Jarní básničky

Jedno slunce z nebe září
usměvavou zlatou tváří.
Jedno slunce, jeden svět,
a ten svět je samý květ.

***

Malý brouček spinkal v trávě, (dřep, spíme)
probudil se dneska právě, (do stoje, protahovat se)
protáhl si nožičky, (protahovat nohy)
hlavičku i ručičky. (protahovat hlavu a ruce)
Na nohy vzal bačkorky (ruka ukazuje na nohy)
a utíkal do školky. (běh na místě)
Tak je tady všechny máme (děti běží k pí. uč. nebo k mamince)
a hezky se přivítáme. (všichni se obejmout)
„Dobrý den!“ (uklonit se, pozdravit)

***

Poletuje motýl tiše, (chůze po prostoru na špičkách, ruce mají jako křídla)
křidýlka má jako z plyše. ( dtto )
Dosedne na kytičku, (dosednout do dřepu)
odpočívá chviličku, (odpočívat v dřepu)
pak poletí zase dál, (běh po prostoru, ruce dělají křídla)
jako by se dětí bál. ( dtto )

***

V jarní noci, při měsíčku,
žáby hrají na honičku.
Do kaluže, kde je mělce,
dělají své kotrmelce.

Starý skokan má tu školu,
jak se skáče z břehu dolů.

Doskočíš-li, kde je meta,
šampiónem budeš světa,
žabím šampiónem, pane,
čáp tě hned tak nedostane.

***

Sluníčko se vyspinkalo,
umylo se v ranní rose,
zamrkalo, protáhlo se,
na oblohu pospíchalo.

***

Rychle svlečte kabátky
jaro už je za vrátky.
Půjdem všichni na procházku,
natrháme sedmikrásku.
Natrháme kočičky
do té krásné vázičky.

***

Jaro ladí ptáčkům noty,
chce se nám ven ze samoty.
Vrabci první mezi ptáky
hrají si zas na rošťáky.
Děti plné dobré vůle,
jdou se dívat na bledule.
Z hor se chladné vody řinou,
schováme se pod peřinou.

***

Táta včera na venku,
našel první sněženku,
vedle petrklíč,
zima, už je pryč!

Zimo, už jdi pryč
Zimo, zimo, už jdi pryč,
jaro si už chystá klíč.
Otevírá jarní bránu,
jmenuje se petrklíč.