Zobrazit přihlášovací formulář

Jak začít znova, i když ne poprvé

  • Publikováno:
Jak začít znova, i když ne poprvé

Životní cesty jsou nevyzpytatelné. V jeden moment si můžeme myslet, že náš svět je v naprostém pořádku, všechno klape, jak má, před námi poklidná budoucnost zalitá sluncem, sem tam přijatelný mráček. A pak promluví nepředvídatelnost a my se ocitneme v situaci, kdy je nutné začít znova. Ztráta práce, partnera, smrt blízkých, nesnesitelná frustrace a pocit, že „tohle není ono, tohle nemůže být všechno“. Jak zašít znovu, správně, jak si nastavit očekávání a nezbláznit se z toho?

Ve dvaceti je všechno výzva, změna je životní styl. S přibývajícími léty, se zráním a dospíváním, se naše potřeba adrenalinu a nejistoty mění na potřebu takzvaně mít své jisté. Tedy mít v rukách co největší část našeho života. Ale to je tak obrovsky nejisté... vždyť kolik známe my sami případů, kdy bylo třeba změnit a začít nový život po čtyřicítce, padesátce a klidně i později?

Uvědomit si, že věci se rozpadají... a pro jejich zachování je třeba něco dělat. Když dojde na „střední věk“, může nás toho spousta zaskočit. Jednou z věcí, se kterou prostě nepočítáme, je počínající stávkování těla. Klouby, tlak, pleť, svalová hmota... měníme se víc, než kdy dřív, a málokdy to považujeme za změnu k lepšímu. I když se na změnu těla primárně nesoustředíme, v povědomí ji máme, a může velmi negativně ovlivňovat naše rozhodnutí. Mnoho z nás pocítí potřebu dokázat si, že jsme stále mladí a žádaní. Proto se vrháme do nevěr a různých kompenzací. Jako prevence je nejlepší věnovat svému tělu co nejlepší a nejsvědomitější péči, jaké jsme schopni.

Nepotřebujeme vášeň, ale aspoň něco. Vášeň, nadšení, zápal... to všechno jsou velmi moderní slova, která nás v současném kontextu přesvědčila o tom, že všechno, co děláme, musíme bezvýhradně milovat, být tomu oddáni, jinak marníme svůj život. To není pravda. Pokud chceme zkusit něco nového, nemusíme čekat na pocit, že toto je to pravé. Mnohem efektivnější je metoda pokus – omyl (úspěch). Měli bychom zkoušet věci, které by nás mohly bavit, a až když je zkusíme, věnujeme jim nějaký čas, tak se rozhodnout, jestli to to pravé je, nebo není. Nečekejte na zápal, zamilovávejte se postupně.

Je na čase čelit svému strachu. Obavám, úzkostem, vystoupení z komfortní zóny, jakkoliv to chcete nazvat. Postavit se jim je správné rozhodnutí téměř vždy, ale v momentě, kdy životní přerod klepe na dveře, je to vyloženě záhodno jít změnám naproti. A to i tím, že uděláme něco, co jsme předtím v životě nedělali, čeho jsme se obávali. Protože proč ne? Chcete začít školu, kurz tance nebo jazyk? Teď je ten správný čas.

Podrobte minulost pečlivému přezkoumání. Nemyslíme tím šťourat se ve starých ránách a událostech, křivdách nebo nebezpečích. Pokud hledáte něco, čemu se věnovat, pokud chcete změnit práci, obor nebo oblast zájmu, zkuste zavzpomínat. Protože láska vašeho života už tady možná byla, jen vybledla. Třeba vás na střední škole bavilo kreslit a malovat, co takhle přetavit tento koníček do práce v grafickém designu? Věnovali jste se dobrovolnické práci s dětmi? Co takhle rekvalifikační kurz na pro předškolní vzdělávání nebo sociální práci? To samé se může stát s přáteli. Možná si vzpomenete na někoho, kdo pro vás byl kdysi důležitý, ale vaše cesty se rozešly. Proč nezkusit rozdmýchat staronová přátelství? Získat nové kontakty?

Je to běh na dlouhou trať. Ať už začínáme znovu na jakémkoliv poli, je třeba si uvědomit, že je to start se vším všudy. A ten chce čas. Není často možné dosáhnout úspěchu přes noc, byť se to sem tam povede, i když třeba jen náhodou. Je proto třeba mít na sebe adekvátní, ale ne malé, nároky. Zvládnout něco lépe a/nebo rychleji než průměr je sice obdivuhodné, ale není to nezbytné. Dopřejte čas tomu, co chcete dělat pořádně.

Velkou výhodou toho, že začínáme znova, ale ne poprvé, jsou naše zkušenosti, trpělivost, klid a znalosti, které jsme nabyli na předcházející cestě životem. Trpělivost a rozvaha jsou to nejpodstatnější, co jsme získali – teď je ale třeba vzpomenout si i na odvahu, zhluboka se nadechnout a skočit do neznáma. Je to děsivé? Ano. Ale za statečnost budeme odměněni neuvěřitelně dobrým pocitem, novou kariérou, novými lidmi, novými zážitky a prostě celkově novým životem.  

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku