Jak mít znovu rád růžičkovou kapustu

Pokud jsme se při školních obědech něco naučili, bylo to nesnášet růžičkovou kapustu. A možná i červenou řepu nebo třeba rybí pomazánku. Ale u růžičkové kapusty je to vyloženě škoda. Je to neprávem neoblíbená zelenina. Protože nemusí chutnat zdaleka tak, jak si ji pamatujeme (mimochodem, její nelibá sirná příchuť vzniká moc dlouhým tepleným zpracováním). A její sezóna je tady. Co jí takhle zkusit dát šanci?

Růžičková kapusta je velmi odolná, vydrží na záhonech i přes zimu, v lednici pak poměrně dlouho. Před tepelnou úpravou je třeba jen odstranit košťály a oloupat svrchní lístky, pokud jsou povadlé. Uvnitř zůstává zelená, svěží, a když ji promneme ve dlani, hezky „vrže“. A čím zelenější, tím lepší.

Jak už jsme zmínili na začátku, klíčem k přípravě vynikající růžičkové kapusty je ji nepřevařit, nepředusit, nepřerestovat. Jediná úprava, při které kapusta snese delší proces, je pečení. Ale o tom později.

Jedna z nejlepších úprav růžičkové kapusty je restování. Dobré je, že nejlépe bude chutnat na másle a se solí. Ani s jedním nemusíme šetřit. Kapusta má sama o sobě poměrně výraznou chuť, proto ji není třeba nijak kořenit. Jenom si musíme dát pozor, ať je v hrnci nebo na pánvi jen tak dlouho, pak nám zase nebude chutnat. Jak ji připravit? Můžeme ji natenoučko nakrouhat, jako malinké zelí, můžeme restovat její samostatné lístky, které pak vypadají velmi efektně a chutnají velmi dobře v podzimních salátech, můžeme restovat růžičky překrojené napůl. Skvěle se hodí k masu, jako příloha, do salátů, jako základ pomazánek (například s nastrouhanou mrkví). Vždy je ale nutné ji tepelně upravit, nikdy ji nekonzumujeme syrovou!

Samozřejmě známe kapustu vařenou, dušenou nebo v polévkách. Ale co takhle smaženou? Růžičky nakrojíme na čtvrtiny, ale nedokrojíme až do konce. Poté je prostě a jednoduše vložíme do rozpáleného oleje a necháme smažit – fritovat, dokud zvenku nezezlátne. Jenom si musíme dát pozor, aby byla kapusta úplně suchá, než ji hodíme do oleje. Víme, jak to potom dopadá. Po chvilce smažení ji vyndáme a položíme na kuchyňskou utěrku, abychom odstranili přebytečný olej, necháme ji chvilku odpočinout a posolíme. Můžeme i popepřit. Skvělá je pak kombinace například s kozím sýrem a kapičkou hořčice.

V troubě nebo na pánvi, bez přidané vody nebo vývaru, pečeme růžičkovou kapustu o něco déle, snese to. Ale vždy bude stačit překrojit ji napůl nebo na čtvrtky, lehce promastit olivovým olejem a osolit. I když sůl klidně můžeme přidat až po dopečení, aby z kapusty zbytečně nevytáhla vodu a ona nebyla moc „zvadlá“.

Proč si ji vlastně zamilovat?

Pravda, zdaleka to není jen o chuti. Je to také o neuvěřitelných zdravotních přínosech, které našemu tělu kapusta přináší. Jako druh košťálové zeleniny je v ní extrémní podíl vlákniny, která pomáhá správnému zažívání, čistí zažívací systém a tedy i pomáhá našemu tělu budovat imunitu. S tou pomůže také vysoký podíl vitamínu C. Mezi dalšími zastoupenými vitamíny jsou pak A, B a E. Velmi důležitý je také vysoký obsah kyseliny listové. Z minerálů jsou pak zastoupeny především fosfor, draslík a vápník.

Růžičková kapusta má tak vliv nejen na imunitu, ale také na metabolismus, trávení a zažívání, na náš psychický stav, schopnost se soustředit a odolávat stresu. A je to ideální zdroj vitamínů přes zimu, kdy se nám jich v čerstvé a kvalitní podobě tolik nedostává.