Zobrazit přihlášovací formulář

Šest nešvarů babiččiny kuchyně

  • Publikováno:
Šest nešvarů babiččiny kuchyně

Když se v dnešní době řekne „babiččina kuchyně“, všem se vybaví poctivá, s láskou připravovaná jídla. Něco, k čemu bychom se v dnešní době fast foodů a měli vracet. Marketingovou nostalgii ale stranou, když zapátráte v paměti, byla kuchyně našich babiček a možná i maminek doopravdy zdravější, než je dnes ta naše? Ano, používaly se jiné suroviny většinou mnohem vyšší kvality, ale přece jen... s rukou na srdci, bylo to o tolik lepší? Vybrali jsme pro vás šest nešvarů, ke kterým bychom se rozhodně vracet neměli.

Stejně jako dnes, i naše babičky a maminky mohly dělat v kuchyních pár chyb, kterých jsme si jako děti samozřejmě tolik nevšímali. Ať už šlo o různé způsoby přípravy potravin, ingredience nebo nedostatečnou obeznámenost s nutričními fakty.

Zelenina uvařená na kaši. Ano, existují potraviny (konkrétně rajčata a mrkve), kde se tepelnou úpravou obsah vitamínů (lykopenu a karotenoidů) zvýší a stane se pro nás prospěšnější. Pokud ale chceme jíst brokolici, papriky, květák, kapustu a tak dále, rozhodně je lepší je jen lehce orestovat na oleji, popřípadě připravit v páře. Abychom zachovali vitamíny, měla by být zelenina „na skus“. Prostě při nakousnutí ještě pořád trošku křupnout.

Margarín, margarín... Jistě si pamatujete dobu, kdy měly rostlinné tuky naprosté pré. Na chvíli vytlačily máslo a sádlo, nezvyšovaly cholesterol, neobsahovaly nezdravé živočišné tuky a prostě byly skoro zdravé. Jenomže na to, že jsou naládované transmastnými kyselinami, to tehdy nikdo neřešil. Řešení je jednoduché, všeho s mírou. Jak rostlinné, tak živočišné tuky mají svá pro a proti. A když můžeme najít zdravější variantu, jen do toho!

Dezert místo salátu. A to jsme na babičkách asi všichni milovali – vždycky byl dezert. Čerstvou zeleninu jsme tolik nemuseli, ale jak měli všichni radost, když nám chutnala bábovka nebo puding! Dost dobře jsme se tak naučili, že zelenina je něco, co musíme přetrpět, abychom dostali něco sladkého za odměnu. My sami se ke změně tohoto pohledu na stravování asi budeme muset celý život přesvědčovat, ale rozhodně bychom neměli stejnou „chybu“ dělat svým dětem. Dezert klidně ano, ale ne automaticky a ne místo zdravých věcí. A koneckonců... kdo říká, že dezert musí být nezdravý? Od ovoce a ořechů po chia puding, fantazii se meze nekladou!

Stereotyp vaření. Chleba s marmeládou k snídani, houska se šunkou na svačinu, maso s rýží k obědu, maso s bramborem k večeři. O víkendech knedlíky a omáčky, buchty a polévky. Když zapátráme v paměti, pravděpodobně přijdeme na to, že kuchyně našich babiček nebyly zas až tak pestré a typově jsme jedli pořád dokola to samé. Což v konečném důsledku není špatné, kdyby to nutričně a kaloricky odpovídalo našemu dennímu výdeji. Česká kuchyně má tendenci být velmi těžká a bohatá na tuky a polysacharidy, což už jsme možná na svých postavách nejednou oplakali. Variabilita vaření je jedna z jeho největších krás! Neměli bychom se bát zkoušet nové věci – ani nemusí být exotické. Jenom prostě nezvyklé.

Asi troje koření. Kmín, majoránka, paprika, česnek. Sem tam možná nějaké bylinka. Používat stále dokola stejné koření ale zaručeně zajistí to, že jídla budou chutnat... no, překvapivě všechna podobně. A kdyby bylo toto myšleno tím „kořením života“, byl by náš život pěkná nuda. Stejně jako u typů jídel bychom měli mít hlavu otevřenou také, když přijde na koření. Různé druhy pepře, kurkuma, ale především čerstvé bylinky mohou dodat kuchyni úplně nový šmrnc.

Příprava masa. Přiznejme si, je to věda. Speciálně s tmavým masem bývá potíž. Nepřepéct dosucha, neuškvařit do mrtva, nerozpíchat na pánvi (aby nějaká ta chuť v mase zůstala), nedávat maso z ledničky rovnou na pánev, používat správné oleje, pánve a teploty... To všechno patřilo k jedněm z nejvýraznějších nešvarů kuchyní desetiletí nazpátek.

V současné době je trend toho o vaření vědět hodně, má ale nečekaný efekt – čím více toho víme, čím lepší jídla jsme v restauracích ochutnali, tím menší máme vůli vařit si doma. Ale to je škoda! Stačí se naučit pár jednoduchých fíglů, opustit svoji komfortní zónu pečeného kuřete a vydat se do světa vynikajících chutí a kvalitní přípravy.

  • Tímto se oficiálně omlouváme všem maminkám a babičkám i jejich dcerám a vnučkám, jejichž kuchyně jsou doteď i ve vzpomínkách zalité sluncem a provoněné skvělým jídlem, připravovaným s láskou, péčí a časem, který se nám už dnes nechce pro jídlo „obětovat“. Doufáme, že je takových co nejvíc!

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Bilha ID 478550
3.2.2018, 12:30
Možná by bylo lépe věnovat čas něčemu smysluplnému a ne plnit papír/computer takovými plky...nebo článek nazvat Šest nešvarů kuchyně mojí babičky...souhlasím se všemi komentáři...
jedenast ID 532884
30.1.2018, 20:55
tolik hloupostí v jediném článku... kdo měl takovou babičku, co rozvařila květák na kaši?
nebo rozpíchala maso na pánvi? tak se hovězí za babiček vůbec nedělalo...
jednostranná kuchyně? kdepak, milá pisálko. omluvte se své babičce.

otřesný článek, dnešní vařilky a vařilkové vaří blivajzy, o tom napište článek.
krišon ID 231624
30.1.2018, 13:44
Tak moje babička byla asi úplně jiná ... zelenina byla do křupava, margarin nepoužívala, znechutil se jí za války, dezert byl jednou za čas, obvykle nás poslala na zahradu se slovy, otrhejte si třešně, jahody, rybíz, v zimě jsme mazali do sklepa pro hrušky a jablka ... stereotyp vaření ... pokud za stereotyp považuji to, že pravidelně jednou v týdnu byly luštěniny, pak ano, každé jídlo jinak vonělo a chutnalo, do každého dávala totiž jiné bylinky ze zahrádky a maso ... to bylo převážně pečené či dušené... ale jen jednou, dvakrát v týdnu ...
kopretin.a ID 25328
30.1.2018, 12:01
hlavně chia puding...to jsem zvědavá, kde bude za pár let...asi tam kde kombucha, syrovátka, makrobiotická strava, Herbalife...a nahradí to jiná super mega pecka +o(
plamenek ID 222118
30.1.2018, 7:22
Moje babička vařila zdravě chtě,nechtě, do obchodu bylo pár km. Takže na samotě u lesa se snídalo zdravě. Kaše s medem a máslem. Vločkový,rýžová,kukuřičná. Mléko , máslo, med,králíci,slepice,koza,kravka, pstruzi v potoce . Velký ovocný sad,zeleninová zahrada. Do obchodu se chodilo jen pro mouku,sůl,cukr atd.Nakládalo se zelí.Ona ani husté omáčky neuměla. Snad mimo koprovky s vejcem a brambory. Knedlíky nedělala.
zozefka ID 348533
29.1.2018, 21:38
Na babičky kuchyni vzpomínám se slzou v oku, babička tu už dávno není, zbyly jen vzpomínky na to, jak u ní bylo dobře, jak skvěle vařila a přestože jsem myslím dobrá kuchařka, tak její omáčka na paprice je nedostižitelná, to samé maminky svíčková....