Šikana naruby aneb proč teenageři šikanují sami sebe Rodina

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Jako by šikana nebyla už tak dost otřesný fenomén, začíná se rozmáhat její velmi paradoxní zneužití. Ano, i šikana se dá zneužit. Až překvapivě mnoho teenagerů šikanuje samo sebe, a to především v anonymním prostředí internetu. Chce se vám nad tím zakroutit hlavou a mávnout rukou? Když se na problém podíváme trošku více do hloubky, zjistíme, že je to poměrně závažné volání. Konkrétně o pomoc.

Podle studie z roku 2016, která se tímto tématem zabývala, přiznalo okolo 6 % středoškoláků, kteří se výzkumu účastnili, fakt, že anonymně sami sebe na internetu poškozují. Toto se dokonce týkalo (možná překvapivě) daleko více chlapců než dívek. Co za tímto fenoménem stojí? A jak se projevuje, co s ním dělat?

  • Jak taková „normální“ šikana vypadá? Tomu jsme věnovali obsáhlý článek, který si můžete přečíst tady. A dozvíte se v něm, že se šikana zdaleka nemusí týkat jen dětí, ale také dospělých například na pracovišti.

Anonymita internetu

Kyberšikana je něco, s čím se poslední generace dětí vypořádávají, a s čím jim neumíme moc nabídnout pomoc nebo zkušenosti, protože jsme se o ní většinou neměli ani možnost doslechnout se v našich školních letech. Šikanování v anonymním prostředí internetu je něco, co si možná ani neumíme představit. A často si ani neumíme představit dopad na duši sotva odrostlého dítěte, které je na své sebeprezentaci na sociálních sítích v podstatě závislé.

Může se jednat o stalking, harašení, urážky, snahu o vyloučení z kolektivu, napadání jakýchkoliv vlastností dítěte (ať už psychických, nebo fyzických), nevhodné zprávy sexuálního charakteru, prostě na co jen si vzpomenete. Kyberšikana útočí obecně více na psychiku a je tím více nebezpečná, protože nevzniká žádná „viditelná“ škoda.

Ale jde o dvojsečnou zbraň. Protože založit si anonymní profily, emailové adresy nebo jakékoliv jiné nástroje pro formu šikany, je poměrně jednoduché (i když skoro vždy odhalitelné, pokud se do řešení pustí ten správný orgán). A tak dochází k naprosto paradoxní možnosti – můžeme šikanovat sami sebe. Proč bychom to ale dělali?

Volání o pomoc

Šikanování sebe sama patří mezi demonstrativní chování, které vlastně má za cíl poukázat na problém jinak, než vlastními prostředky. Velmi vysoká korelace tohoto fenoménu je zejména s depresemi a menšinovou sexuální orientací. Prostřednictvím této domnělé šikany pak může teenager poukázat na problém, který nutně potřebuje a chce řešit takovým způsobem, že se postaví do role oběti, tím pádem odvede pozornost od samotného problému a zajistí si tak protektivní přístup okolí.

Pokud například šestnáctiletý chlapec bojuje se svou homosexualitou, chystá se na coming out, ale bojí se reakce okolí, může tento coming out zabalit do příběhu, že mu ta jeho „menšinovost“ ubližují. A tím pádem může zmírnit očekávanou prudkou reakci například rodičů, popřípadě ale také kohokoliv jiného.

Příkladů by se nám asi mohlo podařit vymyslet spoustu. Sebepoškozování, deprese a tak dále mohou být pro dospívající stejně tak život znepříjemňující, jako ponižující. A tak se raději postaví do role oběti a svůj problém do světa vykřičí cizím hlasem.

A my bychom ho měli slyšet

Je velmi pravděpodobné, že pokud naše dítě takto samo sebe šikanuje, svěří se. Může se svěřit samozřejmě i s opravdovou šikanou, ale s tou, kterou na sebe chce upoutat pozornost, to udělá určitě. A my to nesmíme ignorovat. Je v rukou rodičů a pedagogů šikanu zvládnout (když už selže její prevence). Existuje mnoho institucí, na které se můžeme jako rodiče obrátit, rad, které můžeme na internetu najít (například tady najdete shrnutí Policie České republiky o šikaně). Hlavní je ale komunikace všech, kteří se situace účastní.

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
© 2004-2019 CZECH NEWS CENTER a.s. | Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt