Taková česká švestka

V sadech i obchodech můžeme v posledních týdnech vidět švestky, někteří z nás je dokonce vidí dozrávat na stromech na své zahrádce. Toto ovoce z rodu slivoní má spoustu zajímavých příbuzných, účinků na naše zdraví i využití. V naší zemi je známé od pradávna, ve světě ještě déle. Bereme je jako samozřejmost konce léta, známe některé efekty jejich konzumace a víme, že jim vděčíme za povidla a slivovici. Švestky toho ale v sobě ukrývají mnohem více.

Strom slivoň švestka je z čeledi růžovitých, rodu slivoní. Mezi nejznámější příbuzné patří ryngle, mirabelky, blumy nebo špendlíky, ale na takovou obyčejnou švestku nedáme dopustit. Zajímavé je, že ač je švestka velmi oblíbeným ovocem v celé střední Evropě, její původ leží na Kavkaze. Odtud se rozšířila do celého světa a nejstarší pecky ze švestek pochází z archeologických nálezů už z doby před naším letopočtem. Ale dost k historii, co zdraví?

Zralá švestka

Se sklízením švestek je trošku potíž, protože, pokud je chceme udržet alespoň chvíli konzumovatelné, je lepší je sklidit o pár dní dříve, než plně dozrají, a nechat je „dojít“. A rozhodně nechat stopku, jinak nám začnou švestky hnít. Pokud je máme k okamžité spotřebě, tak klidně plně zralé a bez stopek. No a ty popadané ze stromů? Ty se většinou hodí jako základ pro kvas na slivovici.

Ale zpátky k těm, které normálně sníme. Co všechno obsahují?

• Samozřejmě obsahují hodně vody a cukru, čím jsou zralejší, tím je v nich vody méně a cukru více.
• Z minerálních látek jsou nejvíce zastoupeny sodík, draslík, vápník, fosfor, železo a hořčík.
• Vitamíny najdeme ve švestkách také, především provitamín A, B1, B2 a C.
• Z dalších veledůležitých látek obsahují švestky vlákninu, organické kyseliny (jablečná, chlorogenová), třísloviny…

Tím, že je jíme…

…chráníme své srdce. Švestky obsahují hodně draslíku, minerálu, který pomáhá udržet v normě krevní tlak, respektive snižovat ten vysoký a tím snižují i riziko mrtvice. Tmavě modré barvivo antokyan zase bojuje s volnými radikály v těle, a tím nás chrání například i proti rakovinnému bujení.

…regulujeme zažívání. A když říkáme regulujeme, myslíme tím především popoháníme. Každá sušená švestka obsahuje zhruba celý jeden gram vlákniny. Té bychom měli konzumovat zhruba 30 g denně, ale když se dnešní člověk dostane na patnáct, může být rád. Takže zařadit sušené švestky do jídelníčku, a máte po problému.

…zvyšujeme kostní hustotu, vylepšujeme paměť atd. Díky obsahu minerálních látek nejen společně se švestkami do těla dostáváme vápník (i když ne zrovna v dostatečném množství), ale především zvyšujeme jeho vstřebatelnost, a tedy i kostní hustotu. Obzvláště vhodné je zařadit švestky do jídelníčku během a po menopauze, kdy umí pomoct s nejedním problémem právě jí se týkajícím. No a antioxidanty, zametače volných radikálů, zase mimo jiné působí jako neutralizátor buněčného poškození.

Netradiční využití

Čerstvé švestky je nejlepší, stejně jako každé jiné ovoce nebo zeleninu, zkonzumovat čerstvé. Jenom se pro jistotu držte poblíž obydlí… víte proč. Dále je používáme jako náplň do buchet, knedlíků, vaříme z nich povidla, pálíme z nich slivovici, někdo je kompotuje, hojně se suší. Pokud ale máte rádi exotiku, vězte, že chuť švestek se báječně hodí k vepřovému masu.

Určitě už jste narazili na recept, kdy se například vepřová panenka špikuje sušenými švestkami, dělají se švestkové omáčky a podobně. Pro inspiraci můžete zkusit pikantní kombinaci švestek (respektive povidel), ananasové šťávy, sójové omáčky, chilli a skořice, která ozvláštní jako marináda jakékoliv grilování, ale i obyčejnou přípravu masa na pánvičce nebo v troubě.