Zobrazit přihlášovací formulář

Energie mezi lidmi aneb Proč se držet té pozitivní

  • Publikováno:
Energie mezi lidmi aneb Proč se držet té pozitivní

Asi znáte starou pravdu, že co člověk vyzařuje, to i přitahuje. Ať už se na to díváme z pohledu rovnováhy energií, vyšších záměrů, znamení nebo obyčejné sociální dynamiky, většina z nás takovou zkušenost prostě má. V momentech, kdy sami tápeme, hledáme se, jsme nešťastní nebo smutní, málokdy potkáme lidi, kteří jsou pozitivní, povzbudí nás a vytáhnou nás zpět nahoru. Jak to tedy funguje? A proč je tak důležité snažit se najít štěstí sami v sobě?

Spravedlnost funguje na světě podle jiných pravidel, než podle jakých by se nám to líbilo... nebo alespoň přišlo pochopitelné. Ze všech stran slyšíme, jak bychom měli být především spokojeni sami se sebou, být vyrovnaní a mít své záležitosti uspořádané; zatímco bychom všichni ale ocenili spíše najít někoho, kdo nám s tím vším pomůže. Ať už partner, přátelé nebo kamarádi, prostě lidé, se kterými trávíme nejvíce času.

I to se v průběhu života mění. Nemusíme nutně o přátele přicházet, jen v určitých životních momentech platí, že inklinujeme spíš k jedněm nebo druhým. A většinou jsou to ti, kteří si do jisté míry procházejí podobným životním obdobím nebo zkušeností, jako my.

Je logické, že když si například procházíme rozvodem, budeme vyhledávat společnost lidí, kteří si jím prochází nebo prošli taky. Sdílíme zkušenosti, necháme si poradit, chápeme navzájem své vlastní emoce. Jak je ale možné, že potkáváme stejně naložené i nové lidi?

Co vyzařuješ, to přitahuješ

Je to velmi těžko pochopitelné, ale je to tak. Když například navážete romantický vztah s někým v době, kdy jste nejistí, nevíte pořádně, co vlastně chcete nebo nemáte v životě něco vyřešeného, je velmi pravděpodobné, že váš partner na tom bude stejně; respektive že vám vaši situaci nijak nevylepší. A když, tak jenom chvilkově. Zatímco když jsme sami „na vrcholu“ a máme pocit, že nikoho nepotřebujeme, objeví se někdo, kdo nám obrátí život naruby. Jak to funguje?

Vlastně docela logicky. Lidé totiž volí a vždy volit budou dvě věci. Tou první je validace vlastních pocitů a emocí. Od ostatních potřebujeme potvrzení toho, že to, jak se cítíme, je oprávněné, a to, jak se chováme, je logické. Zvlášť v těžkých chvílích málokdy vyhledáváme konstruktivní kritiku a radostné protějšky. Tím pádem si do života pustíme lidi, kteří jsou na tom podobně, respektive, kteří nás utvrzují v tom, jak se cítíme, nikoliv motivují k tomu, abychom věci napravovali. Druhou energií, která ale proudí opačným směrem, je fakt, vždycky budeme podvědomě volit to, co je pro nás známé. Takže pokud někdo bude projevovat v danou chvíli nám vzdálené emoce nebo aktivity, prostě ho budeme ignorovat, protože „s ním nebudeme mít nic společného“. A tak lidi, kteří by pro nás vlastně mohli být inspirací, prostě a jednoduše nevidíme.

Funguje to ale i naopak. Jakmile sami pracujeme na tom, aby byla náš život, psychika, tělo, duše a vztahy v pořádku, rozhodně si k sobě nepustíme jen tak někoho, kdo by to mohl narušit. Když vidíme, že ta energie investovat jde, ale není ji málo, budeme si jí vážit mnohem víc. A tím pádem i sami sebe... a nenecháme se jen tak stáhnout dolů. A proto, když je nám dobře, jsme ve volbě přátel a potenciálních partnerů (a vůbec lidí, se kterými trávíme čas) o něco vybíravější. Je to sice trošku paradoxní, ale pracně dosažené štěstí si prostě musíme chránit.

Toxické vztahy

S tímto termínem pracuje dnešní laická i odborná veřejnost velmi často. Jsou to vztahy kolem nás, které nám prostě nepřinášejí nic dobrého. Lidi, které máme kolem sebe často a blízko, nás formují, reagujeme na ně, měníme se podle toho, jaké jsou vztahy. Toto se děje naprosto přirozeně a není na tom nic špatného. Jenom bychom si měli dát pozor, kdo ti lidé vlastně jsou. Na toxické vztahy samozřejmě často narážíme, mluvíme-li o partnerství. Jak ho poznat a proč z něho raději ven, se můžete dočíst v tomto článku. Ale často jsou toxičtí i naši přátelé. Co se zprvu zdá jako vítaná pomoc, může být časem past manipulace a využívání. Jak vypadají toxičtí přátelé? Čtěte tady. A nakonec to asi úplně nejtěžší. Jak to vypadá v rodině? Můžete si přečíst ve speciálním článku.

Pokud si sami chceme sáhnout do duše, můžeme se podívat, jak by to vypadalo, kdybychom my sami byli toxičtí rodiče.    

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku