Poslední dny do začátku školního roku

Je to tady, prázdninový režim končí – jak školákům, tak jejich rodičům. A zatímco většina rodičů si oddychne, protože nebude třeba tolik organizace hlídání, jídla, zábavy a tak dále (však to pravděpodobně znáte), většina dětí zas tak nadšená si nebude. Jak návrat do školy zpříjemnit, nebo alespoň co nejvíce zjednodušit všem zúčastněným?

Dovolené, tábory, dny strávené na koupalištích, na návštěvách a výletech, spaní do oběda a spousta nových věcí. To všechno má ve většině případů jedno společné – nepravidelný režim. Pokud jsme našim dětem popustili přes prázdniny pomyslnou uzdu (a kdo by to přece neudělal), je pomalu načase začít ji zase utahovat. Protože jinak se z toho všichni zblázníme.

Zase režim

Aby návrat do školy nebyl takový šok, je vhodné, abychom už posledních pár dnů nebo i týdnů najeli zpátky alespoň na přibližně stejný režim, jaký bude, až se děti vrátí do školy. Tím myslíme především večerku a ranní vstávání, ale také například jídlo nebo čas strávený venku, na počítači a podobně. Nemusíme hned začít děti budit v šest třicet, ale vyspávání do oběda už by se také konat nemělo.

Do našich denních aktivit se začínají vkrádat i takové činnosti, jako je například nákup nových školních pomůcek, seznámení se s novou školou, pokud máte doma prvňáčka nebo školáka, který přestupuje. Můžeme si s nimi zajít na procházku kolem školy, pomalu je zvykat na prostředí, do kterého se za chvíli zase vrátí, připomínat všechny ty fajn věci, které ve škole jsou a budou, kamarády, oblíbené kroužky, prostě cokoliv, díky čemuž se dítě bude do školy (zase) těšit.

Jak s učivem?

Mnoho rodičů napadne, že by si jejich školáci měli před nástupem do školy trošku zopakovat to, co se minulý školní rok naučili. To ale naprosto není zapotřebí. Učitelé ve škole moc dobře vědí, že první týdny školního roku jsou vyloženě adaptační a na všechno je v osnovách čas i prostor. Opakováním staré látky bychom mohli děti třeba i vystrašit nebo je znervóznit, vždycky je lepší, když si děti opakují látku v kolektivu, kde jsou na tom všichni stejně. Tam nevzniká stres, ale kolektivní snaha věci „napravit“. Navíc si tak připravujeme zbytečné nervy i sami pro sebe, mnohem lepší je, nechat prázdniny plynout a nechat učení až do školy.

• Malé opakování samozřejmě není na škodu. Měli bychom ale zkusit spíše učení a opakování hrou, než čímkoliv jiným. Na výletě v přírodě můžeme nenásilně zopakovat přírodovědu, třeba při karetních hrách matematiku, ale kreativitě se meze nekladou a určitě toho vymyslíme spoustu. Nenápadné otázky a hry jsou vždycky skvělým způsobem, jak dítěti učivo připomenout.

Hlavně z toho nedělat vědu

Jakmile my sami nafoukneme návrat do školy jako velikou událost, stane se takovou i pro naše dítě. Čím samozřejměji budeme brát přirozený koloběh věcí, bez zbytečného stresu, ale také bez zbytečných ceremoniálů zakončení prázdnin, tím snadněji se na to bude přistupovat také našim dětem. Můžeme jim povykládat historky z našich školních a prázdninových let, abychom jim ukázali, že jsme si tím doopravdy prošli všichni a, nejen když přijde na školu, jsme s nimi na jedné lodi.