15 nenápadných volání o pomoc

O tom, že dnešní populace více než kterákoliv jiná trpí psychickými potížemi, už víme (a možná to dokonce víme lépe, než bychom chtěli). K nejčastějším z nich patří úzkosti a deprese, které na nějaké úrovni zažívá až každý pátý člověk. Zdaleka ale nemusíme nechat svůj psychický stav dojít tak daleko, jak si představujeme, když se řekne deprese. Naše tělo, hlava i srdce totiž volají o pomoc mnohem dříve, než bychom si mysleli. To jenom my je často neslyšíme.

Symptomy mohou být velmi různé, proto je často my i naše okolí interpretuje jako obyčejné změny nálad, reakci na stres (což je do jisté míry pravda) nebo je přikládáme hormonům popřípadě menstruačnímu cyklu. Lehká nebo středně těžká deprese rozhodně také stojí nejen za zmínku, ale třeba taky za léčbu. Jak se v dnešním moderním světě může projevovat mírná deprese?

Dáváme si o trošku víc „svačin“

Bažení po jídle může být znakem deprese. Zvláště pak po takových potravinách, které jsou pro nás za odměnu, uklidňující (psychiku, ne tělo). Jsou to chutě na sladké, smažené, nezdravé potraviny, které sice nejsou zdravé, ale zato je máme rádi.

Těšíme se na večerní drink... a nechceme si ho odpustit.

Není nic špatného na tom, dát si k večeři, po večeři nebo k večernímu programu sklenku alkoholu. Co v pořádku už ale není – když si jich dáváme víc, je to každý den a nechceme si je odpustit proto, že nám pomáhají usnout (nikoliv ovšem zdravě spát).

Ve sprše bychom mohli zůstat napořád

Dlouhé a teplé sprchy jsou velmi uklidňující, i když nemáme žádné potíže. Relaxační účinek má na nás ale naprosto blahodárný efekt, když bojujeme se psychickými problémy. A tak prostě ze sprchy ne a ne vylézt.

...čištění zubů je ale problém

Deprese umí z drobných zvyků udělat věci, které se zdají naprosto nevykonatelné. Možná začnete přeskakovat čištění zubů nebo péči o obličej, nechce se nám starat se o vlasy, dávat si masky nebo je pečlivě foukat nebo upravovat.

Chceme, potřebujeme a někdy taky nemůžeme více spát

Deprese pěkně zamává s naším spaním. A to různými způsoby. Někdy nemůžeme usnout a pak se dostat z postele, jindy spíme, jako by nám za to někdo platil. To, že bychom se spánku vyhýbali, respektive spát nemohli, to patří spíše do spektra úzkostných poruch, což se od deprese liší podstatnými způsoby.

Potřebujeme „volný den“. Ideálně často.

Máme neodolatelné pokušení zavolat do práce a říct, že jsme onemocněli. A „užít“ si tak den, kdy po nás nikdo nic nechce, pro členy domácnosti jsme oficiálně v práci, tam jsme nemuseli... Samozřejmě, takový den potřebuje čas od času každý, ale pokud na to myslím (nebo to děláme) velmi často, není to znak ničeho dobrého.

Špinavé prádlo se nám vymyká kontrole

Možná jste nikdy na sebe nevzali tričko více než dvakrát, džíny čtyřikrát a kabáty každý rok navštívily alespoň dvakrát čistírnu. A najednou nejen, že nemáte vypráno a vyžehleno, ale nějak vám to přestalo vadit. A čím dál častěji se stává, že si berete jedno oblečení stále dokola. To souvisí se dvěma věcmi – krom zanedbávání péče o zevnějšek jde také o eliminaci možností výběru, prostě energie na rozhodování jakéhokoliv typu není dostatek.

Přestáváme uklízet

Někdo uklízí, protože chce, musí, nebo ho naplňuje pocit, že má v bytě hezky (i když uklízení nepatří k oblíbeným činnostem). A pak najednou prostě nechceme, nemůžeme, je nám to vlastně jedno.

Trávíme celý den online

Facebook, Instagram, diskuze, obrázky, videa, zábava, informace... Hlavně nebýt sami se svou vlastní hlavou. Trávení času online (a sami víme, kolik je adekvátní ho tak trávit) je výstražným znamením pro psychické zdraví.

Toužíme po zrušených plánech

Protože deprese nebo jiná psychická nepohoda nás ve svých lehčích formách úplně neizoluje od ostatních, často slibujeme účast na různých akcích – od firemních večírků po návštěvu příbuzných. Pokud ale pořád doufáte a přímo se modlíte za to, aby byly takové plány zrušené, něco není v pořádku. Je sice něco přitažlivého na narychlo odvolané akci, kdy zůstanete doma, natáhnete si tepláky a podíváte se na film nebo si přečtete knížku, ale neměl by to být náš primární cíl.

Cítíme se mnohem více negativně naladění

A to především vůči sami sobě. Každý úkol, který je před námi, každá odpověď na otázku nebo nápad je pro nás stres. Protože víme, že bychom to zvládli lépe, uvažujeme, co jsme pokazili, jak špatně jsme se zachovali... Prostě sami sebe přesvědčujeme, že nestojíme za nic. Nebo aspoň ne za moc.

Nemůžeme se udržet a nakupujeme online

Každý se chce sem tam odměnit, ale jestliže se naše nákupy trošku vymykají kontrole, může to být snaha o zaplnění prázdna v životě zástupnými radostmi. Ano, výhodně koupený slušivý svetřík nám udělá radost. Ale jen na chvilku a ještě spojenou s výčitkami svědomí za utracené peníze. Potřeba kompenzovat si špatnou náladu materiálnem je příznakem pro mírnou depresi naprosto typickým.

Ztrácíme se ve své hlavě

Ano, zasnít se, intenzivně přemýšlet, to je normální. Ale pokud se vám například stává, že si nepamatujete cestu do práce, nebo si nemůžete vzpomenout, jaké jste si vzali spodní prádlo a podobně, možná je na čase vyhledat odbornou pomoc.

Chceme mít pořád co dělat

Deprese je často stav, který si nechceme připustit. A je nepříjemné zůstat ve společnosti pouze sami sebe. Takže vyhledáváme práci a různé úkoly, které se nám ale bohužel nedaří tolik plnit, protože...

...zároveň prokrastinujeme více, než kdy dřív

Deprese nás totiž okrádá (samozřejmě nejen) o motivaci k čemukoliv. Prokrastinace je o vyhýbání se a deprese je matkou vyhýbání se všemu nepříjemnému. Zároveň nám ale taky neustále připomíná, jak jsme špatní, když se něčemu vyhýbáme. Takže začarovaný kruh špatných pocitů je na světě.

Pokud vám popisované příznaky zní povědomě, zkuste si o depresi zjistit více. Není ostuda potřebovat pomoc ani si o ni říct. A vězte, že pokud bojujete s vlastní hlavou, nebudete mít klid – nosíte si ji totiž všude s sebou!