„Editko (child1)moje...nevím co bych měla napsat,neboť slov mi chybí (F) (F) (F)není možné,že lidské ruce dokážou uplést takovou krásu (F) (F) (F)tetelím se tady blahem,jak skvělého a šikovného človíčka jsem tady potkala (F) (F) (F)né jen že jsi provoněná člověčinou,ale jsi správná ženská milující…“