Superschopnosti, které nám dá jenom mateřství

Ony tam někde byly. Příroda dala každé ženě potenciál rozvinout superschopnosti hodné akčního hrdiny, ale mámy si na slávu a publicitu zase tolik nepotrpí. Nemají na to totiž čas. Smysly se zostřují, vnímání rozšiřuje, nároků přibývá a někdy to vypadá, že kapacita matky vědět, vidět, slyšet, vnímat a řešit absolutně vše je doslova nevyčerpatelná.

Děti nám samozřejmě mnohem víc dávají, než berou, ale to, co považujeme za naprosto normální, když se o ně staráme, jsou pro bezdětné kolem doopravdy doslova superschopnosti. Nevěříte?

• Oči všude. Věta „Mám oči i vzadu!“vyděsila v mládí nejedno dítě. Jenomže máma to myslí jinak, než že se jí pod culíkem schovávají další dvě bulvy. Víte, že vaše dítě něco, stříhá, láme, žužlá, ničí, barví, pomalovává, aniž byste byla vůbec na dohled.
• Nos jako honící pes. Plnou plínku jste schopná ucítit na kilometry daleko. A snad možná ještě dřív, než k „situaci“ dojde. V ledničce neomylně poznáte blížící se expiraci jakékoliv potraviny. Cigaretová kouř? I z vedlejší čtvrti. Jestli jste si před porodem myslela, že máte dobrý čich? Teď je to, jako by vás pokousal radioaktivní ohař. Vašemu nosu neunikne nic.
• Integrované noční vidění. Představte si situaci – vaši drobečci spí, venku je tma a vám se ještě nechce spát, tak jste se rozhodla vyprat. Ale to znamená posbírat špinavé prádlo i v jejich pokojích. Kdybyste rozsvítila, probudíte je, a to fakt nechcete. Problém? Ani omylem! Pohyb po tmavém pokoji a sbírání více či méně ukrytých svršků aniž byste nadělala jakýkoliv hluk, to je další ze superschopností.
• Úklid nukleárních katastrof. Jste schopná v podstatě cokoliv uklidit, vyčistit a napudrovat pomocí maximálně dvou vlhčených ubrousků. Věci, lidi, nábytek, celé místnosti, auto. Cokoliv.
• Echolokace. Už se vám někdy ztratila dítka v supermarketu? A neomylně jste šla za zvukem jejich chichotání, když se před vámi schovala v regálech mezi oblečením? To není běžná schopnost.
• Lidský detektor lži. Teprve s dětmi se naučíte rozpoznávat lež i u dospělých. Dítě je vlastně jenom taková naše zmenšenina, která je ještě nepoznamenaná manévry dospělých. U dětí poznáte lež naprosto neomylně a zvyknete si její, byť o trošku zastřenější znaky dešifrovat i ve svém okolí. Někdy bohužel.
• Potlačení přirozených potřeb. Zajít si na záchod? Ha, ale prosím vás, proč, když je tolik důležitějších věcí na práci? A navíc – sebesoustředěnější dítě vás v koupelně najde během několika vteřin. Veškerou potřebu jste schopná vykonat v rekordním čase. Že?
• Nadlidská síla. Odnést dítě, nákup, kočárek do druhého patra a přitom držet na vodítku psa a vybrat schránku? Bez kapičky potu, přátelé.
• Neuvěřitelná mozková kapacita. Celý den se na vás hrnou otázky, začínající: Kde, kdy, kdo, v kolik, jak, který, co… a to nejen od dítek, ale také od jiných (a dospělých) členů domácnosti. A vy? Víte všechno. V kolik začíná a končí jaký kroužek, kde je zatoulaný balón, jména kamarádů a jejich přibližný rozvrh, co bylo v družině na svačinu minulý měsíc sedmého. Prostě víte.