Zobrazit přihlášovací formulář

Když není „promiň“ namístě

  • Publikováno:
Když není „promiň“ namístě

Následující řádky pochopí snad každá žena. Kolikrát už jste dnes řekla promiň/te? Omlouvání se ostatním je v ženském slovníku stejně přirozené jako přání dobrého dne. Na úvod žádosti, otázky i obyčejné oznamovací věty jsme si zvykly říkat slovo promiň tak často, až to vypadá, že své názory, požadavky nebo dokonce úspěchy považujeme za něco, co by mohlo být ostatním na obtíž. Kdy nám ale omluva škodí? Kdy snižuje naši hodnotu? A kdy si jí my snižujeme hodnocení sebe sama?

Samozřejmě je důležité omlouvat se, když si to situace a respekt k ostatním žádají. Pokud neoprávněně zvýšíte na partnera hlas nebo zapomenete na narozeniny své sestry, ano, omluvte se. Mnoho z nás ale říká promiň za věci, které nejen, že nejsou naše vina, ale také třeba za něco, čeho si ostatní možná ani nevšimnou.

V jakých situacích se prostě neomlouvat?

  • Vyhrála jste karty? Turnaj v šipkách? Soutěž o nejlepší koláč? A máte na jazyku: „Já se vám všem omlouvám, to byla jenom náhoda, slibuju, že místo pro vítěze bude příště volné!“  Zastavte. Neomlouvejte se, když jste v něčem dobrá.
  • Když někdo narazí do vás. A ruku na srdce, známe to, že? Omlouváme se, že jsme překážely. No tak.
  • Za speciální přání v restauraci. Máte alergii? Nemáte něco ráda? Chcete jinou přílohu? Vy jste ten, kdo platí, jídelní lístek není zákon a všichni jsme jenom lidé. Nestyďte se a neomlouvejte.  
  • Za svůj vzhled. Váš outfit, vlasy, makeup nebo nehty nemusí vypadat dokonale pořád. Existuje doopravdy mnoho podstatnějších věcí než dvouhodinová manikúra.
  • Když potřebujete čas o samotě. Je to důležité, je to pochopitelné a nutné pro život. Čas od času potřebuje být sám každý.
  • Když si v sexu řeknete, co chcete. Existují pozice, které jsou pro partnera docela dobré, ale pro vás úžasné. A chtít je je v pořádku. Vždyť naopak to funguje stejně, nebo ne?
  • Když nesdílíte stejný názor jako ostatní. Za předpokladu, že vlastní názor prezentujete slušně a s respektem k ostatním, není třeba se za něj ani jeho vyřčení omlouvat.
  • Za pláč. Je přirozený, zdravý a někdy ho prostě nejde udržet. Není projevem slabosti, je přirozenou reakcí na konkrétní emoce. Omlouvat by se měl ten, kdo vás rozplakal.
  • Pokud si potřebujete vzít čas na velké rozhodnutí. Hodinu, den, týden. Pokud nejste o čemkoliv skálopevně přesvědčená a situace si vyžaduje vaše rozhodnutí, je naprosto v pořádku vyžádat si na něj čas.

Promiň není citoslovce, abychom jím uvozovaly větu. Je to slovo s vlastní hodnotou, kterou snižujeme pokaždé, když ho vyslovím v situaci, kdy to není třeba. Vypuštěním slova promiň v některých situacích nám také významně poroste sebevědomí,a  to nejen ve vlastních očích, ale také v očích ostatních. Ačkoliv mnohé promiň jako omluvu ani nevnímáme, má velkou podvědomou sílu. Zkuste si alespoň jeden den uvědomovat, jak často vám to nevinné slůvko vychází z pusy. A další den to zkuste bez něj. Lidé vás nebudou mít rádi o nic míň, ale získáte si respekt nejen u nich, ale také sama u sebe.   

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku