„Jednu takovou jsem znala osobně, chuděra už mezi náma není. Kluci na základce si jí pořád smáli, že je tlustá, přitom byla taková normální, ani hubeňour ani kulička, tak přestala jíst, pak jen jednou týdně, pak kapačky, pak musela nosit na zádech baťůžek se svetrama, aby jí neodnesl vítr, nakonec…“