Přerušovaný půst aneb Staronová metoda fungování těla

Shodneme se na tom, že jíst minimálně pětkrát denně je podstatné pro náš metabolismus a zdravé stravování… nebo ne? Světem zdravého stravování zní hlady o tom, že udržovat své tělo ve stavu neustálé sytosti (a tím ho motivovat k většímu hladu, když jídlo nemáme) prostě není přirozené. Vyznavači paleo stravování (ale i ostatní) už propadli takzvanému přerušovanému půstu. Co to je? Jak to funguje? A proč to zkusit?

Doba lovců mamutů

Když si představíme člověka za dávných dob, asi těžko dodržoval stravu pětkrát denně. Jedlo se, když bylo jídlo, když nebylo, tak se hladovělo. Klidně i několik dní. Člověk ale od pravěku prodělal nejednu změnu, naše tělo přece jen nefunguje stejně, ale přece jen, není na tom něco?

Jídlo k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Tímto jsme se definitivně vyčlenili z říše živočichů, protože tak to v přírodě prostě nefunguje nikde. Ale je to dobře? Proč se stále víc z nás stravuje pod dohledem nutričních specialistů a lékařů, ale moderní populace stále a stále přibírá? Možná jsme to přece jen vzali za špatný konec.

Jak to funguje

Abychom systému přerušovaného půstu porozuměli, musíme si udělat jasno v tom, kde tělo vlastně bere na provoz energii. K tomu, abychom energii měli, potřebujeme inzulín, respektive nějakou hladinu cukru v krvi. Tu získáváme jídlem s jakýmkoliv glykemickým indexem. Když vyčerpáme energii z krve, sáhne tělo po glykogenu, což je nouzová energie, která se skladuje v játrech (mimochodem – glykogen čerpá také káva, resp. Kofein. Proto jsme po ní čilejší.). Když dojde i glykogen (nebo lehce paralelně), začne tělo sahat do tukových zásob a rozkládat tuk na energii, vodu a odpadní látky. Do tohoto stavu se snaží dostat každý, kdo chce shodit nějaké to kilo. K tomu se běžným stravováním většinou ani nedostaneme, protože hladina inzulínu nikdy neklesne tak nízko, abychom sahali na tuk. Proto nám, když cvičíme a často a dietně jíme, neklesá jenom tuková, ale také svalová hmota. A přesně tomu by měl přerušovaný půst předcházet.

• Metoda přerušovaného půstu spočívá v tom, že den rozložíme na půst a hodiny pro jídlo. Do půstu se samozřejmě počítá i spánek, takže buď budeme vynechávat jídla ráno, nebo večer – jak sami uznáte za vhodné.  Můžete zvolit metodu 16/8, 18/6, 20/4 (půst/jídlo).    

Půst dává tělu prostor, aby déle spalovalo to, co už má uložené. Hladinu inzulínu prostě nastimulujeme jenom v krátkém období, kdy budeme jíst. Jíst se ale musí správně. Neměli bychom si půstem snížit příjem kalorií! Tedy bychom se do osmi, šesti nebo čtyřhodinového okna měli snažit vměstnat kalorický a nutriční příjem celého dne.

Co se stane?

Na úvod je třeba říct, že v období „půstu“, které bude přes den, se nebudeme cítit úplně nejlépe. Ze začátku budeme mít hlad, bude nám kručet v břiše, nebudeme mít energii. Jak na to? Jednoduše – všechno je třeba postupně. Nejdříve si zkuste držet mírný půst (16/8) jednou dvakrát týdně. A postupně, jak se bude tělo adaptovat, můžeme ubírat hodin jídla a přidávat dní v týdnu.

Výhod je hned několik. Půst je odedávna prostředkem proti spoustě nemocím, mimo jiné nás chrání před cukrovkou, ale také například rakovinou. Dalšími benefity budou především zachování svalové hmoty, snížení zánětlivých procesů v těle, zlepší se naše myšlenkové schopnosti, sníží se nám cholesterol, samozřejmě zredukujeme tuk a tak dále. Můžete si přečíst studie, které dokazují prodloužení života při dodržování občasného půstu, stejně tak studie, které zkoumají vliv půstu na rakovinu a její léčbu.  

Tipy

• Během půstu bychom měli pít spoustu vody, ale můžeme přidat třeba citron, zelený, černý nebo bylinkový čaj, nekalorické nápoje.
• Pokud nemáte energii, podpořte vyplavení glykogenu kofeinem (trochou kávy. Ne ale moc!)
• Vyhněte se umělým sladidlům a nápojům „light“. Umělá sladidla totiž probouzí naši chuť k jídlu a bažení po cukru.
• Nepřejezte se prvního jídla. První jídlo po hodinách půstu by mělo být v takovém množství, na jaké jsme zvyklí.
• I v období jídla jezte zdravě. Zkuste zkrotit touhu po sladkých a sacharidových jídlech, ale vměstnejte do čtyř a osmi hodin normální, zdravé jídlo (včetně pečiva, brambor, rýže nebo těstovin).
• Soustřeďte se na dostatečný příjem všech živin, hlavně bílkovin, ale také tuků a sacharidů.
• Pokud máte potíže vydržet půst, můžete si dát zelenou zeleninu (papriku, saláty, okurku) a další zeleniny, které mají minimální obsah kalorií.
• Kromě zmíněných poměrů můžete jednou týdně držet 36 hodinový půst, nebo půst 5:2, kdy pět dní se stravujete normálně, a dva dny, kdy váš kalorický příjem nepřekročí 500 kcal.
• Pokud jste těhotná, kojíte, užíváte léky nebo máte pod 18 let, neměli byste o půstu uvažovat.

Metod, jak půst držet, je spousta. Můžete tomu věnovat chvíli a dozvědět se více. Termíny přerušovaný půst neboli intermittent fasting nejsou internetu zdaleka neznámé!