Zobrazit přihlášovací formulář

Maličkosti, podle kterých rozeznáte depresi

  • Publikováno:
Maličkosti, podle kterých rozeznáte depresi

Deprese a úzkosti jsou pomalu novým standardem našeho prožívání. Nemusí jít rovnou o psychiatrickou diagnózu s dlouhodobou léčbou, ale i lehké formy umí život ztížit tak, až je skoro neúnosný. A to nejen pro nemocného, ale také pro lidi v jeho okolí. A na nich často bohužel stojí zodpovědnost depresi rozeznat a svému blízkému pomoct.

jednom z minulých článků jsme se věnovali stigmatu deprese a jejím hlavním příznakům. Depresi ale můžete rozeznat, když víte, čeho si všímat. Stejně máte „pocit“. Jaké jsou drobnosti, o kterých depresivní člověk mluví, jaké prožívá a čeho všeho si můžeme všimnout?

Pro lidi s depresí je vyhlídka na budoucnost černá jako tér, cítí se bezmocní a jistota špatného konce je stejná jako jistota, že ráno vyjde slunce. Často touží po pomoci, ale myslí si, že v jejich případě by se jednalo o zázrak. Navíc je jejich volání o pomoc tak tiché a nenápadné, že pokud ho slyšet nechceme, tak ani neuslyšíme. A pomocná ruka musí často přijít zvenku.

Smutek. Lidé s depresí starosti mají a také tak většinou (ale ne nutně) vypadají. Zajímejte se, dejte jim vědět, že jste si všimli a že vám to není jedno. Nebojte se zavést hovor.

  1. „Nemůžeš mi pomoct, už jsem zkoušel všechno, takhle to bude se mnou napořád.“ Být nemusí a nebude. Zkuste z něho dostat konkrétní věci. Napište si, co může ovlivnit sám a jak, co máte v rukou společně.

Úzkost a nervozita. Problémy se spánkem, ráno se budí neodpočatí a ve stejném stavu, jako když šli večer spát. Buďte trpěliví a mluvte s nimi.

Sebevražedné tendence. A tady už se dostáváme na tenký led. Jakmile uslyšíte, že všechno je lepší než současný stav, že i nebýt by bylo vysvobozením, už to není drobné blikání kontrolky, ale pořádný alarm. Tím, že o tom budete spolu mluvit, významně snižujete pravděpodobnost, že se to stane. A přesně v tomto momentě nastal čas neodkládat profesionální pomoc.

Špatné soustředění i paměť. Kam jsem dal…? Jak se jmenoval…? Kolik jsi říkal, že…? Všichni zapomínáme, ale lidé s depresí víc. Povzbuzujte je v psaní seznamů, zapisování událostí a podobně. Psaní je samo o sobě terapeutické, ale to, že zapomínají, jim pak už nebude působit další stres.

Podrážděnost. Stejně, jako chybí pozitivní prožitky, nadbývají ty negativní. I ta nejmenší věc umí vyvolat obrovskou negativní odezvu. Znova je potřeba vaší trpělivosti. A komunikace.

Neustálé bolesti. Záda, hlava, klouby. I když to nevypadá, je to skvělá příležitost – takhle totiž svého blízkého dostanete mnohem dříve k lékaři. Kterému se můžete svěřit se svým podezřením.  

Nedbalost, nezodpovědnost. Od zanedbaného zevnějšku a pozdních příchodů po nezřízený život naplněný drogami a nezodpovědným sexem. Nastavte zrcadlo, ukažte, jak zraňující je jejich chování pro ostatní, vysvětlete, že pokud mají pocit, že na to mají nárok, asi je něco špatně.

Snaha se izolovat. Depresivní lidé ví, že nejsou pro ostatní dobrou společností. Nenechte se odradit. Káva, film, procházka, cokoliv. A nemusíte mluvit. Stačí dát najevo, že se na vás mohou spolehnout.

Nespavost. Ta je jedním z hlavních příznaků deprese. Mohli vyzkoušet už všechno, od bílého šumu po teplé mléko, ale nic nezabírá. Podporujte rituály před spánkem, žádné jídlo a pití pozdě v noci, vypněte televize, monitory a displeje, udělejte si čaj…

Pocity viny a neúspěchu. Pocity přicházejí ve vlnách, a když nastoupí vlna viny a špatných věcí, všechno se zdá ještě horší, než je. Vina je jeden z nejhorších pocitů, kterému můžete o samotě čelit. A lidé s depresí bývají sami – pokud rozpoznáte problém, začněte mluvit vy. O sobě a svých vlastních pocitech, se kterými se vyrovnáváte. Když jim ukážete, že ve svém utrpení nejsou sami a rozdíl v prožívání je „pouze“ v jejich diagnóze, třeba se odhodlají k systematické léčbě.

Beznaděj. Nejintenzivnější pocit, se kterým se člověk v depresi vyrovnává. A nejlepší a možná i jediný možný způsob, jak s ní nemocnému pomoct, je zapojit se do hledání řešení.

Stravovací extrémy. Nechutenství nebo přejídání? Nezdravá fixace na jednu potravinu? Všímejte si. Konfrontujte je.               

Ztráta schopnosti reagovat emocionálně. Psychika lidí s depresí je velmi plochá. Umí prožívat hluboký a nekonkrétní smutek, ale jinak zeje v jejich prožívání díra, kterou nejde nijak zaplnit. Nemají radost, neumí být spontánní, nezvládnou pozitivní myšlenky. Některá prázdna zaplnit nelze, ale to by nemocného nemělo dělit od prožívání jiných, hezkých věcí. Zkuste jim otevřít oči, ukažte, co je kolem vás dobrého.

Únava. Celková, životní. Z každodennosti, vyčerpávající je všechno. Dohlédněte na zdravé stravování a zamezte přehnanému sledování televize nebo brouzdání po internetu. Dostaňte je ven, na sluníčko, na procházku.

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Zrušený účet 14. 4. 2016, 12:20
To opravdu může pochopit jenom ten,kdo to zažil.Byla to hrůza,než jsem se odhodlala vyhledat odbornou pomoc.Teď už je mnohem líp. (F) (F) (F)
barbinecka37 8. 4. 2016, 21:46
Jsem ráda že je tu někdo , kdo má čas na tyhle lidičky. A dokáže o tom napsat veřejně :-) (F)
evicela 9. 4. 2016, 10:00
@barbinecka37 ano, já taky, deprese je hrozné utrpení , bohužel málo lidiček to opravdu chápe(stejně jako já než mě to postihlo) (F)
heartsease 9. 4. 2016, 11:02
@evicela Máte pravdu, kdo to nezažil - nepochopí, co se s tím člověkem děje. I po ukončení léčby medikamenty je tento člověk na tenkém ledě a v podstatě nikdy už nebude takový, jako dřív. Musí se s tím naučit žít.

Kategorie