkracovat a je to právě podzim, který je nejvhodnější na pěstování malých ostrých červených bulviček. I když bychom je mohli považovat za jednu z nejtypičtějších českých zelenin, „mýlili“ bychom se hned dvakrát. Ředkvičky jsou totiž v našich končinách poměrně nové, známe je až od osmnáctého století. Do světa se rozšířily z Asie a pro svou výraznou a štiplavou chuť je řazeny také ke koření.

Ředkvička je takový malý zázrak, protože poté, co ji zasejeme, musíme počkat jenom čtrnáct dní, abychom je mohli sklidit. I když jich existuje nespočet druhů a barevných odrůd – od úplně bílých až po ty úplně černé. Ředkvičky rostou velmi rychle, proto potřebují spoustu vláhy, kterou jim dodáváme pravidelně. Nikdo z nás nemá rád ředkvičky dřevnaté (přesně to se jim stane, když se dostanou k vodě jenom „sem tam“), ale hezky křupavé a šťavnaté.

Proč je jíst?

Kromě toho, že jsou chuťově velmi výrazné, přináší našemu tělu také celou řadu benefitů. Začneme jejich štiplavou chutí – tu způsobují sirné silice. Nejen, že můžou za její chuť, ale také umí vyčistit trávicí trakt, pomoci od jeho infekce a zlepšit trávení. Pomáhají také od plynatosti a díky vysokému obsahu vlákniny (i vody) bojují proti zácpě. Ředkvičky mají v našem těle antibakteriální účinky, rozpouštějí hleny a usnadňují vykašlávání, ničí plísně a tak dále.

Dále pak ředkvičky obsahují mnoho vitamínu B a C, kyselinu listovou, díky níž podporují krvetvorbu, díky obsahu minerálů zase příznivě působí na činnost našeho srdce, jater, žlučníku nebo kvalitu kostí (obsahují vápník, draslík, železo, síru nebo například fosfor).

...a jak?

Chleba s máslem, ředkvičkami a solí asi patří k jídlům našeho dětství. Zejména kombinace se solí je velmi vhodná, protože zmírní jejich štiplavou chuť. Ideální samozřejmě je, konzumovat je čerstvé. Můžeme je přidávat do salátů, z nastrouhaných dělat pomazánky, ale také třeba smažit nebo přidávat jako ingredienci do sushi (tady mluvíme spíše o velké bílé ředkvi).

• Ředkvičky bychom měli zpracovávat těsně před podáváním, rychle totiž vadnou. Dobrá zpráva ale je, že je můžeme znovu „oživit“. Stačí je namočit na pár hodin do ledové vody a budou opět křupavé.
• Při skladování vždycky odstraníme listy, protože vysávají tolik potřebnou vláhu ze samotných ředkviček, tedy z bulev, které se chystáme jíst.
• Skladujeme je vždy na temném místě, ideálně vlhkém. Pokud je dáváme do ledničky, nejdéle čerstvé nám vydrží zabalené do vlhké kuchyňské utěrky a v perforovaném sáčku.