Kdo jsou zelené vdovy?

Znáte seriál Zoufalé manželky? Nebo film Stepfordské paničky? Vzpomínáte na český seriál Místo nahoře? V těchto televizních příbězích mají hlavní hrdinky něco společného. Něco, co může zažívat vaše sestra, kamarádka, známá, manželka. Je to životní situace, kdy vlastně neumíte vysvětlit, co je špatně, objektivně vlastně nic, a přitom všechno. Takové pocity zažívají zelené vdovy.

Aby mohla být žena vdovou, musí být nejdřív manželkou. Aby mohla být zelenou vdovou, musí být manželkou úspěšného, bohatého a pracovně vytíženého muže. Vzhledem k hmotnému zajištění rodiny je taková žena většinou v domácnosti, stará se o děti, o sebe, jejím úkolem je udržovat rodinný krb, opečovvat děti, mít reprezentativní vzhled a pochopení pro manžela. Zdá se vám, že na takovém životě není přece nic špatného? Zdání klame, tyto ženy velmi často končí v těch lepších případech v ordinacích psychologů nebo psychiatrů, v těch horších řeší svou situaci sebevraždou. Proč?

Pojem zelená vdova

S pojmem zelená vdova se setkáváme až počátkem tisíciletí. S rozvojem podnikání, honbou za penězi a vznikem satelitních městeček, přišel také nový trend. Rodiny hromadně migrují z měst do dostupných, ale odlehlejších oblastí, kde si užívají klidu a bezpečí takřka vesnického života, za prací a většinou také do škol ale dojíždí do města. Právě zeleň, zahrady a nedostatečná infrastruktura satelitních městeček stojí za pojmem „zelená“ vdova.

V Americe, kde je tento pojem mezi psychology požíván o trochu déle, je zelená barva odvozena zase od barvy peněz, dolarů. Ať tak nebo tak, výsledek je podobný. Žena má na práci dům, děti, zahradu, manžela a sebe. Na svém životě vlastně nechce nic měnit, děti jsou malé, dům se teprve zařizuje, má spoustu práce s vytvářením rodinného hnízda. Ale přijde chvíle, kdy je dodekorováno, dům je zařízen podle poslední módy, děti je třeba vozit do škol a do kroužků, manželovi nachystat večeři, zajít si na kosmetiku, podívat se na televizi a spát. Přátelé i rodina daleko, rutinních věcí na práci dost, chvíle mezi nimi k nevyužití, volný čas roste a s ním i pocit vlastní nepostradatelnosti a zároveň obrovské prázdnoty.

Drogy, alkohol, deprese

Na stížnosti, že jsou na všechno samy, manželé často reagují tak, že ženě dopřejí pomoc do domácnosti, zahradníka, chůvu. Ženy nosí luxusní oblečení, mají své kadeřnice kosmetičky, manikérky, pedikérky… Přijmou takový styl života a přestávají vidět úsilí, které za ním stojí.

Ke svému muži pomalu začínají ztrácet úctu a hojně to funguje i naopak. Žena muži vyčítá, že ji i děti nechává dlouho samotné, muž ženě, že umí jen utrácet peníze, které on vydělá. Dochází k frustraci, komunikačním chybám a často uzavírání do sebe, odcizení. Společnost problémy zelených vdov vnímá spíše jako rozmazlenost, pochopení se jim nedostává také kvůli tomu, že svůj život v pohodlí a luxusu vlastně nechtějí opouštět.

Ženy na takové situace reagují převážně dvěma způsoby, buď se uzavírají do sebe, jsou depresivní a mají sebedestrukční sklony, nebo se chovají agresivně, dělají věci „na truc“ a nenápadně (ale nahlas) tak volají o pomoc. Zelené vdovy velmi snadno sklouznou k závislosti na alkoholu nebo drogách, velmi často je totiž dožene samota. Dokud mají malé děti, mohou volná dopoledne trávit s kamarádkami, ty se ale brzy zase začínají vracet do práce a na ženu v domácnosti nemají čas. Manželé nestojí o to, aby jejich žena chodila do práce.

Co dělat?

Potřeba společenského uznání je vlastní každému člověku. Zelené vdovy jsou oceňovány úspěchy svých manželů, materiálními věcmi a povrchní krásou. A to prostě nestačí. Dočasně jsou zelené vdovy schopny řešit svou situaci jistými druhy závislostí, například také plastickými operacemi nebo milenci. Problémy totiž mají také se svým vzhledem, na který jsou kladeny vysoké nároky.

Pokud je situace taková, že není třeba odborné pomoci a zásahu patřičných profesí, existuje spousta aktivit, které mohou ženy bohatých mužů v domácnosti provozovat. Důležitá je kontinuita aktivity, možnost potkávat se s lidmi mimo bublinu společenské vrstvy, navazovat přátelství.

• Kontakt s jinými matkami je velmi důležitý. Pokud je zaměstnání ženy být dobrou matkou a manželkou, je třeba přicházet do styku s ostatními. V rámci dětských center a mateřských klubů neztratí kontakt.
• Sebevzdělávání je další možností, jak trávit čas a zároveň získávat společenské uznání. Jazykové kurzy, vysoké školy, rekvalifikační kurzy… to vše pomůže ženě získat pozbyté sebevědomí a kdo ví, třeba si i časem prosadit návrat do práce.
• Organizace nejen domácnosti je skvělým způsobem trávení času. Zkusit zorganizovat a zkoordinovat třídní sraz, setkání zájmové skupiny? Ideální možnost, jak být mezi lidmi.
• Kultura, výlety. Není třeba trávit dny pouze doma. Pokud to jen trochu jde, je dobré vzít kamarádku, děti a vyrazit někam, kam se nejezdí každý den. Spoustu času může žena věnovat plánování aktivit a navštívených památek, samotný výlet pak může být nezapomenutelný.
• Péče o sebe není jen v rukou kadeřníků, kosmetiček a plastických chirurgů. Je dobré si najít trenéra, sledovat výsledky… prostě udělat z péče o vlastní zdraví organizovanou činnost.
• Vedení kroužků, organizování akcí. Ideálně si udělat kurz a potom organizovat pro sousedy, přátele a známé jakoukoliv aktivitu. I třeba jednou týdně sezvat děti z okolí a navařit jim obědy. Vymyslet a zorganizovat se dá cokoli.

Největším nepřítelem takového typu žen je rezignace. Jakmile přestanou žít vlastní život a naprosto vše podřídí požadavkům manžela výměnou za vysoký životní standard, velmi brzy přijdou na to, že není všechno zlato, co se třpytí.

Co říkáte na psychické problémy, které mohou zelené vdovy zažívat? Cítíte v tom rozmazlenost nebo seriózní potíže? Jaké jsou vaše zkušenosti, názory? Proberte je s ostatními na Mimibazaru!