Vzkazy rodičů z prázdného hnízda

Všichni rodiče věří, že si zapamatují každý z klíčových momentů v životě svých dětí. Že společné prožívání, zážitky a události jsou poklad, který jim nikdy nikdo nevezme. Jaké jsou ale zkušenosti rodičů, kteří už žijí v takzvaném prázdném hnízdě? Co by oni poradili mladým rodinám, u kterých je odchod dětí z domu ještě hudbou budoucnosti?

Zkušenosti jsou nepřenositelné, aby se člověk poučil, musí si všechno odžít sám. Ve výchově dětí a trávení času s nimi by ale bylo dobré udělat výjimku, zastavit se a zaposlouchat se do rad a postřehů, které přinášejí rodiče dětí, které už dávno dětmi nejsou. Zato jsou ale pryč z domu, zbyly po nich prázdné postele, občasné telefonáty a ještě občasnější návštěvy. Co by udělali, udělal jinak nebo nedělali vůbec? Jak by se jim s „prázdným hnízdem“ vyrovnávalo lépe?

Čím jsou děti starší, tím více si uvědomujete, jak je čas s nimi vzácný. Malé dítě máte pořád „na krku“ a těšíte se, až vám od nich někdo odpomůže? Čím jsou děti starší, tím víc mají vlastní život. Hranice 18 let a formulace „dokud jsi pod mou střechou“ prostě nebudou platit navždy.

Poznejte jejich přátele. Povzbuzujte své děti, aby si vodili kamarády domů. Díky jejich přátelům se o svých dětech dozvíte víc, než byste si mysleli. Poslechnete si jejich názory, když ví, že nejsou ničím limitovaní, uvidíte, jak se chovají, jak moc jsou empatičtí a jaký je jejich humor.

Jezte společně. Udělejte z jídla společnou událost, kde si všichni poslechnete o tom, jaký den měli ostatní. Zkuste nedopustit, aby se z vašeho rodinného života vytratila společná setkání. Jídlo je pro to skvělá příležitost.

Účastněte se všeho. Sportovního zápasu, předávání cen, tanečních, oslav narozenin. Je možné, že si pak uvědomíte, že vaše dítě vás nemělo jak chápat a jak si vaši nepřítomnost omluvit. I když později možná ano, ve chvíli prázdného sedadla třeba ještě takový aparát nemá. A vás to bude mrzet. Ne proto, že jste předehrávky neviděli, ale proto, že vaše dítě na nich nevidělo vás.

Pokud vám dítě poví tajemství, nikomu ho neříkejte. To zklamání si neumíte představit. Protože ono se to k nim dostane zpátky, to se v životě moc nemění. I když vaší perspektivou o nic nejde, vaše dítě ještě to srovnání nemá. A zrada od nejbližšího člověka ho nenaučí nic jiného, než před vámi držet tajemství.

Odpojte se, když jste spolu. Práce, práce, práce. Online věk je pro všechny, kteří odchovali děti ještě v minulém tisíciletí, ztělesněnou noční můrou. Je těžké vybalancovat práci, partnerský vztah, rodinu, koníčky a děti. Ale je velmi nepravděpodobné, že by byl jakýkoliv pracovní mail důležitější než uspávání vašeho dítěte.

Pomáhejte dětem s objevováním sebe sama. Talenty, zájmy, zaměření, nic není špatně. Pokud vaše dítě rádo kreslí, ale vy z něj chcete mít volejbalistu, zkuste to vyřešit. Zdravý a sebevědomý člověk umí vyvážit požadavky okolí a vlastní seberealizaci, a je právě na rodičích, aby dali dětem najevo, že nadchnout se pro něco je v pořádku, ale že každá dráha stojí i úsilí.

Buďte laskaví. Pokud vás vaše dítě obejme, nikdy ho nepouštějte jako první.