„Zuzanko, opět jsem tu abych napsala něco pěkného protože si to opravdu zasloužíte. Jste můj [A], kterého mohu jen a jen ch (L)v (L)á (L)l (L)i (L)t a všem d (L)o (L)p (L)o (L)r (L)u (L)č (L)i (L)t. ... A už zase něco pěkného objednejte, těším se na další společné obchůdky. Krásné zimní dny…“