Podle čeho rozpoznat nízké sebevědomí

Svět je plný různých lidí s různými problémy, radostmi i strastmi, vychováním a historií, rodinou anamnézou, zážitky i prožíváním. Mnoho lidí bojuje s nízkým sebevědomím, s pocitem, že nejsou „dost dobří“ ať už společnosti, nebo rodině, přátelům nebo třeba kolegům. Když se nešťastné podmínky setkají s nešťastnou povahou, často se přidá šikana nebo jiná příkoří, a z ustrašeného dítěte vyroste dospělý, který se snaží své nedostatky skrývat a kompenzovat, jak to jen jde. Jak poznáte člověka s nízkým sebevědomím, i když byste to jinak vlastně ani neřekli?

A proč se o to vůbec snažit? Protože lidé s nízkým sebevědomím se mohou jevit zlí, naopak své sebevědomí prezentovat a zdát se svému okolí nesympatičtí. Pravdou ale je, že jsou ve své podstatě nešťastní a špatná komunikace je může zraňovat rozhodně víc, než dávají najevo. Mají problémy se vypořádat s tím, co si o nich myslí ostatní, takže jemné povzbuzení je něco, co jim můžeme nabídnout, i když si svým chováním říkají o něco úplně jiného.

Pokud si u někoho, s kým jednáte, komunikujete nebo dokonce žijete všimnete následujících nenápadných znamení nízkého sebevědomí, můžete mu pomoct tak, že jeho chování „neuvěříte“ a nabídnete mu pomocnou ruku na cestě ke zdravé psychice.

• Jsou přespříliš zaměření na to, „co na to ostatní“. Lidé s nízkým sebevědomím jsou vydáni napospas názorům okolí. Jelikož neměli možnost objevit svou vlastní hodnotu podle vlastních měřítek, je jejich sebehodnocení závislé na hodnocení okolí. Co si ostatní myslí může zpochybnit jejich vnímání sebe sama stejně, jako pouhý předpoklad – často mají o názorech ostatních vlastní a dost dramatické představy. Často a nahlas říkají obavy, že ostatní otravují, že je nechtějí rušit atd.
• Mají tendence k obsesivnímu chování. Neustálá nejistota a obavy vytvářejí u lidí s nízkým sebevědomím často nutkání k obsesivnímu chování, které odvádí jejich pozornost (zvlášť ve stresových situacích) od vlastních nedostatků. Tyto zvyky můžou být okolí poměrně nepříjemné, často mezi ně patří třeba tahání se za vlasy, sloupávání stroupků nebo různé drbání se na obličeji.
• Jsou nepřátelští. Není nic zvláštního na tom, že když nad nimi mají téměř všichni ostatní lidé takovou moc, když drží v rukách i nevědomým chováním jejich poměřování vlastní ceny, že si nesebevědomí lidé drží ostatní od těla. A to někdy i pěkně rázně. Často reagují přehnaně, v nijak zvlášť vypjatých situacích vybuchují vzteky, bývají agresivní (třeba po požití alkoholu, když zábrany opadnou) nebo jinak neadekvátní. I když by se na první pohled zdálo logické říct, že lidé s malým sebevědomím nebudou hájit své zájmy, často překvapivě (většinou, když někdo nevědomky uhodí na obzvlášť citlivou strunu), vykouknou z ulity a začínají vidět rudě.

Cesta ke zdravému sebevědomí

• Říkat „děkuji“ místo „promiň“
• Říct „ne“, když by „ano“ znamenalo velký a nežádoucí ústupek z naší strany
• Chodit vzpřímeně a s bradou hrdě nahoru.
• Fyzickou aktivitu potřebujeme k dočerpání pozitivní energie.
• Sedět rovně.
• Plnit každý den své vlastní, maličké cíle, které si uložíme, abychom ze sebe měli dobrý pocit.
• Soustředit se na zlepšování sebe sama víc než na to, co si o nás myslí ostatní.
• Nikdy neuděláme víc než maximum, musíme si umět odpustit, i když to někdo jiný nedokáže.