Zobrazit přihlášovací formulář

„Tichá domácnost“ nadělá víc škody než užitku

  • Publikováno:
„Tichá domácnost“ nadělá víc škody než užitku

Určitě znáte, používáte nebo jste byli obětí takzvané tiché domácnosti. A to zdaleka ne jen s partery, ale velmi často se metoda ignorování objeví mezi sourozenci, rodinou, spolupracovníky atd. Ignorovat někoho jako trest za cokoliv může být vrcholně uspokojivé. Ale... z druhé strany to zase tak moc prima není. Víte, že záměrná ignorace se dá považovat za týrání? A že u citlivějších lidí může působit poměrně zásadní psychické problémy? Pojďme se na to tíživé ticho podívat z druhé strany.

„Léčba tichem“ je účinná, ale trošku jinak, než si myslíme. Kdo ji zažil z druhé strany, ví, že může přerůst v pěkně nepříjemný a devastující stav, který ovlivní psychiku ignorovaného poměrně zásadním způsobem. Zvlášť, když se „tichá domácnost“ zažene do extrému. Nedostatek informací je často velmi frustrující a ticho bezohledné, nedospělé, kruté a často škodící jak psychicky, tak fyzicky.

Jak to vypadá

Je to jednoduché, někdo s vámi prostě přestane mluvit. Jsou vztahy, u kterých to nerozpoznáme hned tak (třeba u kolegů v práci), ale když na nás kletbu mlčení uvalí partner, všimneme si velmi rychle. A potom nastane peklo. Co všechno může mlčení znamenat?

  • Někdo vás viní z problému, který je ve skutečnosti jen jeho. A ten je buď domnělý, nebo skutečný. Pokud na vás někdo svaluje vinu za vlastní selhání, nedá se nic dělat. Pokud doopravdy nastal problém, který s vámi souvisí, je třeba to říct nahlas.
  • Někdo vám chce prostě ublížit. Možná proto, že jste ublížili vy jemu. I tady ale platí, že je třeba se spíš ozvat, než zamlknout...
  • Někdo to potřebuje. Spousta lidí potřebuje chvilku času na to, aby vychladli a neřekli něco, čeho by litovali, aby si problém rozmysleli, než ho začnou řešit. I v tomto případě, kdy člověk zcela oprávněně potřebuje čas pro sebe, by měl o svém záměru mlčet podat zprávu.
  • Někdo vám chce „dát lekci“. A tedy ukázat, že se bez vás obejde. Čeká, že vám to dojde, že skrytá zpráva: Podívej se, jak se mi bez tebe daří. doputuje na místo určení. No, často nedoputuje, protože naše reakce může být spíš zahlcení otázkami, zpochybňováním sebe sama nebo zlost.

A jak to škodí

I když je ticho velmi pasivním nástrojem, termín pasivní agresivita jsme už asi slyšeli. Pokud se to přežene, můžeme se vší vážností mluvit o agresorovi a oběti.

Ticho umí způsobit emocionální trauma a stres. Možná se to zdá jako jasná věc, dokonce zamýšlená, ale její rozsah nám nemusí dojít. Být ignorován může znamenat a zapříčinit stavy podobné depresím, vztek, frustraci, pocit zavržení, odmítnutí, viny, osamělosti. Zdá se vám to trošku hysterická reakce na pár dní dusna? Kéž by.

Psychická zátěž. Znáte slovo ostrakismus? Znamená vyloučení jedince z kolektivu a je to oficiální předstupeň klasické šikany (která se vyskytuje i mezi dospělými, jen ji jinak pojmenováváme, má více druhů a mnohem více sofistikovaných metod. Svačiny nám v dospělosti už krade málokdo.). Ačkoliv může být pro někoho ticho manipulačním nástrojem a jistou formou hry, pro oběť může být zahráváním si se sebevědomím a sebehodnocením.

Může mít fyzické vedlejší účinky. Protože jde o stres, a to celkem často velký a dlouhotrvající. Psychická bolest může zapříčinit tu fyzickou. A tak přijdou bolesti hlavy, průjmy, bolesti žaludku, nespavost, úzkosti, únava, poruchy příjmu potravy, vysoký tlak, u mužů třeba také erektilní dysfunkce...

Změní naše chování. Protože si klademe otázky typu: Co jsem udělal špatně? Co je se mnou v nepořádku? Jak jsem mohl tolik ublížit a nevědět o tom? Moc tě obtěžuji? Řekl jsem něco špatně...? Zpochybňujeme sami sebe, svou hodnotu, jsme nejistí a celá anabáze nás může ovlivnit směrem k horšímu. Protože když vysvětlení nedostaneme, můžeme se ho začít dožadovat a to často velmi nedůstojnými způsoby.

Ticho ničí vztahy. Ono je to vlastně logické. Pokud se z ticha stane vzorec, typická reakce na problém, neznačí to nic jiného, než špatnou schopnost komunikace. Problémy rostou zúčastněným stranám v hlavách, a ještě k tomu každému jinak. A může se stát, že přerostou až do neřešitelných rozměrů.

Určitě jste si představili klasickou tichou domácnost, která se asi ještě nikdy nikomu nevyhnula. Asi nejtypičtějším příkladem jsou manželé, partneři... taky si to myslíte? Bohužel, vychovávání tichem a ignorací se často uplatňuje také na dětech. Když si to představíte, hned vypadá celá problematika manipulace ignorací o trošku dramatičtěji. Zvlášť nebezpečná je situace, kdy dítě začne zpochybňovat svou vlastní hodnotu. Může se to s ním totiž táhnout celý život.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Clairess ID 194738 clairess
29.12.2016, 18:37
Tahle tichá domácnost byla s mými rodiči a opravdu se to se mnou táhne celý život. Je mi líto každého, kdo tohle zažívá.