„Četla jsem oba příběhy, které tu paní Dana napsala. Téměř jako kdybych četla o svých dětech. Prostě běžný život, který zažije ten, co má děti. Já to chápu jako ventilaci. Člověk je fakt kolikrát rád, že je večer a oni jdou spát. Moc vtipného na tom není, ale každý máme svůj styl vyjadřování. Na…“