Zobrazit přihlášovací formulář

Nejčastější mýty o zdravém stravování

  • Publikováno:
Nejčastější mýty o zdravém stravování

Také vás straší palmový olej, lepek nebo třeba éčka v potravinách? Snad každý den se objeví nová informace o to, která potravina je extrémně zdravá, extrémně nezdravá nebo dokonce jedovatá. A „babských rad“ ohledně zdravého životního stylu je nepočítaně. Na základě průzkumu neziskové společnosti Altroconsumo, která se stará o ochranu a informovanost spotřebitelů, jsme pro vás vybrali pět nejčastějších mýtů, které se kolem zdravých potravin, diet a návyků vyskytují.

To, že je zdravý a vyvážený jídelníček pro nás důležitý, na tom se asi shodneme všichni. Nenechte se ale strhnout davem, ne všechno, co se obecně za pravdu považuje, pravda doopravdy je. Jsou věci, kterých se bojíme zbytečně, stejně tak si dopřáváme zázračných potravin a diet, aniž by ve skutečnosti měly nějaký přínos nebo užitek. A tak si v dobré víře můžeme dlouhodobě uškodit. Co patří mezi nejčastější mýty o zdravém životním stylu?

1. Palmový olej

Palmový olej, který se získává z palmy olejné, je teď ve společnosti považován téměř za jed. Je to levná surovina, která slouží jako náhražka za dražší tuky (například máslo) a je tedy součástí mnoha potravinářských výrobků. Často ho najdeme v tak běžných věcech, jako jsou sušenky nebo chipsy.

Zdrojem veškerého zla je obsah nasycených mastných kyselin, které našemu tělu škodí. Palmový olej jich ovšem obsahuje méně než například máslo nebo kokosový olej (otázkou ovšem samozřejmě zůstává, jaké množství těchto tuků do sebe v porovnání s palmovým olejem dostáváme). Mnohem méně nasycených mastných kyselin obsahují například slunečnicový nebo olivový olej.

Palmový olej tedy můžeme považovat za naprosto průměrný rostlinný olej, který svými výživovými vlastnostmi nijak nevybočuje z řady. Má i jednu výhodu – vzhledem k tomu, že je pevný i za pokojové teploty, není ho třeba dále ztužovat.

Jediným doopravdy závažným důsledkem masové konzumace palmového oleje je vliv jeho získávání na životní prostředí. Dochází kvůli němu k devastaci pralesů a zmenšování přirozených teritorií některých živočišných druhů, například orangutana indonéského.

2. „Éčka“

S éčky v potravinách je obecně velká potíž. Své „E“ označení totiž mají i naprosto neškodné přírodní látky. Velmi často dochází k záměnám a některé údaje o škodlivosti jsou zcela mylné. Společnost Altroconsumo dokonce eviduje případ, kdy bylo za karcinogen označeno i E330, což je zcela neškodná a obyčejná kyselina citrónová. Ta se používá jako regulátor kyselosti a antioxidant, navíc je běžně přítomna ve spoustě potravin. Informace můžete porovnat v online databázi éček.     

3. Všechno bez lepku!

Celé šílenství kolem škodlivosti lepku spustila studie, která údajně prokázala souvislost konzumace lepku s žaludečními potížemi u osob, které neměly celiakii. Po revizi studie její autor uvedl na pravou míru některé informace, konkrétně to, že potíže neměl na svědomí lepek, ale obtížně stravitelné sacharidy nebo umělá sladidla. Ta se ovšem také vyskytují především v pečivu, takže fámu o škodlivosti lepku už nešlo zastavit. Dokonce už jsou na světě teorie, že lepek ve stravě může způsobit autismus.

Vyřadit lepek z jídelníčku je poměrně složitá věc, člověk si dobrovolně ochuzuje stravu o některé potraviny, které jsou pro tělo extrémně prospěšné. Jako celiakie se může projevovat také ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba, proto dřív, než se začnete vyhýbat lepku, poraďte se s lékařem.

4. Mléko není pro dospělé

O mléku koluje také spousta povídaček. Jejich zastánci vychází z předpokladu, že mléko je určeno jako výživa pro děti (resp. mláďata), a proto v určitém věku ztrácí funkci a začíná škodit. Můžeme se tak setkat s názory, že konzumace mléka vede k onemocnění žaludku, k řídnutí kostí nebo dokonce k nádorovým onemocněním. Evropská onkologická společnost ovšem doporučuje mléko jako zdroj vápníku, tedy i jako součást vyvážené stravy.

Alternativními zdroji vápníku jsou především špenát, zelí, mák, sezam a mandle.

5. Do postele bez večeře

Aneb večer už se nejí. Taky jste se setkali s radami, kdy při dietách máte jíst naposledy maximálně v šest hodin? A co teprve se v odpoledních hodinách dotknout něčeho, v čem jsou obsaženy polysacharidy (pečivo, přílohy)! Při stanovování složení a časů jednotlivých jídel obecné pravidlo neexistuje. Vše se řídí denním rytmem a fyzickou aktivitou.

Mnohem důležitější než doba jídel, je celkový příjem kalorií a hlavně poměr živin. Čtyři tabulky čokolády obsáhnou doporučený denní příjem kalorií průměrné ženy, ale o pestré stravě nemůže být řeč. Co ovšem průzkumy prokázaly je, že deficit v příjmu energie ráno, tedy když vynecháme snídani, vede k nutkavému večernímu přejídání. A to není zdravé doopravdy.

Co pro vás znamená zdravé stravování? Vyhýbáte se cíleně nějakým potravinám? Věříte, že některé rady a diety jsou jen módní vlna? Podělte se na Mimibazaru o svou zkušenost!

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

15.9.2015, 8:43
Taky bych se přikláněla k tomu aby tyto články nebyly anonymní. (F)
nunýnek ID 27368 nunynek
10.9.2015, 21:16
Pěkný den. Vaše články vůbec nejsou špatné. Jen by možná k jejich důvěryhodnosti přispělo, kdyby po nimi byl podepsán autor a vypsané zdroje. Tento článek, jsem naposledy četla na stránkách D-testu a je škoda, že pod ním není podepsaný buď člověk který se touto problematikou profesionálně zabývá, či uvedené ony zdroje, jak by se slušelo a patřilo. Díky Markéta